Zaorálek začíná zostra: Česko musí vést aktivnější politiku k EU

Je už jasné, že z diplomacie, už podruhé, znovu odejde ministr doslouživší úřednické vlády, dlouholetý kariérní diplomat Jan Kohout. "Mé kroky budou mířit mimo státní službu," uvedl na dotaz ČTK. Konkrétní být Kohout nechtěl, protože pro to "nevidí žádný důvod". Před vstupem do úřednické vlády na sklonku loňského léta skončil v dozorčí radě polostátní energetické firmy ČEZ.

Zaorálek v nedávném rozhovoru s ČTK řekl, že je třeba zásadně změnit evropskou politiku České republiky. Chce, aby Praha byla mnohem aktivnější než dosud a aby nestála stranou. Zaorálek také naznačil, že v blízkovýchodní politice chce zastávat vyrovnanější postoj. Také se chce soustředit mimo jiné na zlepšení vztahů s Rakouskem.

Svoboda dnes ČTK řekl, že se v současnosti jako lídr lidovecké kandidátky připravuje na volby do Evropského parlamentu. "Oficiální nabídku jsem nedostal," řekl ČTK k možnosti nástupu jako náměstek. Svoboda byl od ledna do května 2009 ministrem a předsedou legislativní rady vlády ve vládě premiéra Mirka Topolánka. Působil také jako stálý představitel ČR u Rady Evropy.

Konec dvojkolejnosti?

„Dalo by se předpokládat, že by spolupráce premiéra a ministra zahraničí ze stejné strany, tj. s podobnými zájmy, postoji a jasnou hierarchií, mohla přispět k dobré komunikaci mezi politiky i jejich úřady. V praxi ale pochopitelně bude záležet na konkrétních tématech a kontextu," řekl EurActivu vedoucí katedry západoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Tomáš Weiss.

Právě často odlišný pohled premiéra a ministerstva zahraničí a tím vznikající nejednotný český postoj k některým zahraničně-politickým a evropským tématům, byl odborníky často uváděn jako velký problém poslední politické vlády, v jejímž čele stál Petr Nečas.

Ta byla ilustrovaná vznikem dvou postů státních tajemníků, a to jak na Úřadu vlády, tak i MZV. Právě druhou zmíněnou funkci pak po svém nástupu zrušil současný ministr zahraničí v demisi Jan Kohout. Sávajícího státního tajemníka pro evropské záležitosti Vojtěcha Bellinga by podle slov Bohuslava Sobotky měl vystřídat ekonom Tomáš Prouza.

To, že bude zmíněný úřad na vládě zachován, však podle Zaorálka neznamená, že by měla dvojkolejná zahraniční politika na pořadu dne. Jak řekl v České televizi, půjde pouze o to si úkoly mezi oběma úřady rozdělit.

Mluví se však o tom, že problém by mohl nastat spíše mezi vládou a Hradem. Zatímco pravděpodobná trojkoalice v koaliční smlouvě zmiňuje především orientaci na evropskou osmadvacítku v čele s Německem, prezident Zeman se netají tím, že důležité jsou pro něj i východní trhy.