Do Senátu za ČSSD bude v Praze expremiér Špidla

ČSSD vysílá do senátních voleb v obvodu Praha 11 bývalého premiéra Vladimíra Špidlu, v Praze 10 sociálního pracovníka Štěpána Kavuru a v Praze 6 vysokoškolského pedagoga Petra Pavlíka. Na tiskové konferenci to dnes kandidáti řekli novinářům. Zároveň představili svá volební témata a vyjádřili se kriticky k současné vládě, která podle nich nedostatečně řeší zejména sociální témata.

Strana dnes také představila novou podobu koalice na pražský magistrát, kterou nově tvoří kromě ČSSD a Zelených také hnutí Idealisté a Budoucnost.

"Politika je řemeslo založené na zkušenosti. Já jsem získal velké množství zkušeností a cítím určitou povinnost, protože pořád ještě tu sílu mám, dát ty zkušenosti k dispozici," uvedl Špidla. Dodal, že současná vláda pracuje v ideologicky omezeném rámci, který z fiskálního hlediska neumožňuje efektivně řešit krizi. Z dalších témat zmínil také regulaci energetiky včetně například vyšší daně z příjmu pro energetické firmy.

Kandidátem strany v obvodu Praha 10 je Štěpán Kavur, předseda spolku Buči, který pomáhá sociokulturně znevýhodněným osobám a dlouhodobě nezaměstnaným. Za důležitá témata Kavur označil zaměstnanost, podporu ohrožených seniorů či integraci příslušníků národnostních menšin, ať už Romů, nebo nově ukrajinských uprchlíků. Zásadní podle něj je i zajištění důstojného bydlení pro všechny.

Posledním senátním kandidátem strany v metropoli je Petr Pavlík, který vyučuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a v minulosti působil jako náměstek ministra školství a předseda pražské organizace strany. Ten za své hlavní téma označil vzdělávání, které podle něj současná vláda zanedbává.

Předseda strany Michal Šmarda dále řekl, že v letošních volbách nasadí strana devět nebo deset kandidátů. Volit se bude do třetiny Senátu, tedy ve 27 obvodech. Předseda dodal, že kandidáty bude grémium strany definitivně schvalovat ve čtvrtek, ale již může zmínit také například kandidaturu lékařky a bývalé sociálnědemokratické europoslankyně Olgy Sehnalové v Kroměříži, komunální političky Olgy Bastlové v Táboře nebo obhajobu křesla současného senátora Jaromíra Strnada v Kutné Hoře.

Zástupci strany spolu se svými koaličními partnery dnes také představili rozšířenou koalici kandidující na pražský magistrát pod názvem Solidarita, kterou vede bývalá ombudsmanka Anna Šabatová. Kromě již dříve ohlášené spolupráce se Zelenými se nově koalice skládá i z levicových hnutí Budoucnost a Idealisté.

Šabatová k tomu řekla, že považuje za podstatné, aby levicové subjekty spolupracovaly, obzvlášť v situaci, kdy v parlamentu levice fakticky zastoupena není. "Myslím, že to je pro každou společnost velmi nebezpečný stav a může vést k velmi turbulentnímu a nežádoucímu vývoji," uvedla s tím, že v takové situace se mohou levicových témat chopit nebezpeční populisté.

Senátní a komunální volby se budou konat 23. a 24. září. V Praze se volí ve třech senátních obvodech a do zastupitelstvech na magistrát a 57 městských částí.

Související

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

Více souvisejících

ČSSD Vladimír Špidla

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy