Důvěra v instituce vzrostla. I díky smrti Karla Gotta

Co je příčinou plošného vzestupu důvěry k ústavním institucím, je obtížné určit, nelze vyloučit ani variantu náhodného výkyvu, uvedlo CVVM. "Jako možné vysvětlení daného posunu se pak může nabízet jisté uvolnění napětí v souvislosti s ukončením trestního stíhání premiéra (Andreje Babiše) v kauze Čapího hnízda, jež dlouho zatěžovalo politickou situaci v zemi, a do výsledku výzkumu se také mohla výrazněji promítnout specifická atmosféra a situace, která se vytvořila v souvislosti s úmrtím a pohřbem (zpěváka) Karla Gotta," doplnili autoři průzkumu.

Důvěra v Senát proti září vzrostla o devět procentních bodů na 40 procent a dostala se na nejvyšší úroveň od počátku zjišťování pro horní komoru v roce 1997. Na dosavadní maximum z hlediska důvěry se posunuli také hejtmani, starostové a obecní zastupitelstva. Hejtmanům v říjnu věřilo 49 procent lidí proti 41 procentům v září, důvěra ve starosty se zvedla ze 66 na 70 procent a v obecní zastupitelstva ze 64 na 69 procent.

Padesátiprocentní důvěra pro vládu představuje nárůst o šest procentních bodů a nejlepší výsledek v jejím funkčním období a také od května 2010, kdy úřednický kabinet vedl Jan Fischer. Tomuto výsledku se rovněž několikrát přiblížila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v předchozím volebním období.

U Poslanecké sněmovny, které důvěra stoupla také o šest procentních bodů na 40 procent, je nynější hodnota nejvyšší od února 1993, kdy jen krátce po vzniku samostatné ČR tehdejší České národní radě věřilo 46 procent občanů. Důvěra krajským zastupitelstvům se zvýšila rovněž o šest procentních bodů na 51 procent a dosud nejvíc se přiblížila maximu 52 procent z listopadu 2004, kdy se průzkum odehrál krátce po krajských volbách.

Důvěra v prezidenta vzrostla ze zářijových 49 procent na 56 procent v říjnu. Podle CVVM byl srovnatelný výsledek naposledy zaznamenán loni v prosinci a předtím v období okolo prezidentských voleb v lednu až březnu 2018.

S politickou situací bylo v říjnu spokojeno 23 procent občanů, tedy stejně jako v září. Nespokojenost vyjadřovalo 39 procent. V průzkumu mezi 5. a 20. říjnem odpovídalo 1021 lidí ve věku od 15 let.