Asociace mají výhrady k navrhované podobě novely o ochraně dětí

Asociace dítě a rodina a Aliance náhradních rodin ČR mají výhrady k vládní novele o ochraně dětí. Týkají se hlavně odměn pěstounů, ale i financování klokánků či posílání malých dětí do ústavů. Podle obou uskupení navrhované změny dostatečnou podporu ohroženým dětem a náhradním rodinám nezajišťují. Aliance a asociace, která zastřešuje 86 organizací na pomoc dětem a rodinám v tísni, to sdělily ČTK.

Novelu zveřejnilo ministerstvo práce předloni v listopadu. Vláda ji schválila minulý rok v červnu a poslala do Sněmovny. Poslanci by mohli normu začít v příštích dnech projednávat. Na podpoře pěstounů či omezení ústavní péče zákonodárci opozičních, ale i koaličních stran shodu nemají. Není tak jisté, zda se zákon do říjnových voleb stihne schválit.

Asociace i aliance upozorňují na vysoký počet dětí v ústavech a nedostatek pěstounů. Kritizují nastavení pěstounských odměn a to, že novela nepočítá s navýšením částek pro dlouhodobé pěstouny a jen s mírným přidáním přechodným pěstounům. Podle návrhu zákona by odměny dlouhodobých pěstounů zůstaly 12.000, 18.000 či 30.000 korun podle počtu dětí. Nově by se o 4000 na 16.000 korun zvedla jen částka za péči o lehce postižené dítě. Za každé další přijaté dítě s handicapem by se zvýšila o 6000 korun. Odměny přechodným pěstounům by se měly navýšit o 2000 korun na 22.000 korun hrubého měsíčně.

"Přestože je pěstounská péče výrazně levnější a na děti má pozitivní a uzdravující vliv, je stále podceňována a málo podporována," uvedla Aliance náhradních rodin. Asociace pak ve svém prohlášení píše, že pěstounská péče je levnější než ústavní. "Roční náklady na péči o dítě v takzvaných kojeneckých ústavech činí podle analýzy organizace Lumos 892.000 korun, přitom umístění do přechodné pěstounské péče vyjde na 429.000 korun," uvedla asociace.

Aliance pak poukazuje i na to, že přechodné pěstounství je zaměstnání a odměna se považuje za příjem, daní se a platí se z ní odvody. Pěstoun nemá pracovní dobu 40 hodin týdně, ale sedm dní v týdnu po 24 hodin a práci vykonává u sebe doma bez nároku na vybavení a kompenzace, podotýká aliance.

Podle ní se odměny stanovily v roce 2012 jako násobek minimální mzdy, která tehdy činila 8000 korun. Přechodný pěstoun tak měl 2,5násobek. Zatímco nejnižší výdělek se letos dostal na 15.200 korun, odměňování pěstounů se nezměnilo. Aliance spočítala, že pokud by stát přidával za posledních pět let profesionálním pěstounům stejně jako pracovníkům v sociálních službách, od ledna by pěstounský výdělek činil 33.500 korun.

Aliance i asociace žádají navázání odměn na minimální mzdu v zákoně. Podle nich by se měla pohybovat podle počtu dětí zhruba od 1,5 či 1,8 do 2,5násobku.

Podle asociace by se měl navýšit i příspěvek pro organizace, které pěstounským rodinám poskytují poradenství a další služby. Novela částku upravuje ze 48.000 na 60.000 korun ročně. Pro zaručení minimální odborné pomoci by podle expertů bylo potřeba aspoň 65.000 korun. Jako optimální částku uvádějí 76.000 korun.

Novela má zvýšit státní příspěvek pro klokánky a podobné domovy z 22.800 na 30.000 korun za měsíc. Částka se má ale dál krátit za dny, kdy dítě v zařízení nepobývalo. Za den je to o 1000 korun. Asociace poukazuje na to, že zařízení jsou v provozu nepřetržitě, i když v nich děti nejsou. Podotýká, že nynější částka je nízká, takže ministerstvo práce každoročně provoz doplácí z mimořádných dotací. Experti navrhují, aby se na každé místo vyplácelo 22.800 korun měsíčně a na dítě při jeho pobytu pak 7200 korun.

Asociace navrhuje, aby se do normy dostal i zákaz posílat děti do tří let do ústavů. Podle strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda, to mělo platit už od roku 2014. Od roku 2016 se měl zákaz týkat dětí do sedmi let. Minulé kabinety záměr neprosadily.

Související

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí děti

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Prezident Trump

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník

V září naruší běžný chod britské společnosti velká událost. Na návštěvu přijede americký prezident Donald Trump, jeden z nejmocnějších mužů světa. Program šéfa Bílého domu se stále připravuje a on sám do harmonogramu svým způsobem zasahuje. Podle zjištění BBC si nepřeje, aby se speciálně kvůli němu scházeli britští zákonodárci. 

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje

Po dvanáctidenní válce s Izraelem a americkým zásahem čelí Írán těžkým následkům – zničené armádě, jadernému programu i ztrátám civilistů. Vedení režimu však v krizi sází na nacionalismus a šíitské rituály, aby obnovilo podporu obyvatel. Ve veřejném prostoru se objevují mytologické motivy a vlastenecké symboly. Nová rétorika íránského režimu ale zřejmě nestačí k překrytí hlubokých ekonomických a sociálních problémů.

před 2 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci

Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a jejich reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár vyvolává silné emoce. Mrazivou kulisou příběhu je pláč ženy, jejíž roční syn Muhammad Umar zemřel na následky podvýživy a meningitidy. Chlapec měl zdravotní problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav zhoršily drastické škrty v humanitární pomoci USA, které letos zasáhly i tento region.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Gaza

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje a OSN varuje, že podmínky v oblasti se proměnily v „peklo na Zemi“. Podle agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) hlásí lékaři, humanitární pracovníci i novináři kolapsy z hladu a vyčerpání, přičemž někteří během služby přímo omdlévají. Od konce května přišlo podle odhadů UNRWA o život až 1 000 lidí ve snaze získat potravinovou pomoc.

před 5 hodinami

Breivik, Anders

14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování

Před čtrnácti lety provedl Anders Breivik nejhorší útok v dějinách moderního Norska. Jeho radikalizace odhalila temnou stránku internetu – svět osamělých vlků, nenávisti a ideologické manipulace. Dnes, s rozmachem umělé inteligence a personalizovaného obsahu, se digitální prostředí stává ještě nebezpečnějším inkubátorem extremismu, kde se „noví Breivikové“ mohou zrodit rychleji a tišeji než kdy dřív.

před 5 hodinami

Izrael, ilustrační foto

Británii dochází trpělivost. Izraeli zaslala důrazné varování

Velká Británie varovala Izrael, že může čelit dalším sankcím, pokud se nezlepší humanitární situace v Gaze. Šéf britské diplomacie David Lammy v úterním rozhovoru pro Times Radio uvedl, že Londýn zvažuje další opatření, pokud nedojde ke zmírnění utrpení civilistů. Británie je jedním z 28 států, které podepsaly společné prohlášení ostře kritizující izraelskou politiku distribuce humanitární pomoci v Pásmu Gazy.

před 6 hodinami

Donald Trump

USA opouští UNESCO, oznámil Trump

Prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy opět opustí Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Důvodem je podle Bílého domu „protikulturní směřování“, podpora palestinských a čínských zájmů a agendy, které jsou údajně v rozporu s americkými hodnotami.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

EU žaluje Francii za to, že lidem říká, jak recyklovat

Evropská komise podala žalobu na Francii kvůli jejímu přísnému systému označování odpadu. Podle Bruselu totiž povinné francouzské recyklační štítky porušují princip volného pohybu zboží v rámci jednotného evropského trhu.

před 7 hodinami

Nemocnice Motol, ilustrační foto

V Motole je hospitalizován mexický student s potvrzenou nákazou meningokokem

Fakultní nemocnice v Motole hospitalizovala pacienta s potvrzenou nákazou meningokokem skupiny B. Podle hygieniků případ nepředstavuje ohrožení veřejného zdraví, provedli trasování a třem kontaktům nasadili preventivní léčbu. Na místě, kde infikovaný mexický student pobýval, zasahovali záchranáři a byl aktivován traumaplán. Pacient je v péči odborníků z Kliniky intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol.

před 8 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francii dochází trpělivost. Tlačí EU k tvrdšímu postupu vůči Trumpovi

Francouzská vláda vyzývá Evropskou komisi, aby v probíhajících obchodních jednáních s americkým prezidentem Donaldem Trumpem zaujala nekompromisnější postoj. S blížícím se termínem stanoveným Washingtonem na 1. srpna, do kdy má být dosaženo nové dohody o clech, vzkazuje Paříž do Bruselu: „přestaňte být vůči Trumpovi měkcí, je čas ukázat sílu.“

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Záchranná služba, ilustrační foto

Manévry záchranářů v Roztokách u Prahy: Kvůli meningitidě vyšetřili stovku lidí

Noční zásah složek integrovaného záchranného systému v Roztokách u Prahy vyvolalo podezření na meningokokovou infekci typu B u zahraničních studentů. Preventivně bylo vyšetřeno 97 osob, všem byla podána antibiotika. Nákaza se u nikoho nepotvrdila a nikdo nemusel být hospitalizován. Podle hygieniků šlo o opatření s cílem předejít možnému šíření nemoci, která může mít závažný průběh.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Vladimir Putin

Putin stupňuje agresivní hybridní útoky proti Německu

Německo čelí rostoucí vlně hybridních útoků ze strany Ruska. Podle šéfky německé vojenské kontrarozvědky Martiny Rosenbergové se letos dramaticky zvýšil počet případů špionáže a sabotážních operací, za nimiž s vysokou pravděpodobností stojí Moskva.

včera

„Humanitární tábor je zcela nepřijatelný. Utrpení dosáhlo nového dna.“ Desítky zemí podepsaly prohlášení proti Izraeli

Více než dvacet zemí včetně Spojeného království dnes společně vystoupilo s výzvou k okamžitému ukončení války v Pásmu Gazy. Ve společném prohlášení, které zveřejnil britský Foreign Office, signatáři odsuzují izraelskou taktiku distribuce humanitární pomoci, označují ji za nebezpečnou a ponižující a důrazně požadují příměří.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy