KOMENTÁŘ | Proč Mongolsko nezatklo Putina? Jednoduše se snaží přežít, má ale i historické důvody

Organizace spojených národů i Mezinárodní trestní soud čekaly jedno: jakmile ruský prezident Vladimir Putin přistane v Mongolsku, zdejší úřady ho zatknou. Ve skutečnosti se nic takového nestalo, naopak se mu dostalo vřelého přivítání. Ulánbátar k tomu ale měl možná daleko lepší důvod a odsouzení si nezasluhuje.

Zatímco se zraky OSN a Mezinárodního trestního soudu (ICC) upíraly na mongolskou metropoli Ulánbátar, ruský prezident měl jistotu, že ho žádná ze zdejších bezpečnostních složek nezatkne.

Putina podle amerického listu New York Times přivítala čestná stráž, zčásti na koních, v uniformách inspirovaných mongolským dobyvatelem Čingischánem. Spolu s mongolským prezidentem Ukhnaamem Khurelsukhem se pak odebrali na jednání ve tradiční jurtě. „Vztahy mezi Ruskou federací a Mongolskem se rozvíjejí ve všech směrech,“ řekl Putin.

Uznání za návštěvu mu vyjádřil i mongolský prezident. „Je potěšující, že vztahy mezi našimi zeměmi a národy jsou tradičně přátelské a dosáhly úrovně komplexního strategického partnerství,“ popsal.

Mongolsko je signatářem Římského statutu, takže fakticky mělo povinnost ruského prezidenta zatknout. A takovou povinnost mají v případě nečinnosti vlády i ostatní bezpečnostní složky daného státu. Tudíž nešlo pouze o selhání vlády, nýbrž celého mongolského systému.

Rusko má pro to jednoduché vysvětlení – je o něj velký zájem. „Celá tato historka s Mezinárodním trestním soudem ... nemůže být a nebude omezením pro rozvoj vztahů Ruska s partnerskými státy, které mají zájem na rozvoji bilaterálních vztahů a pokrytí mezinárodních kontaktů. Globální většina má mnohem širší pohled na perspektivy mezinárodní spolupráce než klapky na očích Mezinárodního trestního soudu,“ shrnul podle stanice CNBC mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Bylo to ale mongolské selhání? Při podrobnějším náhledu do problému se ukazuje, že Mongolové udělali přesně to, co bylo pro jejich faktické přežití nutné. Kdyby se u nich objevil kdokoliv jiný, na koho je vypsán zatykač ICC, jistě by Ulánbátar svou povinnost splnil. Jenže ruský prezident je úplně jiná liga.

Stačí jednoduchý pohled na mapu a nabídne se první odpověď, proč Mongolové nechtějí zatknout prezidenta největšího státu na světě. Půldruhého milionu kilometrů čtverečních mongolského území je doslova v kleštích mezi Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou. Jen těžko budeme na světě hledat stát s nevýhodnější polohou.

Země leží mezi dvěma největšími autokraciemi na světě, a přesto si zachovává status velmi svobodné země s respektem k politickým a občanským právům. To má ale svou daň – z více než 90 % je Mongolsko závislé na ruském vývozu ropy, což přiznal i samotný mluvčí mongolské vlády.

„Mongolsko dováží 95 % svých ropných produktů a více než 20 % elektřiny z našeho bezprostředního sousedství, které již dříve utrpělo přerušení z technických důvodů. Tyto dodávky jsou rozhodující pro zajištění naší existence a existence našeho lidu,“ shrnul.

Dále zdůraznil přetrvávající politiku neutrality. „Mongolsko vždy zachovávalo politiku neutrality ve všech svých diplomatických vztazích, což dokazují naše dosavadní prohlášení,“ poznamenal mluvčí.

Reagoval na něj ale mluvčí ukrajinské diplomacie Georgij Tychyj. „Mongolsko umožnilo obviněnému zločinci uniknout spravedlnosti, čímž se podílelo na odpovědnosti za jeho válečné zločiny. Budeme spolupracovat s partnery, abychom zajistili, že to bude mít pro Ulánbátar důsledky,“ pronesl.

Mongolsko je v podobné politické pozici jako Indie, ač nejlidnatější země světa má svých zdrojů oproti Ulánbátaru více než dost. Jenže samo se přidalo k ICC, ač vědělo, s jakými povinnostmi se tento závazek spojuje. „Mongolsko bude kvůli své nečinnosti pravděpodobně stíháno,“ prohlásil nejmenovaný právní expert pro server Politico.

Podle mluvčího mongolské vlády měla Putinova návštěva i svůj „historický precedent“. Hlavy států Ruska a Mongolska se scházejí a společně oslavují vítězství vojsk obou zemí nad Japonskem v bitvě u Chalchin Golu z roku 1939. Právě tato bitva byla zásadní pro následný vývoj druhé světové války – sovětsko-mongolské vítězství zajistilo podpis příměří a Sovětský svaz tak nevedl válku na dvou frontách.

Kdyby Mongolové skutečně Putina zatkli, čelili by ruskému vzteku. Armáda země není dost silná na to, aby dokázala dlouhodobě odporovat případné pomstě – a ta by za zatčení Putina stoprocentně přišla. Tento mongolský krok by vedl k destabilizaci rusko-čínské hranice, což by závažně ovlivnilo celosvětovou geopolitiku – a Mongolsko by pravděpodobně ukončilo svou existenci jako samostatný stát.

Související

Více souvisejících

Mongolsko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

před 2 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 3 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy