ROZHOVOR | Mír na Ukrajině může nastat jediným způsobem, říká ukrajinista Svoboda pro EZ

Ukrajinista David Svoboda v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz varuje, že mír na Ukrajině může nastat jedině „kolapsem jedné ze stran“. „Není o čem jednat s někým, kdo vás chce zničit,“ říká s odkazem na ideologické pozadí ruské agrese. V rozhovoru rozebírá také ruský propagandistický konstrukt takzvané „denacifikace“ Ukrajiny, který podle něj ztratil veškerou relevanci – nejen v politickém diskurzu, ale i v očích administrativy Donalda Trumpa.

Nejprve by mě zajímal váš pohled na to, co se skloňuje úplně nejvíce - možný mír na Ukrajině. Myslíte si, že za podmínek, jaké obě válčící země mají, je možné vůbec začít jednat o spuštění jednání? Zatímco si Rusové nárokují nesmyslné množství území a dokonce demilitarizaci Ukrajiny, na druhé straně Kyjev chce stažení ruských vojsk, bezpečnostní garance, reparace a podobně. Ať hledám, jak hledám, prostor pro ústupky moc nevidím. 

Pojem mír se zde ve slovníku politiků a novinářů uplatňuje nesmyslně, protože nepasuje na zvláštní charakter této války. Je to válka vedená Ruskem z ideologických pohnutek, válka vzkříšeného impéria proti vzmáhající se demokracii. Mír může nastat jen kolapsem jedné ze stran. Rusko přistoupí nanejvýš na příměří, ve chvíli, kdy vyhodnotí, že se jeho ekonomická situace stává neúnosnou. Kyjev ovšem ve svých požadavcích tak daleko, jak jste to podal, nejde. Ze Zelenského slovníku se vytratil naléhavý požadavek na stažení ruských vojsk; Ukrajinci na své hranice nerezignovali, ale dobře vědí, že tato válka se nevede o území.

K případnému mírovému uspořádání – existuje podle vás reálná možnost, že se administrativě Donalda Trumpa skutečně podaří dotlačit obě strany k jednání? Na koho se teď americký prezident zlobí víc. Na Zelenského, nebo Putina?

Potíž je v tom, že není o čem jednat s někým, kdo vás chce zničit. Za takové situace nemají diplomatické pojmy žádnou relevanci a rozhoduje hrubá síla. A právě na tomto neúprosném faktu troskotají Trumpovy snahy sprovodit válku ze světa. Jak ukazuje nově celní válka, Trump se už „zlobí víc“ na všechny, snad krom otevřeně protizápadních režimů. To má jednu obrovskou psychologickou výhodu pro Ukrajinu: konečně si „všichni“ připouštějí, že Ukrajinci sdílejí osud nás „všech“.

Mezi ruskými požadavky je podle dostupných informací „dlouhodobý mír“, který by měl být zajištěn naplněním původních záminek pro spuštění invaze, mezi které se počítá i demilitarizace a denacifikace. Jak by tohoto Rusko mohlo dosáhnout? Nezdá se, že by k tomu získalo relevantní podporu ze zahraničí. 

Nic takového nenastane skokově. Dnes se ukazuje, že aby toho Rusové dosáhli, museli by ve válce vydržet déle než Ukrajinci. A na tom se samozřejmě pracuje.

Pozastavím se u samotné denacifikace. Když pominu, jak nesmyslný požadavek a záminka to jsou, také by mě zajímalo, jak může Rusko požadovat jakékoli strukturální změny na Ukrajině bez toho, aby ji okupovalo nebo zde mělo loutkovou vládu?

Samozřejmě nikoli.

Ohledně denacifikace – je na Ukrajině co denacifikovat – jsou zde reálně nacisté ve vládě, státních institucích a podobně? S ohledem na to, že (neo)nacistická a podobná hnutí jsou snad všude ve světě, je situace na Ukrajině horší?

Ta otázka je zavádějící, protože Ukrajina válku nedostala z toho důvodu, že by byla nehumánní, ale že je prozápadní a tolerantní. Pokládám za nutné upozornit na to, že novináři dobré vůle nekriticky přejímají ruskou režimní terminologii, takto „nacismus“ a „denacifikaci“. Co si pod ní Rusové představují, bylo přece dávno jasně vyloženo v dubnovém článku Timofeje Sergejceva před třemi lety, krátce po invazi. 

Stručně: denacifikovaná země nemůže být suverénní. Název „Ukrajina“ zřejmě nemůže být zachován jako název žádného plně denacifikovaného státního útvaru na území osvobozeném od nacistického režimu. Denacifikace bude nevyhnutelně i deukrajinizací – Ukrajina musí být zbavena politické funkčnosti. Debanderizace sama o sobě k denacifikaci stačit nebude – banderovský prvek je pouze převlekem evropského projektu nacistické Ukrajiny, proto je denacifikace Ukrajiny také její nevyhnutelnou deevropeizací.

Pokud Rusové chtějí denacifikovat Ukrajinu, neměla by Ukrajina také chtít denacifikovat Rusko či případně současnou vládu Spojených států? Putinův režim se nijak netají tím, respektive nepopírá to, že neonacistická/neofašistická uskupení na frontě bojují a ruské armádě podstatně pomáhají. 

Jako bonmot to beru, ale mějme na paměti, že jde o vážnou věc. O to, co vy nazýváte denacifikací Ruska, se musí starat především svobodný svět, kterému tato země vyhlásila válku. A nejde o žádný boj proti nacistům, kterých je v Rusku až kam. Rusko není nebezpečné jako země nacistů, ale jako země s výrazným imperiálním cítěním. Je jedno, kdo Rusku povládne, pokud budou jeho nároky překračovat hranice ruského etnického prostoru. Místo denacifikace proto mluvme o nutnosti dekolonizace Ruska. Na Ukrajině je jediné: přežít jako státně politický projekt. A to je úkol místy nadlidský.

Od začátku války se neustále skloňuje brigáda Azov, která se na straně ukrajinské armády zapojuje do bojů už od roku 2014. Dokážete nějak vysvětlit, proč je její působení problematické a zároveň potřebné? A nejdůležitější otázka - je neonacistická?

Za Ukrajinu nebojuje žádná „brigáda Azov“, ale ukrajinské ozbrojené síly, ukrajinskou zkratkou ZSU. „Azováci“, kteří se ocitli v ruském zajetí, jsou dnes mučeni a odsuzováni k drakonickým trestům nikoli jako „neonacisté“, ale jako ukrajinští patrioté. Poukazy na Azov si mimochodem vypomáhá i čínský režim, který vnímá stopu ukrajinského aktivismu i v hongkongských protestech. Oproti všemu tomu očerňování můžeme říci, že Azovem procházeli i Židé a brigáda je ruskojazyčná. Azov bude za dnešní situace jen tak zajímavý, jak zajímavým ho dělají Rusové.

Myslíte, že Rusové během případných jednání o míru vytáhnou kartu „nacistické Ukrajiny“? A co je ještě podstatnější, uvěří jim Trumpova administrativa a bude podle toho na Kyjev tlačit?

Nikoli, toto téma se zdá už vyčichlé. Trumpa k ústupkům motivuje výhradně žádostivost rychle prodejných politických zisků, jí podřizuje své zacházení s Ukrajinou; ne tomu, co mu našeptává Moskva. Přesto by se i Evropa měla snažit v ruských očich působit jako „nacistická“. Pokud tomu tak stále není, znamená to, že pro Ukrajinu neděláme dost.

Související

Patrik Šváb Rozhovor

Obchodní válka to není. Ekonom pro EZ vysvětlil, jak Trumpova cla zasáhnou Česko

Obchodní válka není řešením, upozorňuje Patrik Šváb z Katedry mezinárodních ekonomických vztahů Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak a proč jsou cla vyhlášená ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa motivována domácí politikou, jak by měla reagovat Evropská unie i Česká republika a proč mohou panika či odveta nadělat více škody než užitku.
Šárka Shoup Rozhovor

Trumpovy kroky jako série nepromyšlených gest? Je za tím ale něco víc, říká pro EZ Shoup o amerických clech

Výkonná ředitelka Institutu pro politiku a společnost Šárka Shoup v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, na co americký prezident Donald Trump může cílit vysokými celními tarify, které uvalil na dovoz z téměř celého světa. Primárním cílem je zřejmě Čína. „Záměrně šel cestou plošného zacílení, aby Čína nemohla jednoduše reagovat protiopatřením. Je to chytrá, i když velmi tvrdá strategie. Otázkou ale zůstává, co to udělá s důvěrou partnerů i s globální ekonomikou,“ nastínila.

Více souvisejících

rozhovor David Svoboda (ukrajinista) válka na Ukrajině Ukrajina Rusko Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Vladimír Putin Donald Trump USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Joe Biden

"Biden byl mimo, uprostřed jednání šel do bazénu." Spisovatel popsal, co se dělo v Bílém domě, sepsul i Trumpa

Kdysi uznávaný jako pozorovatel dění v Bílém domě a autor knihy The Fight of His Life, Chris Whipple nyní ve svém novém díle s názvem Uncharted ostře mění kurz. Exprezidenta Joea Bidena a jeho nejbližší spolupracovníky líčí v mnohem temnějších barvách, než tomu bylo ještě před dvěma lety. Zatímco dříve vyzdvihoval Bidenovu vytrvalost a mentální bystrost, dnes hovoří o „šokující únavě“, „ztrátě kontaktu s realitou“ a „nepřipravenosti vést kampaň“.

včera

včera

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

"To nejhorší, co se mohlo stát." Během jednání Trumpa s Meloniovou došlo k fatálnímu selhání

Tlumočnice italské premiérky Giorgie Meloniové Valentina Maiolini-Rothbacher se veřejně omluvila za nepříjemné selhání během důležité schůzky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Incident, ke kterému došlo tento týden v Bílém domě, přiměl samotnou premiérku Meloniovou, aby svou odpověď na otázku ohledně NATO a obranných výdajů přeložila do angličtiny sama.

včera

Pentagon

Vlastní reaktor do každé základny? Pentagon v tichosti chystá energetickou revoluci

Vývoj umělé inteligence prudce zvyšuje poptávku po elektrické energii, včetně jaderné. I když zájem investorů roste, dosud jej brzdily praktické a regulační překážky. Pentagon nyní podnikl klíčový krok: jeho agentura Defense Innovation Unit (DIU) vybrala nové firmy, které mohou začít stavět malé jaderné elektrárny, takzvané mikrоrеaktory, na základnách amerického ministerstva obrany.

včera

včera

Země, pohled z Měsíce

Kde se na Zemi skutečně vzala voda? Nový objev otřásl vědeckou komunitou

Vědci z Oxfordské univerzity možná výrazně otřásli dosavadními představami o tom, odkud se na Zemi vzala voda. Podle nové studie, zveřejněné ve středu v odborném časopise Icarus, byl raný materiál, ze kterého se Země formovala, bohatší na vodík, než se dosud předpokládalo, píše CNN. Výzkum přináší možnost, že voda na naší planetě vznikla z jejích původních složek a nebyla „dovezena“ z vesmíru.

včera

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Urychlil vyhošťování imigrantů, pak soud deportaci zakázal. Co se děje v USA?

Ve výjimečném rozhodnutí přijatém během noci z pátku na sobotu zablokoval Nejvyšší soud Spojených států deportaci skupiny venezuelských migrantů zadržovaných v Texasu. Tento krok přišel pouhých několik dní poté, co stejný soud umožnil prezidentu Donaldu Trumpovi využít kontroverzní zákon z 18. století – Alien Enemies Act – pro urychlení vyhošťování imigrantů.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hlavně nenaštvat Trumpa. Jak NATO mění rétoriku, aby USA neodešly

Státy Severoatlantické aliance (NATO) začaly mírnit svá tvrzení týkající se klimatu, genderu a diverzity ve svých interních dokumentech. Podle tří dobře informovaných zdrojů je cílem této změny vyhnout se možné odvetě ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa, který v druhém funkčním období vede kampaň proti politice rozmanitosti a klimatických iniciativ.

19. dubna 2025 21:58

Praha

Česko navštíví belgický král, oznámil Pražský hrad

Jeden z evropských králů dorazí v květnu do Česka. Pražský hrad ve čtvrtek prozradil, který z panovníků ze starého kontinentu přijal pozvání prezidenta Petra Pavla. Hrad také sdělil první podrobnosti o programu této návštěvy. 

19. dubna 2025 20:18

Aktualizováno 19. dubna 2025 19:57

Vladimir Putin

Putin vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informuje BBC. Za předpokladu, že na zastavení bojů přistoupí i Kyjev, má klid zabraní nastat ještě dnes. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu. 

19. dubna 2025 19:35

Michal Bílek

Bílek se po letošním Euru stane novým trenérem fotbalových „lvíčat“

Přestože do mistrovství Evropy hráčů do 21 let zbývají dva měsíce, už teď je jisté, co se stane u českých reprezentantů této věkové kategorie po něm, ať už na něm česká reprezentace dopadne jakkoliv. Změní se trenér, když toho dosavadního Jana Suchopárka nahradí Michal Bílek. Rozhodl o tom výkonný výbor Fotbalové asociace ČR (FAČR), přičemž její vedení s Bílkem podepsalo smlouvu na nadcházející kvalifikační cyklus s opcí na případné prodloužení, pokud se mu se svěřenci podaří postoupit na evropský šampionát v roce 2027.

19. dubna 2025 18:42

Andrij Sybiha

První ukrajinská reakce na ruský návrh příměří. Ozval se i Lipavský

Šéf diplomacie reagoval na ukrajinské straně jako první na ruský návrh velikonočního příměří. Andrij Sybiha neprozradil, zdali Kyjev kývne na zastavení bojů. Zdůraznil však, že slovům ruského prezidenta Vladimira Putina se nedá věřit. Zmínil také, že Moskva nadále může kdykoliv dát souhlas s bezpodmínečným třicetidenním příměřím. 

19. dubna 2025 18:24

19. dubna 2025 17:36

Překvapivé počasí. Meteorologové vysvětlili, proč na Velký pátek tak pršelo

Deštivé počasí na Velký pátek překvapilo i meteorology. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal na některých místech první výraznější srážky za několik měsíců. Příčinou bylo dění v oblasti Alp. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy