PŮVODNÍ ZPRÁVA | Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

EuroZprávy.cz už několikrát zmínily, že současná kampaň před prezidentskými volbami v USA je mimořádně negativní. Podle Smithe to Američanům může do jisté míry prospět, protože si ujasní, jakou volbu činí a jaké to bude mít důsledky. „To pravděpodobně zahrnuje některé pozitivní a některé negativní informace o obou kandidátech,“ nastínil expert.

Současná negativní kampaň se až tolik neliší od toho, „co obvykle vidíme v prezidentských kampaních a co jsme viděli od první ostře vyhrocené prezidentské kampaně v USA v roce 1800“. „Thomas Jefferson a Abraham Lincoln jsou uctívanými hrdiny americké historie, ale v době, kdy byli aktivními politiky a kandidáty, byli vystaveni šokující ostřejší politické rétorice,“ připomněl Smith historický kontext. 

Připustil, že mezi Harrisovou a Trumpem existuje „neobvykle silný kontrast“. „Harrisová a Trump jsou velmi rozdílné typy. Harrisová je konvenční demokratická politička, která se postupně vyšvihla do nejvyšších funkcí obvyklou řadou kroků,“ popsal. 

Harrisová totiž původně byla místní úřednicí (okresní prokurátorkou, tj. vrchní státní zástupkyní v San Franciscu), pak státní úřednicí (generální prokurátorkou Kalifornie), senátorkou USA (jednou ze dvou z Kalifornie) a poté viceprezidentkou. „Trump byl soukromý podnikatel, celebrita a hvězda ‚reality show‘, nikdy nezastával žádnou veřejnou ani volenou funkci kromě prezidentské,“ dodal Smith.

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům Jak se USA brání volebním podvodům?

Harrisová podle něj „snadno zapadá“ do hlavního proudu Demokratické strany. „Je viceprezidentkou Joea Bidena, který byl viceprezidentem Baracka Obamy, takže existuje linie kontinuity, která činí prezidentství Harrisové poměrně předvídatelným. Bude dělat to, co obvykle dělají demokratičtí prezidenti a kongresmani,“ shrnul expert. 

Připomněl, že základní program Demokratické strany byl stanoven ve 30. letech minulého století „Novým údělem‘ prezidenta Franklina D. Roosevelta, „řadou programů a iniciativ, které rozšířily roli federální vlády v oblastech amerického života, kde předtím nepřebírala žádnou nebo jen malou odpovědnost – v podstatě vybudovala národní ‚sociální stát‘ do jisté míry podobný (i když zatím ne tak štědrý) jako v Kanadě a Evropě“.  

Rozšíření a bránění těchto programů bylo trvalým cílem demokratů v uplynulých devadesáti letech. „Kdykoli jsou demokraté u moci, snaží se udržet sociální stát, bránit ho před útoky republikánů, záplatovat v něm mezery a problémy a dále ho rozšiřovat tam, kde dosud chybí,“ pokračoval Smith. 

Demokratičtí prezidenti tak pokračovali v „údělu“ Roosevelta, který doprovodil USA k úspěchu ve druhé světové válce a pomohl vyřešit silnou hospodářskou krizi. „Prezident Lyndon Johnson v šedesátých letech vytvořil federální zdravotní pojištění pro staré a velmi chudé; prezident Bill Clinton v devadesátých letech rozšířil federální zdravotní záruku pro děti a pokusil se vytvořit národní právo na zdravotní pojištění pro všechny, ale neuspěl; prezident Obama vytvořil ‚Obamacare‘ jako federálně organizovaný hybridní systém veřejného a soukromého sektoru,“ popsal expert. 

Harrisová v tomto duchu bude pravděpodobně pokračovat. „Jakýkoli letošní demokratický kandidát by sliboval většinu stejných věcí. Dá se předpokládat, že Harrisová se pokusí udělat to, co říká, i když to, zda se jí to podaří, bude záviset na tom, která strana bude ovládat Kongres, a na různých dalších faktorech,“ poznamenal Smith. 

Naopak Trump představuje „mnohem ostřejší odklon od minulé politiky své strany“. „Nejzřetelnější je to v jeho názorech na cla a globální obchod a na další způsoby mezinárodní spolupráce, jako je NATO, v jejichž podpoře se republikáni dříve s demokraty shodovali. Od toho se Trump odklonil, a kdyby mohl, NATO by pravděpodobně zrušil,“ pokračoval expert. 

Reprezentuje unilateralistickou tradici „Amerika první“, která sice měla v Republikánské straně historicky určitou váhu, ale neovládla ji. „Na druhou stranu, i když nenavrhuje rozšíření sociálního státu, jak by to udělali demokraté, jeho platforma naznačuje, že je vůči některým jeho prvkům méně nepřátelský, než byli minulí republikánští vůdci. Zachovává však jejich silnou podporu velkým korporacím, odstraňování regulací, které omezují podnikání, a udržování nízkých daní pro korporace a ‚třídu investorů‘ (což v praxi znamená bohaté lidi),“ vysvětlil Smith. 

Patrnější je však změna stylu – a proto je podle Smithe mnohem těžší předvídat, co v úřadu skutečně udělá. „Když mluví, má tendenci ‚burcovat‘, lichotit, ‚volně asociovat‘, odbíhat od tématu, zdůrazňovat své stížnosti a pronášet ‚výpady‘ o lidech a věcech, které ho rozčilují,“ podotkl. 

Smith to označil jako chybějící „disciplínu sdělení“, o níž obvykle usilují konvenční politici. „Nezdá se, že by se důsledně řídil pokyny svých politických poradců a spojenců,“ poznamenal.

Jak funguje Electoral College a proč existuje? Vítěz prezidentských voleb v USA nemusí mít většinu hlasů Ilustrační foto

V rámci své formálně deklarované platformy i mimo ni dává sliby či hrozby, které nemusí být vůbec reálné. „Mluví o deportaci desítek milionů neobčanů, o uvěznění či deportaci svých politických oponentů a nasazení armády proti nim, o rychlém ukončení současných zahraničních válek, o zrušení daně z příjmu a jejím nahrazení masivními cly a o zrušení Obamacare – což by miliony lidí připravilo o zdravotní pojištění –, ale nahradil by ji nějakým mnohem lepším a levnějším systémem, který nedokáže popsat – i když říká, že má ‚koncepty plánu‘,“ vylíčil Smith. 

„Chce propustit federální státní úředníky a nahradit je svými osobními loajalisty, mstít se politickým oponentům a lidem, které považuje za neloajální, zrušit relativní nezávislost FBI a ministerstva spravedlnosti (federálních státních zástupců) a vyžadovat osobní loajalitu od armády. A samozřejmě, jak jsme již viděli, odsuzuje jako podvodné všechny volby, které nevyhraje,“ doplnil. 

Oproti minulosti jde o velký zlom – republikáni i demokraté totiž do značné míry FBI a další vládní agentury a zaměstnance podporovali, bránili profesionální armádu a akceptovali výsledky voleb. „Trump také slibuje, že skoncuje s inflací – ačkoli k tomu již došlo – a ‚rychle sníží všechny ceny‘, ačkoli neexistují žádné zjevné prostředky, kterými by to prezident mohl udělat,“ podotkl Smith. 

„Těžko říct, jak to všechno brát vážně. Kolik z toho jsou jen řeči ‚rozhněvaného starého muže‘ nebo ‚barové řeči‘ a kolik z toho je skutečný vládní program? Trump má za sebou historii vyslovování nápadů, které pak nedotáhne do konce, takže by to pokračovalo, nebo by si vzal ponaučení z minulého funkčního období a snažil se být tentokrát cílevědomější?“ ptá se expert.

„Co by dělal, kdyby se dočkal odporu, odstrkování a nedostatečné spolupráce? Přinesly by volby také republikánskou kontrolu nad Kongresem, nebo by alespoň jedna komora Kongresu byla stále většinově demokratická a mohla by alespoň některé z těchto snah zablokovat? V závislosti na odpovědích na tyto otázky by se ještě mnohé ukázalo,“ zeptal se Smith na závěr. 

Související

Donald Trump

Jak výhra Trumpa změnila Ameriku? Řada lidí zcela mění svůj názor

Nové průzkumy Politico a Morning Consult, jeden provedený v posledních dnech před volbami a druhý po Trumpově vítězství, odhalují výrazné změny veřejného mínění v USA. Zatímco před volbami byl mezi Trumpovými voliči výrazný pocit nedůvěry k férovosti voleb, po jeho vítězství se situace zásadně změnila. Obdobně se změnily i postoje k ekonomice a očekávání spojená s jeho druhým prezidentským obdobím.

Více souvisejících

prezidentské volby USA 2024 Jeffrey Alan Smith Donald Trump Kamala Harrisová Volby USA USA (Spojené státy americké) Demokratická strana (USA) Republikánská strana (USA)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Jižní Korea, ilustrační foto

R8na geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 1 hodinou

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

Valí se na nás neomezený počet Rusů. Jeden den je zabijeme, druhý den přijdou další, popisuje voják

Ukrajinští vojáci pokračují v intenzivní obraně obsazeného regionu Kursk na ruském území, kde čelí enormnímu tlaku nepřátelských jednotek. Podle Oleksandra, velitele jednotky 225. útočného praporu, čelí ukrajinské síly zdánlivě nekonečným vlnám ruských vojáků, kteří přicházejí bez informací o osudu svých předchůdců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy