KOMENTÁŘ | Proč Mongolsko nezatklo Putina? Jednoduše se snaží přežít, má ale i historické důvody

Organizace spojených národů i Mezinárodní trestní soud čekaly jedno: jakmile ruský prezident Vladimir Putin přistane v Mongolsku, zdejší úřady ho zatknou. Ve skutečnosti se nic takového nestalo, naopak se mu dostalo vřelého přivítání. Ulánbátar k tomu ale měl možná daleko lepší důvod a odsouzení si nezasluhuje.

Zatímco se zraky OSN a Mezinárodního trestního soudu (ICC) upíraly na mongolskou metropoli Ulánbátar, ruský prezident měl jistotu, že ho žádná ze zdejších bezpečnostních složek nezatkne.

Putina podle amerického listu New York Times přivítala čestná stráž, zčásti na koních, v uniformách inspirovaných mongolským dobyvatelem Čingischánem. Spolu s mongolským prezidentem Ukhnaamem Khurelsukhem se pak odebrali na jednání ve tradiční jurtě. „Vztahy mezi Ruskou federací a Mongolskem se rozvíjejí ve všech směrech,“ řekl Putin.

Uznání za návštěvu mu vyjádřil i mongolský prezident. „Je potěšující, že vztahy mezi našimi zeměmi a národy jsou tradičně přátelské a dosáhly úrovně komplexního strategického partnerství,“ popsal.

Mongolsko je signatářem Římského statutu, takže fakticky mělo povinnost ruského prezidenta zatknout. A takovou povinnost mají v případě nečinnosti vlády i ostatní bezpečnostní složky daného státu. Tudíž nešlo pouze o selhání vlády, nýbrž celého mongolského systému.

Rusko má pro to jednoduché vysvětlení – je o něj velký zájem. „Celá tato historka s Mezinárodním trestním soudem ... nemůže být a nebude omezením pro rozvoj vztahů Ruska s partnerskými státy, které mají zájem na rozvoji bilaterálních vztahů a pokrytí mezinárodních kontaktů. Globální většina má mnohem širší pohled na perspektivy mezinárodní spolupráce než klapky na očích Mezinárodního trestního soudu,“ shrnul podle stanice CNBC mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Bylo to ale mongolské selhání? Při podrobnějším náhledu do problému se ukazuje, že Mongolové udělali přesně to, co bylo pro jejich faktické přežití nutné. Kdyby se u nich objevil kdokoliv jiný, na koho je vypsán zatykač ICC, jistě by Ulánbátar svou povinnost splnil. Jenže ruský prezident je úplně jiná liga.

Stačí jednoduchý pohled na mapu a nabídne se první odpověď, proč Mongolové nechtějí zatknout prezidenta největšího státu na světě. Půldruhého milionu kilometrů čtverečních mongolského území je doslova v kleštích mezi Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou. Jen těžko budeme na světě hledat stát s nevýhodnější polohou.

Země leží mezi dvěma největšími autokraciemi na světě, a přesto si zachovává status velmi svobodné země s respektem k politickým a občanským právům. To má ale svou daň – z více než 90 % je Mongolsko závislé na ruském vývozu ropy, což přiznal i samotný mluvčí mongolské vlády.

„Mongolsko dováží 95 % svých ropných produktů a více než 20 % elektřiny z našeho bezprostředního sousedství, které již dříve utrpělo přerušení z technických důvodů. Tyto dodávky jsou rozhodující pro zajištění naší existence a existence našeho lidu,“ shrnul.

Dále zdůraznil přetrvávající politiku neutrality. „Mongolsko vždy zachovávalo politiku neutrality ve všech svých diplomatických vztazích, což dokazují naše dosavadní prohlášení,“ poznamenal mluvčí.

Reagoval na něj ale mluvčí ukrajinské diplomacie Georgij Tychyj. „Mongolsko umožnilo obviněnému zločinci uniknout spravedlnosti, čímž se podílelo na odpovědnosti za jeho válečné zločiny. Budeme spolupracovat s partnery, abychom zajistili, že to bude mít pro Ulánbátar důsledky,“ pronesl.

Mongolsko je v podobné politické pozici jako Indie, ač nejlidnatější země světa má svých zdrojů oproti Ulánbátaru více než dost. Jenže samo se přidalo k ICC, ač vědělo, s jakými povinnostmi se tento závazek spojuje. „Mongolsko bude kvůli své nečinnosti pravděpodobně stíháno,“ prohlásil nejmenovaný právní expert pro server Politico.

Podle mluvčího mongolské vlády měla Putinova návštěva i svůj „historický precedent“. Hlavy států Ruska a Mongolska se scházejí a společně oslavují vítězství vojsk obou zemí nad Japonskem v bitvě u Chalchin Golu z roku 1939. Právě tato bitva byla zásadní pro následný vývoj druhé světové války – sovětsko-mongolské vítězství zajistilo podpis příměří a Sovětský svaz tak nevedl válku na dvou frontách.

Kdyby Mongolové skutečně Putina zatkli, čelili by ruskému vzteku. Armáda země není dost silná na to, aby dokázala dlouhodobě odporovat případné pomstě – a ta by za zatčení Putina stoprocentně přišla. Tento mongolský krok by vedl k destabilizaci rusko-čínské hranice, což by závažně ovlivnilo celosvětovou geopolitiku – a Mongolsko by pravděpodobně ukončilo svou existenci jako samostatný stát.

Související

Více souvisejících

Mongolsko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 23 minutami

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

včera

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.

včera

Vladimir Putin

Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu na výročním zasedání ministerstva obrany ostře zaútočil na evropské představitele, které označil za „malá prasátka“. V jedné ze svých nejtvrdších řečí za posledních měsíců zdůraznil, že Rusko svých cílů na Ukrajině dosáhne „bezpodmínečně“, a to buď cestou diplomacie, nebo vojenskou silou na bojišti.

včera

Maduro, Nicolas

Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil

Americký prezident Donald Trump nařídil „totální a úplnou“ blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Caracas tento krok okamžitě odsoudil jako „válečné hrozby“ a obvinil Washington z pokusu o krádež národních surovin. Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co Trump na své síti Truth Social označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci zapojenou do pašování drog a obchodu s lidmi.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné

Když v roce 2000 tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane pronesl svou slavnou kritiku na adresu fanoušků, kteří se na stadionu více zajímali o alkohol a krevetové sendviče než o dění na hřišti, nevědomky vytvořil pojem, který dodnes definuje odcizení fotbalu od jeho kořenů. „Brigáda krevetových sendvičů“ se stala synonymem pro korporátní publikum, které vytlačuje skutečné příznivce. O čtvrtstoletí později se zdá, že nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe tuto proměnu fotbalu v nedostupný luxus definitivně završí.

včera

včera

včera

včera

Tři soutěsky, největší přehrada na světě

Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě

Stovky kilometrů od přelidněného čínského pobřeží, v hlubokém zářezu himálajských velehor, vzniká jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších infrastrukturních projektů historie. Čína zde buduje hydroenergetický systém v hodnotě 168 miliard dolarů, který má generovat více elektřiny než jakékoli jiné zařízení na světě. Tento gigantický zdroj energie má podpořit čínský přechod k elektromobilitě a nasytit energeticky hladové modely umělé inteligence, v nichž Peking soupeří s globálními rivaly.

včera

Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.

včera

Evropský parlament

Klíčové jednání se blíží. Lídři EU rozhodnou o financování půjčky pro Ukrajinu, proti je Maďarsko, Slovensko i Česko

Lídři Evropské unie směřují do finální a velmi napjaté fáze vyjednávání před bruselským summitem, který má rozhodnout o zásadní otázce. Předmětem sporů je využití zmrazených ruských aktiv jako zdroje pro financování půjčky na reparace pro Ukrajinu. Přestože jednání začínají již ve čtvrtek, shoda je zatím v nedohlednu a situace se spíše komplikuje.

včera

Donald Trump

Trump nařídil úplnou námořní blokádu tankerů mířících do a z Venezuely

Donald Trump nařídil úplnou námořní blokádu všech sankcionovaných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Tímto krokem výrazně stupňuje tlak na autoritářského vůdce Nicoláse Madura v rámci rozsáhlé vojenské kampaně. Spojené státy v regionu již dříve posílily svou přítomnost a provedly desítky úderů na plavidla v Karibiku a Pacifiku.

včera

Prezident Trump

Trump pogratuloval Babišovi. Připomněl mu letouny F-35

Donald Trump vyjádřil na své sociální síti Truth Social nadšení z návratu Andreje Babiše do čela české vlády. Ve svém příspěvku uvedl, že je skvělé vidět staronového premiéra opět v úřadu. Podle Trumpových slov čeká obě země období velkých úspěchů v klíčových oblastech.

včera

16. prosince 2025 21:59

16. prosince 2025 21:06

Ani napodruhé na nabídku nekývl. Bilič nebude trénovat českou fotbalovou reprezentaci

Příběh hledání nového trenéra české reprezentace se zdá být nekonečný. Poté, co Slavia neuvolnila kouče Jindřicha Trpišovského, se začalo spekulovat, že by se mohl definitivně stát trenérem národního týmu Chorvat se zkušenostmi z anglické Premier League Slaven Bilič, čímž by se tak naplnila již dřívější priorita FAČR, že bude lovit trenéra především v zahraničních vodách. Jenže ani ten nakonec na nabídku manažera reprezentací Pavla Nedvěda nekývl. Navzdory tomu, že se s ním setkal hned dvakrát. Nejnovější informace tak hovoří o tom, že svaz začal jednat s velezkušeným stratégem Miroslavem Koubkem.

Zdroj: David Holub

Další zprávy