PŮVODNÍ ZPRÁVA | Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii

Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz popsal, jestli by vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách mohlo znamenat úpadek demokracie v zámoří.

Republikánský kandidát podle Smithe často přehání to, co chce udělat. Ale přehání i to, co chtějí udělat jeho protivníci. „Minulý týden odpovídal na otázky dětí a jednomu z nich řekl, že za vlády Harrisové ‚už nebudete mít žádné krávy‘. Naznačil také, že nechce žádná okna v budovách. To nejsou výroky o žádném skutečném postoji demokratů, takže je těžké vědět, jak vážně brát jeho další hrozivá varování před Harrisovou,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz.

Expert z Masarykovy univerzity míní, že Trump často říká věci jen „na efekt“, než aby šlo o skutečné debaty o vládní politice.

Ohrožení americké demokracie v případě jeho zvolení nemusí být nutně ve hře. „Odpověď také závisí na tom, co si představíme pod pojmem ‚demokracie‘. Jistě, řada položek na dlouhém seznamu Trumpových slibů a hrozeb by velmi narušila způsoby, jakými americká vláda fungovala v posledních několika generacích,“ nastínil Smith.

Podle něj americká vláda „již má mnoho nedemokratických rysů“. „Teoreticky by autoritářská populistická nebo ‚silácká‘ vláda, jakou si zřejmě představuje Trump, mohla být demokratičtější než ta, kterou máme nyní, pokud by silák skutečně zastupoval vůli lidu a snažil se ji realizovat,“ podotkl expert.

Dodal, že „taková postava by teoreticky mohla obejít mnoho ‚škrticích mechanismů‘ nebo ‚bodů veta‘, které mají tendenci zdržovat nebo znemožňovat iniciativu ve složitém ústavním systému USA. Zda by to byla lepší vláda či nikoliv, je samostatná otázka, ale mohla by být ‚demokratičtější‘ v nejpřísnějším smyslu tohoto pojmu.“

Doporučené články

Mezi autoritářstvím a diktaturou ale existuje velice tenká hranice. „Na druhou stranu autoritářští mocipáni často jsou nebo se stávají diktátory. Trump vyjádřil obdiv k diktátorským vůdcům – Vladimiru Putinovi, Kim Čong-unovi, Si Ťin-pchingovi, vládcům Filipín a Salvadoru – a zdá se, že si přeje neomezenou moc, jakou mají oni,“ upozornil Smith.

Zdůraznil Trumpův postoj k volbám. „Také už dal najevo, že neuznává základní premisu voleb, která spočívá v tom, že pokud lidé hlasují proti vám, máte odstoupit, a ne si donekonečna stěžovat, že jste ‚skutečně‘ vyhráli, ale volby byly ukradeny,“ dodal.

„Pokud by se ukázalo, že jeho vítězství je krokem k diktatuře, pak by to samozřejmě nebylo v souladu s demokracií a rozhodně by ji to ohrožovalo,“ doplnil Smith.

Promluvil také o tom, proč Američané Trumpa volí – i když v řadě fact-checků už byly jeho různé lživé výroky vyvráceny, a i přesto je republikán stále opakuje. „Většina Američanů o těchto kontrolách faktů pravděpodobně neví, protože je obvykle musíte vyhledat. Kampaň protivníka na ně někdy upozorní, ale ti, kteří mají sklon volit daného kandidáta, tomu nebudou věřit, protože to pochází od jeho protivníků,“ popsal.

Voliči Trumpa podle něj také nevěří většině mediálních organizací. „O nich si myslí, že jsou proti Trumpovi zaujaté, takže je nepravděpodobné, že budou fact-checky považovat za přesné, i když je uslyší,“ dodal Smith.

Související

Donald Trump

Jak výhra Trumpa změnila Ameriku? Řada lidí zcela mění svůj názor

Nové průzkumy Politico a Morning Consult, jeden provedený v posledních dnech před volbami a druhý po Trumpově vítězství, odhalují výrazné změny veřejného mínění v USA. Zatímco před volbami byl mezi Trumpovými voliči výrazný pocit nedůvěry k férovosti voleb, po jeho vítězství se situace zásadně změnila. Obdobně se změnily i postoje k ekonomice a očekávání spojená s jeho druhým prezidentským obdobím.

Více souvisejících

prezidentské volby USA 2024 Jeffrey Alan Smith USA (Spojené státy americké) Kamala Harrisová Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jižní Korea, ilustrační foto

R8na geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 1 hodinou

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

Valí se na nás neomezený počet Rusů. Jeden den je zabijeme, druhý den přijdou další, popisuje voják

Ukrajinští vojáci pokračují v intenzivní obraně obsazeného regionu Kursk na ruském území, kde čelí enormnímu tlaku nepřátelských jednotek. Podle Oleksandra, velitele jednotky 225. útočného praporu, čelí ukrajinské síly zdánlivě nekonečným vlnám ruských vojáků, kteří přicházejí bez informací o osudu svých předchůdců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy