Dezinformace je nutno rychle uvádět na pravou míru, upozorňují Koudelka a Petříček

Klíčovými prioritami společnosti musí být posilování slušnosti a věcnosti politické debaty, nabízení pozitivní vize budoucnosti, konstruktivní dialog v řešení problémů a tlumení šíření nenávisti nebo vytváření vnějšího nepřítele, řekl Petříček.

S tím podle něj souvisí potřeba regulovat chování na internetu, tedy nutnost vybalancovat právo na svobodu slova a odpovědnost za obsah šířených sdělení včetně vymazání nepravdivých údajů.

BIS věří nejvíce Čechů za poslední čtvrt století

Číst článek

"Účinnou obranou proti dezinformacím je fungující občanská společnost a objektivní nezávislá média," uvedl Koudelka. Podle něj je třeba informovat veřejnost o rizicích šíření zpráv prostřednictvím dezinformačních webů, řetězových e-mailů nebo sociálních sítí. Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová chce novelou uložit veřejnoprávním médiím, aby se do posilování mediální gramotnosti více zapojila.

Koudelka jako příklad rychlého a včasného zásahu proti dezinformacím uvedl prohlášení premiéra Andreje Babiše (ANO) v kauze bývalého ruského agenta Sergeje Skripala. Ten byl podle ruské propagandy otráven jedem novičok, který byl vyroben v ČR. Předseda vlády ale odmítl, že by se tato látka v ČR vyráběla.

Petříček i Koudelka shodně uvedli, že za dezinformačními kampaněmi a kybernetickými útoky většinou stojí Rusko. Podle šéfa BIS se po vzoru bývalého Sovětského svazu snaží vyvážit svou ekonomickou slabost útokem na slabiny západních demokracií s cílem "narušit a rozštěpit společnost a zanechat ji v hluboké propasti". Platí to i pro volby jako moment, kdy lze voliče snadno ovlivnit ve prospěch konkrétního uskupení či kandidáta.

“Ruská federace,stejně jako Sovětský svaz, má zájem ovlivňovat volby v demokratických zemích, “řekl dnes na konferenci v Poslanecké sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. “Proti lži musíme stavět pravdu, pak nebudou mit vlivové operace šanci. “ pic.twitter.com/G43DNglOw6

— BIS (@biscz) December 13, 2019

Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna připomněl chystanou reformu volebního systému. Patří mezi ně zavedení jednodenního hlasování místo dvou dnů kvůli riziku manipulace s hlasovacími lístky o noční pauze. Vnitro také podle Mlsny odmítlo kvůli hrozbě zneužití zavést elektronický systém hlasování; místo něj navrhuje korespondenční volbu.