Organizace spojených národů i Mezinárodní trestní soud čekaly jedno: jakmile ruský prezident Vladimir Putin přistane v Mongolsku, zdejší úřady ho zatknou. Ve skutečnosti se nic takového nestalo, naopak se mu dostalo vřelého přivítání. Ulánbátar k tomu ale měl možná daleko lepší důvod a odsouzení si nezasluhuje.
Zatímco se zraky OSN a Mezinárodního trestního soudu (ICC) upíraly na mongolskou metropoli Ulánbátar, ruský prezident měl jistotu, že ho žádná ze zdejších bezpečnostních složek nezatkne.
Putina podle amerického listu New York Times přivítala čestná stráž, zčásti na koních, v uniformách inspirovaných mongolským dobyvatelem Čingischánem. Spolu s mongolským prezidentem Ukhnaamem Khurelsukhem se pak odebrali na jednání ve tradiční jurtě. „Vztahy mezi Ruskou federací a Mongolskem se rozvíjejí ve všech směrech,“ řekl Putin.
Uznání za návštěvu mu vyjádřil i mongolský prezident. „Je potěšující, že vztahy mezi našimi zeměmi a národy jsou tradičně přátelské a dosáhly úrovně komplexního strategického partnerství,“ popsal.
Mongolsko je signatářem Římského statutu, takže fakticky mělo povinnost ruského prezidenta zatknout. A takovou povinnost mají v případě nečinnosti vlády i ostatní bezpečnostní složky daného státu. Tudíž nešlo pouze o selhání vlády, nýbrž celého mongolského systému.
Rusko má pro to jednoduché vysvětlení – je o něj velký zájem. „Celá tato historka s Mezinárodním trestním soudem ... nemůže být a nebude omezením pro rozvoj vztahů Ruska s partnerskými státy, které mají zájem na rozvoji bilaterálních vztahů a pokrytí mezinárodních kontaktů. Globální většina má mnohem širší pohled na perspektivy mezinárodní spolupráce než klapky na očích Mezinárodního trestního soudu,“ shrnul podle stanice CNBC mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Bylo to ale mongolské selhání? Při podrobnějším náhledu do problému se ukazuje, že Mongolové udělali přesně to, co bylo pro jejich faktické přežití nutné. Kdyby se u nich objevil kdokoliv jiný, na koho je vypsán zatykač ICC, jistě by Ulánbátar svou povinnost splnil. Jenže ruský prezident je úplně jiná liga.
Stačí jednoduchý pohled na mapu a nabídne se první odpověď, proč Mongolové nechtějí zatknout prezidenta největšího státu na světě. Půldruhého milionu kilometrů čtverečních mongolského území je doslova v kleštích mezi Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou. Jen těžko budeme na světě hledat stát s nevýhodnější polohou.
Země leží mezi dvěma největšími autokraciemi na světě, a přesto si zachovává status velmi svobodné země s respektem k politickým a občanským právům. To má ale svou daň – z více než 90 % je Mongolsko závislé na ruském vývozu ropy, což přiznal i samotný mluvčí mongolské vlády.
„Mongolsko dováží 95 % svých ropných produktů a více než 20 % elektřiny z našeho bezprostředního sousedství, které již dříve utrpělo přerušení z technických důvodů. Tyto dodávky jsou rozhodující pro zajištění naší existence a existence našeho lidu,“ shrnul.
Dále zdůraznil přetrvávající politiku neutrality. „Mongolsko vždy zachovávalo politiku neutrality ve všech svých diplomatických vztazích, což dokazují naše dosavadní prohlášení,“ poznamenal mluvčí.
Reagoval na něj ale mluvčí ukrajinské diplomacie Georgij Tychyj. „Mongolsko umožnilo obviněnému zločinci uniknout spravedlnosti, čímž se podílelo na odpovědnosti za jeho válečné zločiny. Budeme spolupracovat s partnery, abychom zajistili, že to bude mít pro Ulánbátar důsledky,“ pronesl.
Mongolsko je v podobné politické pozici jako Indie, ač nejlidnatější země světa má svých zdrojů oproti Ulánbátaru více než dost. Jenže samo se přidalo k ICC, ač vědělo, s jakými povinnostmi se tento závazek spojuje. „Mongolsko bude kvůli své nečinnosti pravděpodobně stíháno,“ prohlásil nejmenovaný právní expert pro server Politico.
Podle mluvčího mongolské vlády měla Putinova návštěva i svůj „historický precedent“. Hlavy států Ruska a Mongolska se scházejí a společně oslavují vítězství vojsk obou zemí nad Japonskem v bitvě u Chalchin Golu z roku 1939. Právě tato bitva byla zásadní pro následný vývoj druhé světové války – sovětsko-mongolské vítězství zajistilo podpis příměří a Sovětský svaz tak nevedl válku na dvou frontách.
Kdyby Mongolové skutečně Putina zatkli, čelili by ruskému vzteku. Armáda země není dost silná na to, aby dokázala dlouhodobě odporovat případné pomstě – a ta by za zatčení Putina stoprocentně přišla. Tento mongolský krok by vedl k destabilizaci rusko-čínské hranice, což by závažně ovlivnilo celosvětovou geopolitiku – a Mongolsko by pravděpodobně ukončilo svou existenci jako samostatný stát.
Související

Mongolsko mělo povinnost Putina zatknout. Bouří se státy i OSN

Putin dorazil do Mongolska, které uznává ICC. Nezatklo ho
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Trump představil návrh rozpočtu na rok 2026
před 1 hodinou

Okamžitě zemře až 125 milionů lidí. Co by způsobila válka Pákistánu a Indie?
před 2 hodinami

Merz narazil na nečekaný problém. Musí se vypořádat s Polskem
před 3 hodinami

Kauza Signalgate pokračuje. Člen Trumpova kabinetu používal méně zabezpečenou verzi aplikace Signal
před 4 hodinami

Německá tajná služba označila stranu AfD za krajně pravicovou a extremistickou
před 5 hodinami

Zemřel operetní a muzikálový zpěvák a herec Karel Bláha
před 6 hodinami

Co se děje v Bílém domě: Waltz do OSN nechtěl, Trump ho vyhodil, aby zabránil škodám
před 7 hodinami

TikTok dostal obří pokutu půl miliardy eur. Posílal data evropských uživatelů do Číny
před 8 hodinami

Počasí: Česko zasáhnou bouřky, varují meteorologové
před 9 hodinami

Počasí jen v Evropě tvrdě dopadá na statisíce lidí. A bude to jen horší
před 10 hodinami

Pronásledování odpůrců, návrat detektorů lži, citování předních nacistů. Amerika se za Trumpa mění
před 10 hodinami

Na konci světa se francouzské a švédské stíhačky snaží odradit Putina. Trumpova nejistota Evropu spojuje
před 11 hodinami

Obchodní válka zažehnána? Čína zvažuje zásadní změnu
před 13 hodinami

Počasí do Česka přinese příští týden mrazíky i sněžení
včera

Trump posílá Waltze do OSN. Nahradí ho Rubio
včera

Ozzy Osbourne naposledy vystoupí s Black Sabbath. Strach o jeho zdraví sílí
včera

Už jim s Trumpem dochází trpělivost. McDonald’s a General Motors důrazně varují
včera

„Amerika nás nezajímá.“ Čínští vývozci si s Trumpem hlavu nelámou, zboží prodají jinde
včera

Otřes v Bílém domě: Mike Waltz končí
včera
Co říká ukrajinsko-americká dohoda o nerostech? Je hlavně symbolická, ale Trumpovi to stačí
Ve Washingtonu podepsali USA a Ukrajina dohodu o těžbě a zpracování nerostných surovin – krok, který sice postrádá okamžitý ekonomický dopad, ale politicky je mimořádně významný. Pro prezidenta Donalda Trumpa jde o symbolické vítězství, které má ukázat, že Amerika z partnerství s Ukrajinou něco získává. Pro Kyjev je zase klíčové demonstrovat, že vztahy s Bílým domem fungují, navzdory dřívějším napětím.
Zdroj: Libor Novák