Organizace spojených národů i Mezinárodní trestní soud čekaly jedno: jakmile ruský prezident Vladimir Putin přistane v Mongolsku, zdejší úřady ho zatknou. Ve skutečnosti se nic takového nestalo, naopak se mu dostalo vřelého přivítání. Ulánbátar k tomu ale měl možná daleko lepší důvod a odsouzení si nezasluhuje.
Zatímco se zraky OSN a Mezinárodního trestního soudu (ICC) upíraly na mongolskou metropoli Ulánbátar, ruský prezident měl jistotu, že ho žádná ze zdejších bezpečnostních složek nezatkne.
Putina podle amerického listu New York Times přivítala čestná stráž, zčásti na koních, v uniformách inspirovaných mongolským dobyvatelem Čingischánem. Spolu s mongolským prezidentem Ukhnaamem Khurelsukhem se pak odebrali na jednání ve tradiční jurtě. „Vztahy mezi Ruskou federací a Mongolskem se rozvíjejí ve všech směrech,“ řekl Putin.
Uznání za návštěvu mu vyjádřil i mongolský prezident. „Je potěšující, že vztahy mezi našimi zeměmi a národy jsou tradičně přátelské a dosáhly úrovně komplexního strategického partnerství,“ popsal.
Mongolsko je signatářem Římského statutu, takže fakticky mělo povinnost ruského prezidenta zatknout. A takovou povinnost mají v případě nečinnosti vlády i ostatní bezpečnostní složky daného státu. Tudíž nešlo pouze o selhání vlády, nýbrž celého mongolského systému.
Rusko má pro to jednoduché vysvětlení – je o něj velký zájem. „Celá tato historka s Mezinárodním trestním soudem ... nemůže být a nebude omezením pro rozvoj vztahů Ruska s partnerskými státy, které mají zájem na rozvoji bilaterálních vztahů a pokrytí mezinárodních kontaktů. Globální většina má mnohem širší pohled na perspektivy mezinárodní spolupráce než klapky na očích Mezinárodního trestního soudu,“ shrnul podle stanice CNBC mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Bylo to ale mongolské selhání? Při podrobnějším náhledu do problému se ukazuje, že Mongolové udělali přesně to, co bylo pro jejich faktické přežití nutné. Kdyby se u nich objevil kdokoliv jiný, na koho je vypsán zatykač ICC, jistě by Ulánbátar svou povinnost splnil. Jenže ruský prezident je úplně jiná liga.
Stačí jednoduchý pohled na mapu a nabídne se první odpověď, proč Mongolové nechtějí zatknout prezidenta největšího státu na světě. Půldruhého milionu kilometrů čtverečních mongolského území je doslova v kleštích mezi Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou. Jen těžko budeme na světě hledat stát s nevýhodnější polohou.
Země leží mezi dvěma největšími autokraciemi na světě, a přesto si zachovává status velmi svobodné země s respektem k politickým a občanským právům. To má ale svou daň – z více než 90 % je Mongolsko závislé na ruském vývozu ropy, což přiznal i samotný mluvčí mongolské vlády.
„Mongolsko dováží 95 % svých ropných produktů a více než 20 % elektřiny z našeho bezprostředního sousedství, které již dříve utrpělo přerušení z technických důvodů. Tyto dodávky jsou rozhodující pro zajištění naší existence a existence našeho lidu,“ shrnul.
Dále zdůraznil přetrvávající politiku neutrality. „Mongolsko vždy zachovávalo politiku neutrality ve všech svých diplomatických vztazích, což dokazují naše dosavadní prohlášení,“ poznamenal mluvčí.
Reagoval na něj ale mluvčí ukrajinské diplomacie Georgij Tychyj. „Mongolsko umožnilo obviněnému zločinci uniknout spravedlnosti, čímž se podílelo na odpovědnosti za jeho válečné zločiny. Budeme spolupracovat s partnery, abychom zajistili, že to bude mít pro Ulánbátar důsledky,“ pronesl.
Mongolsko je v podobné politické pozici jako Indie, ač nejlidnatější země světa má svých zdrojů oproti Ulánbátaru více než dost. Jenže samo se přidalo k ICC, ač vědělo, s jakými povinnostmi se tento závazek spojuje. „Mongolsko bude kvůli své nečinnosti pravděpodobně stíháno,“ prohlásil nejmenovaný právní expert pro server Politico.
Podle mluvčího mongolské vlády měla Putinova návštěva i svůj „historický precedent“. Hlavy států Ruska a Mongolska se scházejí a společně oslavují vítězství vojsk obou zemí nad Japonskem v bitvě u Chalchin Golu z roku 1939. Právě tato bitva byla zásadní pro následný vývoj druhé světové války – sovětsko-mongolské vítězství zajistilo podpis příměří a Sovětský svaz tak nevedl válku na dvou frontách.
Kdyby Mongolové skutečně Putina zatkli, čelili by ruskému vzteku. Armáda země není dost silná na to, aby dokázala dlouhodobě odporovat případné pomstě – a ta by za zatčení Putina stoprocentně přišla. Tento mongolský krok by vedl k destabilizaci rusko-čínské hranice, což by závažně ovlivnilo celosvětovou geopolitiku – a Mongolsko by pravděpodobně ukončilo svou existenci jako samostatný stát.
Související
Mongolsko mělo povinnost Putina zatknout. Bouří se státy i OSN
Putin dorazil do Mongolska, které uznává ICC. Nezatklo ho
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí
před 1 hodinou
Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky
před 2 hodinami
Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra
před 3 hodinami
Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak
před 3 hodinami
Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot
před 4 hodinami
Rusové, jděte domů, hřmělo o víkendu Budapeští. Největším vítězem voleb je Ukrajina, míní experti
před 4 hodinami
Je hrozný a slabý, zaútočil Trump na papeže Lva. Ten promptně zareagoval
před 5 hodinami
VIDEO: Novináři se zeptali Trumpa na hodnocení voleb v Maďarsku. Urazil se a odešel
před 6 hodinami
Maďarsko po Orbánovi: Péter Magyar slibuje návrat k evropským hodnotám
před 7 hodinami
Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel
před 8 hodinami
Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat
před 8 hodinami
Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa
před 9 hodinami
Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu
před 9 hodinami
Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb
před 17 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 18 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
Zdroj: Libor Novák