Někteří Palestinci souhlasí s izraelskou přítomností v Pásmu Gazy, pokud to ukončí válku

Izrael chce na území Pásma Gazy zachovat svou vojenskou přítomnost. Jde o jeden z hlavních důvodů dalšího krachu rozhovorů o příměří s teroristickým hnutím Hamás, které společně s Egyptem izraelskou podmínku odmítá. Palestinci se pokračující izraelskou okupací zřejmě dokážou smířit.

Vize Izraele je taková, že trvalá vojenská přítomnost i po ukončení války neumožní Hamásu se přeskupit a nebude možné ani pašovat zbraně přes toto území. Židovský stát v Pásmu Gazy provozuje řadu kontrolních stanovišť. Izraelští představitelé také chtějí hlídat silnici, po níž musí Palestinci cestovat mezi severní a jižní částí Pásma.

S reportáží z místa přišel americký list New York Times. „Samozřejmě nesouhlasím s přítomností kontrolních stanovišť při našem návratu na sever. Ale pokud by to vedlo k ukončení války, neochotně bych souhlasil,“ uvedl čtyřicetiletý Mohammed Qadoura, který byl vysídlen z města Gaza na severu pásma.

Shodne se s ním třiatřicetiletý sociální pracovník Abdul Azíz Said z centrální části Gazy. „Pokud by izraelská přítomnost na území byla tím, co je potřeba k ukončení této války, zcela bych souhlasil. Chci, aby tato válka skončila hned a za každou cenu,“ zdůraznil.

Například čtyřiačtyřicetiletý učitel Mohamed al-Sek tvrdí, že by se izraelských kontrolních stanovišť měli obávat pouze ti lidé, kteří jsou propojení s Hamásem. „Mou prioritou je vrátit se domů do města Gazy a obnovit svůj starý život,“ řekl.

Ne všichni ale podle NY Times s trvalou přítomností izraelských vojsk souhlasí. „Zatýkání a útlak budou pokračovat. Brutalita okupace nás bude konfrontovat ponižujícím způsobem,“ varovala čtyřicetiletá Faten Alyanová.

Souhlasí s ní sedmadvacetiletá terapeutka Nedaa Adelová. „Chci, aby tato válka skončila hned, ale ne za tohoto stavu,“ sdělila.

Čtyřiačtyřicetiletá Najlaa al-Ghalayini byla už několikrát vysídlena. „Pro Palestince bude těžké smířit se s pravidelným pohledem na izraelské vojáky v blízkosti jejich domovů. Delší izraelská přítomnost v Gaze by mohla být prvním krokem k jejímu opětovnému obsazení, shrnula.

Izraelské tendence pokračovat v okupaci Pásma Gazy ještě zesílily koncem minulého týdne, kdy byla v Rafáhu nalezena těla šesti mrtvých rukojmích, které podle informací izraelského premiéra Benjamina Netanjahua někdo střelil zblízka do hlavy. „Všichni byli 7. října zajati jako rukojmí a v zajetí v Gaze byli teroristickou organizací Hamás zavražděni,“ informovaly Izraelské obranné síly v prohlášení (IDF).

To je jen jeden z důvodů, proč je dohoda o příměří prakticky pryč ze stolu. „Kdo vraždí rukojmí – nechce dohodu,“ prohlásil podle serveru Politico Netanjahu.

Navíc podle nejnovějších informací zvažuje Izrael nasazení armády na Západním břehu Jordánu. Ministr obrany Joav Galant vyzval armádu k nasazení plné síly proti palestinským militantům na okupovaném Západním břehu, kde probíhající vojenská operace již vedla k desítkám obětí.  

Podle Galanta by měl být každý terorista buď eliminován, nebo zadržen, pokud se vzdá, uvádí web Times of Israel. „Nárůst teroru, který se projevuje bombovými útoky v autech a střelbou, musí být zastaven,“ řekl Galant, zdůrazňujíc, že k tomu musí být použity všechny dostupné vojenské prostředky.

Po setkání s vojenskými důstojníky, kteří zhodnotili probíhající operace, přirovnal Galant kampaň proti militantům k sečení trávníku. „Musíme se neustále zaměřovat na vzestup terorismu v Judeji a Samaří. Nyní útočíme, abychom terorismu předešli. Je to jako sekání trávníku, ale přijde také čas, kdy budeme trhat i kořeny – a to musíme udělat,“ řekl.

Na konci srpna izraelské jednotky provedly razie a útoky ve městech Džanín, Túbás a Tulkarm na Západním břehu Jordánu. Tyto operace si dosud vyžádaly životy nejméně 30 Palestinců, včetně militantů, a zranění 140 dalších osob. Násilí na okupovaném Západním břehu eskalovalo po vypuknutí války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás 7. října loňského roku.

Související

Palestina

Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

Více souvisejících

Pásmo Gazy ,  Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) ,  Izrael

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

před 3 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 4 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 6 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 11 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 12 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 14 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 15 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy