Česko pokračuje v evakuaci svých občanů a místních spolupracovníků z Afghánistánu, který po odchodu západních vojáků ovládlo radikální islamistické hnutí Tálibán. Z letiště v Kábulu odletěl dnes odpoledne evakuační speciál, který přepravuje 87 lidí včetně českého velvyslance Jiřího Balouna.
V Praze už v pondělí přistál první letoun, který z Kábulu přivezl 46 lidí. O případném dalším letu rozhodne dnes večer krizový štáb. USA odchodem z Afghánistánu ztratily prestiž světového lídra a NATO vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence, protože dramaticky selhalo, uvedl prezident Miloš Zeman.
Mezi 87 lidmi na palubě evakuačního speciálu jsou spolu s velvyslancem Balounem, českými vojáky a afghánskými spolupracovníky s rodinami také dva Poláci, řekl Rádiu Z premiér Andrej Babiš (ANO). Čechů veze letadlo podle premiéra 16. Všichni pasažéři jsou zdravotně v pořádku a nejsou zraněni, uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) letadlo přepravuje i malé děti, z Afghánistánu již byli evakuováni všichni čeští zaměstnanci zastoupení České republiky.
Zeman se domnívá, že Tálibán v Afghánistánu vytvoří teroristické centrum a obnoví se teroristické útoky po celém světě, řekl Parlamentním listům. Poznamenal, že po odchodu z Afghánistánu přestal podporovat zvyšování armádního rozpočtu na dvě procenta hrubého domácího produktu, Česko by nyní podle něj mělo investovat do národní obrany. Investování do NATO označil "tak trochu" za vyhazování peněz. Zkritizoval rychlý odchod Spojených států z Afghánistánu, nedůvěra v alianci podle něj nyní bude sílit.
Evakuační letadlo přistálo v Kábulu dnes ráno, z Prahy odletělo v pondělí dopoledne, mezipřistání mělo v ázerbájdžánském Baku. Tam k natankování paliva přistálo i dnes odpoledne. Na kbelské vojenské letiště pravděpodobně dorazí v pozdních večerních či nočních hodinách.
"Naši vojáci zasluhují úctu a poděkování. Šli za hranici svých možností, aby na palubu speciálu dostali co nejvíce lidí," uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Armáda uvedla, že afghánským tlumočníkům nepomáhá jenom s evakuací. "V Česku pro ně zajišťujeme ubytování, stravování, zdravotní péči a psychologickou podporu," napsala na twitteru.
Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) čeká Afghánce deset dnů karantény, pak individuální rozhovory o budoucnosti. Sami si musí říct, co chtějí, uvedl. Babiš řekl, že o integraci evakuovaných Afghánců chce mluvit, až se rozhodnou, zda chtějí zůstat v ČR. Podle premiéra je možné, že zvolí cestu za rodinami, které mají ve Francii či jinde v Evropě.
Česko udělilo za poslední desetiletí azyl 21 lidem z Afghánistánu. Dalším 43 osobám poskytlo dočasné útočiště. Celkem stát od roku 2011 do konce loňska dostal od afghánských mužů, žen a dětí 188 žádostí o mezinárodní ochranu, vyplývá z dat ministerstva vnitra.
S Hamáčkem se kvůli Afghánistánu ve čtvrtek setká za Asociaci krajů její předseda a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Po zasedání asociace dnes uvedl, že neví o tom, že by Hamáčka někdo z hejtmanů kvůli Afghánistánu kontaktoval. Hamáček přitom v pondělí uvedl, že ohledně integrace Afghánců obdržel nabídky samospráv.
Afghánci podle Babiše získají víza a během karantény budou také očkováni. Všichni budou po první dny ubytováni na jednom místě, nechtěl ho stejně jako Hamáček upřesnit. Dohromady tak podle ministra vnitra Česko poskytne pomoc zhruba stovce afghánských pomocníků české ambasády a armády včetně jejich rodinných příslušníků.
Podle informací ČTK je situace na kábulském letišti extrémně složitá a nepřehledná. Tálibové bránili přístupu na letiště, uvedl Babiš. Podle spolku Vlčí máky, který se snaží pomáhat afghánským spolupracovníkům české armády, Tálibán na letiště pouštěl jen lidi, které si vyzvedli vojáci. Tak se dostali na letiště čtyři bývalí tlumočníci české armády z devíti, se kterými má spolek kontakt. "Pět rodin na místě zůstává, včetně osmi dětí ve věku od devíti měsíců do 11 let," napsal spolek na facebooku.
Afghánistán není podle odborníků pro české exportéry významný partner. Současná situace, kdy Tálibán získal kontrolu prakticky nad celou zemí, se tak zásadně ve výsledcích tuzemského zahraničního obchodu neprojeví, řekli ČTK.
Související
Příměří se rozpadá. Pákistán a Afghánistán spolu na hranicích bojují, civilisté prchají
Vraťte nám základnu, nebo se stanou špatné věci, vzkázal Trump Afghánistánu. Tálibán to odmítnul
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
před 1 hodinou
Zelenskyj označil jednání s Moskvou za konstruktivní, chce v nich pokračovat
před 2 hodinami
Policie vypátrala muže, který zaútočil na kancelář piráta Bartoše
před 3 hodinami
Vysočina Aréna na nohou. Díky finiši Krčmáře vybojovala smíšená biatlonová štafeta bronz
před 3 hodinami
Potvrzeno. Počasí přinese sníh i ledovku, platí varování
před 4 hodinami
Trump ukázal údajnou zbraň zastřeleného muže. Zmínil krádeže a podvody
před 5 hodinami
Babiš, Trumpovo hodné štěňátko. Česko si vysokou cenu za bezbřehý obdiv nemůže dovolit
před 6 hodinami
Slovensko zvou Američané do Trumpovy Rady míru
před 7 hodinami
Počasí může být problematické. Místy napadne téměř deset centimetrů sněhu
před 8 hodinami
Další tragická střelba v Minnesotě. Walz aktivoval Národní gardu
před 9 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Na zimu má být relativně teplo
včera
Občanští demokraté truchlí. Zemřel bývalý poslanec Krill
včera
Snový snowboardový závod pro Česko. V Simonhöhe vyhrála Ledecká, Maděrová třetí
včera
Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi
včera
Překvapivé počasí v závěru týdne. Meteorologové avizují zajímavou situaci
včera
Trump zase vyhrožuje cly. Hrozí Kanadě kvůli paktování s Čínou
včera
Princ Harry v dalším sporu s britským bulvárem. Síly spojil i s Eltonem Johnem
včera
OBRAZEM: ANO pro Babiše či Havlíčka. Nejsilnější politický subjekt si volil vedení
včera
Muži, který vyhrožoval prezidentu Pavlovi, hrozí rok za mřížemi
včera
Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO
Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.
Zdroj: Jakub Jurek