Organizace spojených národů i Mezinárodní trestní soud čekaly jedno: jakmile ruský prezident Vladimir Putin přistane v Mongolsku, zdejší úřady ho zatknou. Ve skutečnosti se nic takového nestalo, naopak se mu dostalo vřelého přivítání. Ulánbátar k tomu ale měl možná daleko lepší důvod a odsouzení si nezasluhuje.
Zatímco se zraky OSN a Mezinárodního trestního soudu (ICC) upíraly na mongolskou metropoli Ulánbátar, ruský prezident měl jistotu, že ho žádná ze zdejších bezpečnostních složek nezatkne.
Putina podle amerického listu New York Times přivítala čestná stráž, zčásti na koních, v uniformách inspirovaných mongolským dobyvatelem Čingischánem. Spolu s mongolským prezidentem Ukhnaamem Khurelsukhem se pak odebrali na jednání ve tradiční jurtě. „Vztahy mezi Ruskou federací a Mongolskem se rozvíjejí ve všech směrech,“ řekl Putin.
Uznání za návštěvu mu vyjádřil i mongolský prezident. „Je potěšující, že vztahy mezi našimi zeměmi a národy jsou tradičně přátelské a dosáhly úrovně komplexního strategického partnerství,“ popsal.
Mongolsko je signatářem Římského statutu, takže fakticky mělo povinnost ruského prezidenta zatknout. A takovou povinnost mají v případě nečinnosti vlády i ostatní bezpečnostní složky daného státu. Tudíž nešlo pouze o selhání vlády, nýbrž celého mongolského systému.
Rusko má pro to jednoduché vysvětlení – je o něj velký zájem. „Celá tato historka s Mezinárodním trestním soudem ... nemůže být a nebude omezením pro rozvoj vztahů Ruska s partnerskými státy, které mají zájem na rozvoji bilaterálních vztahů a pokrytí mezinárodních kontaktů. Globální většina má mnohem širší pohled na perspektivy mezinárodní spolupráce než klapky na očích Mezinárodního trestního soudu,“ shrnul podle stanice CNBC mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Bylo to ale mongolské selhání? Při podrobnějším náhledu do problému se ukazuje, že Mongolové udělali přesně to, co bylo pro jejich faktické přežití nutné. Kdyby se u nich objevil kdokoliv jiný, na koho je vypsán zatykač ICC, jistě by Ulánbátar svou povinnost splnil. Jenže ruský prezident je úplně jiná liga.
Stačí jednoduchý pohled na mapu a nabídne se první odpověď, proč Mongolové nechtějí zatknout prezidenta největšího státu na světě. Půldruhého milionu kilometrů čtverečních mongolského území je doslova v kleštích mezi Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou. Jen těžko budeme na světě hledat stát s nevýhodnější polohou.
Země leží mezi dvěma největšími autokraciemi na světě, a přesto si zachovává status velmi svobodné země s respektem k politickým a občanským právům. To má ale svou daň – z více než 90 % je Mongolsko závislé na ruském vývozu ropy, což přiznal i samotný mluvčí mongolské vlády.
„Mongolsko dováží 95 % svých ropných produktů a více než 20 % elektřiny z našeho bezprostředního sousedství, které již dříve utrpělo přerušení z technických důvodů. Tyto dodávky jsou rozhodující pro zajištění naší existence a existence našeho lidu,“ shrnul.
Dále zdůraznil přetrvávající politiku neutrality. „Mongolsko vždy zachovávalo politiku neutrality ve všech svých diplomatických vztazích, což dokazují naše dosavadní prohlášení,“ poznamenal mluvčí.
Reagoval na něj ale mluvčí ukrajinské diplomacie Georgij Tychyj. „Mongolsko umožnilo obviněnému zločinci uniknout spravedlnosti, čímž se podílelo na odpovědnosti za jeho válečné zločiny. Budeme spolupracovat s partnery, abychom zajistili, že to bude mít pro Ulánbátar důsledky,“ pronesl.
Mongolsko je v podobné politické pozici jako Indie, ač nejlidnatější země světa má svých zdrojů oproti Ulánbátaru více než dost. Jenže samo se přidalo k ICC, ač vědělo, s jakými povinnostmi se tento závazek spojuje. „Mongolsko bude kvůli své nečinnosti pravděpodobně stíháno,“ prohlásil nejmenovaný právní expert pro server Politico.
Podle mluvčího mongolské vlády měla Putinova návštěva i svůj „historický precedent“. Hlavy států Ruska a Mongolska se scházejí a společně oslavují vítězství vojsk obou zemí nad Japonskem v bitvě u Chalchin Golu z roku 1939. Právě tato bitva byla zásadní pro následný vývoj druhé světové války – sovětsko-mongolské vítězství zajistilo podpis příměří a Sovětský svaz tak nevedl válku na dvou frontách.
Kdyby Mongolové skutečně Putina zatkli, čelili by ruskému vzteku. Armáda země není dost silná na to, aby dokázala dlouhodobě odporovat případné pomstě – a ta by za zatčení Putina stoprocentně přišla. Tento mongolský krok by vedl k destabilizaci rusko-čínské hranice, což by závažně ovlivnilo celosvětovou geopolitiku – a Mongolsko by pravděpodobně ukončilo svou existenci jako samostatný stát.
Související
Mongolsko mělo povinnost Putina zatknout. Bouří se státy i OSN
Putin dorazil do Mongolska, které uznává ICC. Nezatklo ho
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Trump se rozhodl přilepšit vojákům. USA mají dosud nevídaný respekt, tvrdí prezident
včera
Ani Ukrajina, ani Pásmo Gazy. Rutte prozradil, co je největším úspěchem Trumpa
včera
WHO vydala varování před masivní epidemií chřipky. Překvapivě se šíří i ve školách
včera
Falešné video odhalilo sílu AI. Smyšlená zpráva o převratu ve Francii otřásla celým světem
včera
Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině
včera
Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí
včera
Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka
včera
Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil
včera
Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné
včera
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
včera
Babiš se vrací k evropskému stolu v kritický moment. Ukrajině se neúprosně krátí čas
včera
Soud poprvé rozhodoval v případu únosu chlapce ze Zlínska. Verdikt nepřekvapil
včera
Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě
včera
Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda
včera
Klíčové jednání se blíží. Lídři EU rozhodnou o financování půjčky pro Ukrajinu, proti je Maďarsko, Slovensko i Česko
včera
Trump nařídil úplnou námořní blokádu tankerů mířících do a z Venezuely
včera
Trump pogratuloval Babišovi. Připomněl mu letouny F-35
včera
Výhled počasí až do Štědrého dne. Bílé Vánoce by přinesl jen zázrak
16. prosince 2025 21:59
Vražda spáchaná synem. Policie má jasno, jak zemřel režisér Reiner
16. prosince 2025 21:06
Ani napodruhé na nabídku nekývl. Bilič nebude trénovat českou fotbalovou reprezentaci
Příběh hledání nového trenéra české reprezentace se zdá být nekonečný. Poté, co Slavia neuvolnila kouče Jindřicha Trpišovského, se začalo spekulovat, že by se mohl definitivně stát trenérem národního týmu Chorvat se zkušenostmi z anglické Premier League Slaven Bilič, čímž by se tak naplnila již dřívější priorita FAČR, že bude lovit trenéra především v zahraničních vodách. Jenže ani ten nakonec na nabídku manažera reprezentací Pavla Nedvěda nekývl. Navzdory tomu, že se s ním setkal hned dvakrát. Nejnovější informace tak hovoří o tom, že svaz začal jednat s velezkušeným stratégem Miroslavem Koubkem.
Zdroj: David Holub