ROZHOVOR | Mír na Ukrajině může nastat jediným způsobem, říká ukrajinista Svoboda pro EZ

Ukrajinista David Svoboda v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz varuje, že mír na Ukrajině může nastat jedině „kolapsem jedné ze stran“. „Není o čem jednat s někým, kdo vás chce zničit,“ říká s odkazem na ideologické pozadí ruské agrese. V rozhovoru rozebírá také ruský propagandistický konstrukt takzvané „denacifikace“ Ukrajiny, který podle něj ztratil veškerou relevanci – nejen v politickém diskurzu, ale i v očích administrativy Donalda Trumpa.

Nejprve by mě zajímal váš pohled na to, co se skloňuje úplně nejvíce - možný mír na Ukrajině. Myslíte si, že za podmínek, jaké obě válčící země mají, je možné vůbec začít jednat o spuštění jednání? Zatímco si Rusové nárokují nesmyslné množství území a dokonce demilitarizaci Ukrajiny, na druhé straně Kyjev chce stažení ruských vojsk, bezpečnostní garance, reparace a podobně. Ať hledám, jak hledám, prostor pro ústupky moc nevidím. 

Pojem mír se zde ve slovníku politiků a novinářů uplatňuje nesmyslně, protože nepasuje na zvláštní charakter této války. Je to válka vedená Ruskem z ideologických pohnutek, válka vzkříšeného impéria proti vzmáhající se demokracii. Mír může nastat jen kolapsem jedné ze stran. Rusko přistoupí nanejvýš na příměří, ve chvíli, kdy vyhodnotí, že se jeho ekonomická situace stává neúnosnou. Kyjev ovšem ve svých požadavcích tak daleko, jak jste to podal, nejde. Ze Zelenského slovníku se vytratil naléhavý požadavek na stažení ruských vojsk; Ukrajinci na své hranice nerezignovali, ale dobře vědí, že tato válka se nevede o území.

K případnému mírovému uspořádání – existuje podle vás reálná možnost, že se administrativě Donalda Trumpa skutečně podaří dotlačit obě strany k jednání? Na koho se teď americký prezident zlobí víc. Na Zelenského, nebo Putina?

Potíž je v tom, že není o čem jednat s někým, kdo vás chce zničit. Za takové situace nemají diplomatické pojmy žádnou relevanci a rozhoduje hrubá síla. A právě na tomto neúprosném faktu troskotají Trumpovy snahy sprovodit válku ze světa. Jak ukazuje nově celní válka, Trump se už „zlobí víc“ na všechny, snad krom otevřeně protizápadních režimů. To má jednu obrovskou psychologickou výhodu pro Ukrajinu: konečně si „všichni“ připouštějí, že Ukrajinci sdílejí osud nás „všech“.

Mezi ruskými požadavky je podle dostupných informací „dlouhodobý mír“, který by měl být zajištěn naplněním původních záminek pro spuštění invaze, mezi které se počítá i demilitarizace a denacifikace. Jak by tohoto Rusko mohlo dosáhnout? Nezdá se, že by k tomu získalo relevantní podporu ze zahraničí. 

Nic takového nenastane skokově. Dnes se ukazuje, že aby toho Rusové dosáhli, museli by ve válce vydržet déle než Ukrajinci. A na tom se samozřejmě pracuje.

Pozastavím se u samotné denacifikace. Když pominu, jak nesmyslný požadavek a záminka to jsou, také by mě zajímalo, jak může Rusko požadovat jakékoli strukturální změny na Ukrajině bez toho, aby ji okupovalo nebo zde mělo loutkovou vládu?

Samozřejmě nikoli.

Ohledně denacifikace – je na Ukrajině co denacifikovat – jsou zde reálně nacisté ve vládě, státních institucích a podobně? S ohledem na to, že (neo)nacistická a podobná hnutí jsou snad všude ve světě, je situace na Ukrajině horší?

Ta otázka je zavádějící, protože Ukrajina válku nedostala z toho důvodu, že by byla nehumánní, ale že je prozápadní a tolerantní. Pokládám za nutné upozornit na to, že novináři dobré vůle nekriticky přejímají ruskou režimní terminologii, takto „nacismus“ a „denacifikaci“. Co si pod ní Rusové představují, bylo přece dávno jasně vyloženo v dubnovém článku Timofeje Sergejceva před třemi lety, krátce po invazi. 

Stručně: denacifikovaná země nemůže být suverénní. Název „Ukrajina“ zřejmě nemůže být zachován jako název žádného plně denacifikovaného státního útvaru na území osvobozeném od nacistického režimu. Denacifikace bude nevyhnutelně i deukrajinizací – Ukrajina musí být zbavena politické funkčnosti. Debanderizace sama o sobě k denacifikaci stačit nebude – banderovský prvek je pouze převlekem evropského projektu nacistické Ukrajiny, proto je denacifikace Ukrajiny také její nevyhnutelnou deevropeizací.

Pokud Rusové chtějí denacifikovat Ukrajinu, neměla by Ukrajina také chtít denacifikovat Rusko či případně současnou vládu Spojených států? Putinův režim se nijak netají tím, respektive nepopírá to, že neonacistická/neofašistická uskupení na frontě bojují a ruské armádě podstatně pomáhají. 

Jako bonmot to beru, ale mějme na paměti, že jde o vážnou věc. O to, co vy nazýváte denacifikací Ruska, se musí starat především svobodný svět, kterému tato země vyhlásila válku. A nejde o žádný boj proti nacistům, kterých je v Rusku až kam. Rusko není nebezpečné jako země nacistů, ale jako země s výrazným imperiálním cítěním. Je jedno, kdo Rusku povládne, pokud budou jeho nároky překračovat hranice ruského etnického prostoru. Místo denacifikace proto mluvme o nutnosti dekolonizace Ruska. Na Ukrajině je jediné: přežít jako státně politický projekt. A to je úkol místy nadlidský.

Od začátku války se neustále skloňuje brigáda Azov, která se na straně ukrajinské armády zapojuje do bojů už od roku 2014. Dokážete nějak vysvětlit, proč je její působení problematické a zároveň potřebné? A nejdůležitější otázka - je neonacistická?

Za Ukrajinu nebojuje žádná „brigáda Azov“, ale ukrajinské ozbrojené síly, ukrajinskou zkratkou ZSU. „Azováci“, kteří se ocitli v ruském zajetí, jsou dnes mučeni a odsuzováni k drakonickým trestům nikoli jako „neonacisté“, ale jako ukrajinští patrioté. Poukazy na Azov si mimochodem vypomáhá i čínský režim, který vnímá stopu ukrajinského aktivismu i v hongkongských protestech. Oproti všemu tomu očerňování můžeme říci, že Azovem procházeli i Židé a brigáda je ruskojazyčná. Azov bude za dnešní situace jen tak zajímavý, jak zajímavým ho dělají Rusové.

Myslíte, že Rusové během případných jednání o míru vytáhnou kartu „nacistické Ukrajiny“? A co je ještě podstatnější, uvěří jim Trumpova administrativa a bude podle toho na Kyjev tlačit?

Nikoli, toto téma se zdá už vyčichlé. Trumpa k ústupkům motivuje výhradně žádostivost rychle prodejných politických zisků, jí podřizuje své zacházení s Ukrajinou; ne tomu, co mu našeptává Moskva. Přesto by se i Evropa měla snažit v ruských očich působit jako „nacistická“. Pokud tomu tak stále není, znamená to, že pro Ukrajinu neděláme dost.

Související

Černobylská jaderná elektrárna Rozhovor

Válka na Ukrajině odhalila stejný cynismus, jako za Černobylu. Kreml vnímá lidské životy jen jako číslo, říká historik

Černobylská havárie dne 26. dubna 1986 se stala nejen jednou z nejhorších jaderných katastrof v dějinách, ale i smutným symbolem stylu řízení krizí v Sovětském svazu. O souvislostech mezi černobylskou katastrofou, způsobem krizového řízení v Sovětském svazu a přetrvávajícími rysy mocenského cynismu v dnešním Rusku EuroZprávy.cz hovořily s vojenským historikem Tomášem Řepou z Univerzity obrany v Brně.
Donald Trump Rozhovor

Trump usiluje aspoň o nějaké vítězství, říká Kraus. Rusové si díky tomu mohou sednout a čekat

Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak předpokládá další vývoj jednání o ukončení války na Ukrajině. „Zoufalá snaha získat aspoň nějakou výhru ale ve válce na Ukrajině způsobuje, že Rusové si mohou spokojeně sednout, točit palci a čekat, jaké výhodné podmínky a ústupky jim na Ukrajincích Američané vydobydou,“ varuje.

Více souvisejících

rozhovor David Svoboda (ukrajinista) válka na Ukrajině Ukrajina Rusko Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Vladimír Putin Donald Trump USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Aktualizováno včera

Češi hrají třetí zápas ve skupině MS proti Dánsku.

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali

Třetí zápas mají na programu na světovém šampionátu v hokeji v pondělí večer hokejisté České republiky. Po Švýcarsku (5:4 po prodloužení) a Norsku (2:1) tentokrát svěřence kouče Radima Rulíka čeká domácí Dánsko. Oproti zápasu s Nory se poprvé na turnaji v brance představí Daniel Vladař, pro kterého to bude debut na mistrovství světa. Trenéři pak na soupisku nově zapsali obránce Daniela Gazdu kvůli zranění Tomáše Kundrátka. Z duelu s Norskem neodešel bez šrámů ani útočník Jáchym Kondelík, jehož na pozici centra ve třetím útoku nahradí Daniel Voženílek. Jak si povedou Češi proti Dánům, sledujte online třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

včera

včera

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

včera

včera

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

včera

včera

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

včera

včera

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

včera

včera

včera

včera

Oči Evropy se upínají k von der Leyen: Soud rozhodne o tajných zprávách v jedné z největších smluv v EU

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen se tento týden ocitne v centru pozornosti, když Soudní dvůr EU vynese rozsudek v kauze tzv. „Pfizergate“ – tedy o tajných textových zprávách, které si vyměňovala s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou během jednání o největší vakcinační smlouvě v historii EU.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy