PŮVODNÍ ZPRÁVA | Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

EuroZprávy.cz už několikrát zmínily, že současná kampaň před prezidentskými volbami v USA je mimořádně negativní. Podle Smithe to Američanům může do jisté míry prospět, protože si ujasní, jakou volbu činí a jaké to bude mít důsledky. „To pravděpodobně zahrnuje některé pozitivní a některé negativní informace o obou kandidátech,“ nastínil expert.

Současná negativní kampaň se až tolik neliší od toho, „co obvykle vidíme v prezidentských kampaních a co jsme viděli od první ostře vyhrocené prezidentské kampaně v USA v roce 1800“. „Thomas Jefferson a Abraham Lincoln jsou uctívanými hrdiny americké historie, ale v době, kdy byli aktivními politiky a kandidáty, byli vystaveni šokující ostřejší politické rétorice,“ připomněl Smith historický kontext. 

Připustil, že mezi Harrisovou a Trumpem existuje „neobvykle silný kontrast“. „Harrisová a Trump jsou velmi rozdílné typy. Harrisová je konvenční demokratická politička, která se postupně vyšvihla do nejvyšších funkcí obvyklou řadou kroků,“ popsal. 

Harrisová totiž původně byla místní úřednicí (okresní prokurátorkou, tj. vrchní státní zástupkyní v San Franciscu), pak státní úřednicí (generální prokurátorkou Kalifornie), senátorkou USA (jednou ze dvou z Kalifornie) a poté viceprezidentkou. „Trump byl soukromý podnikatel, celebrita a hvězda ‚reality show‘, nikdy nezastával žádnou veřejnou ani volenou funkci kromě prezidentské,“ dodal Smith.

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům Jak se USA brání volebním podvodům?

Harrisová podle něj „snadno zapadá“ do hlavního proudu Demokratické strany. „Je viceprezidentkou Joea Bidena, který byl viceprezidentem Baracka Obamy, takže existuje linie kontinuity, která činí prezidentství Harrisové poměrně předvídatelným. Bude dělat to, co obvykle dělají demokratičtí prezidenti a kongresmani,“ shrnul expert. 

Připomněl, že základní program Demokratické strany byl stanoven ve 30. letech minulého století „Novým údělem‘ prezidenta Franklina D. Roosevelta, „řadou programů a iniciativ, které rozšířily roli federální vlády v oblastech amerického života, kde předtím nepřebírala žádnou nebo jen malou odpovědnost – v podstatě vybudovala národní ‚sociální stát‘ do jisté míry podobný (i když zatím ne tak štědrý) jako v Kanadě a Evropě“.  

Rozšíření a bránění těchto programů bylo trvalým cílem demokratů v uplynulých devadesáti letech. „Kdykoli jsou demokraté u moci, snaží se udržet sociální stát, bránit ho před útoky republikánů, záplatovat v něm mezery a problémy a dále ho rozšiřovat tam, kde dosud chybí,“ pokračoval Smith. 

Demokratičtí prezidenti tak pokračovali v „údělu“ Roosevelta, který doprovodil USA k úspěchu ve druhé světové válce a pomohl vyřešit silnou hospodářskou krizi. „Prezident Lyndon Johnson v šedesátých letech vytvořil federální zdravotní pojištění pro staré a velmi chudé; prezident Bill Clinton v devadesátých letech rozšířil federální zdravotní záruku pro děti a pokusil se vytvořit národní právo na zdravotní pojištění pro všechny, ale neuspěl; prezident Obama vytvořil ‚Obamacare‘ jako federálně organizovaný hybridní systém veřejného a soukromého sektoru,“ popsal expert. 

Harrisová v tomto duchu bude pravděpodobně pokračovat. „Jakýkoli letošní demokratický kandidát by sliboval většinu stejných věcí. Dá se předpokládat, že Harrisová se pokusí udělat to, co říká, i když to, zda se jí to podaří, bude záviset na tom, která strana bude ovládat Kongres, a na různých dalších faktorech,“ poznamenal Smith. 

Naopak Trump představuje „mnohem ostřejší odklon od minulé politiky své strany“. „Nejzřetelnější je to v jeho názorech na cla a globální obchod a na další způsoby mezinárodní spolupráce, jako je NATO, v jejichž podpoře se republikáni dříve s demokraty shodovali. Od toho se Trump odklonil, a kdyby mohl, NATO by pravděpodobně zrušil,“ pokračoval expert. 

Reprezentuje unilateralistickou tradici „Amerika první“, která sice měla v Republikánské straně historicky určitou váhu, ale neovládla ji. „Na druhou stranu, i když nenavrhuje rozšíření sociálního státu, jak by to udělali demokraté, jeho platforma naznačuje, že je vůči některým jeho prvkům méně nepřátelský, než byli minulí republikánští vůdci. Zachovává však jejich silnou podporu velkým korporacím, odstraňování regulací, které omezují podnikání, a udržování nízkých daní pro korporace a ‚třídu investorů‘ (což v praxi znamená bohaté lidi),“ vysvětlil Smith. 

Patrnější je však změna stylu – a proto je podle Smithe mnohem těžší předvídat, co v úřadu skutečně udělá. „Když mluví, má tendenci ‚burcovat‘, lichotit, ‚volně asociovat‘, odbíhat od tématu, zdůrazňovat své stížnosti a pronášet ‚výpady‘ o lidech a věcech, které ho rozčilují,“ podotkl. 

Smith to označil jako chybějící „disciplínu sdělení“, o níž obvykle usilují konvenční politici. „Nezdá se, že by se důsledně řídil pokyny svých politických poradců a spojenců,“ poznamenal.

Jak funguje Electoral College a proč existuje? Vítěz prezidentských voleb v USA nemusí mít většinu hlasů Ilustrační foto

V rámci své formálně deklarované platformy i mimo ni dává sliby či hrozby, které nemusí být vůbec reálné. „Mluví o deportaci desítek milionů neobčanů, o uvěznění či deportaci svých politických oponentů a nasazení armády proti nim, o rychlém ukončení současných zahraničních válek, o zrušení daně z příjmu a jejím nahrazení masivními cly a o zrušení Obamacare – což by miliony lidí připravilo o zdravotní pojištění –, ale nahradil by ji nějakým mnohem lepším a levnějším systémem, který nedokáže popsat – i když říká, že má ‚koncepty plánu‘,“ vylíčil Smith. 

„Chce propustit federální státní úředníky a nahradit je svými osobními loajalisty, mstít se politickým oponentům a lidem, které považuje za neloajální, zrušit relativní nezávislost FBI a ministerstva spravedlnosti (federálních státních zástupců) a vyžadovat osobní loajalitu od armády. A samozřejmě, jak jsme již viděli, odsuzuje jako podvodné všechny volby, které nevyhraje,“ doplnil. 

Oproti minulosti jde o velký zlom – republikáni i demokraté totiž do značné míry FBI a další vládní agentury a zaměstnance podporovali, bránili profesionální armádu a akceptovali výsledky voleb. „Trump také slibuje, že skoncuje s inflací – ačkoli k tomu již došlo – a ‚rychle sníží všechny ceny‘, ačkoli neexistují žádné zjevné prostředky, kterými by to prezident mohl udělat,“ podotkl Smith. 

„Těžko říct, jak to všechno brát vážně. Kolik z toho jsou jen řeči ‚rozhněvaného starého muže‘ nebo ‚barové řeči‘ a kolik z toho je skutečný vládní program? Trump má za sebou historii vyslovování nápadů, které pak nedotáhne do konce, takže by to pokračovalo, nebo by si vzal ponaučení z minulého funkčního období a snažil se být tentokrát cílevědomější?“ ptá se expert.

„Co by dělal, kdyby se dočkal odporu, odstrkování a nedostatečné spolupráce? Přinesly by volby také republikánskou kontrolu nad Kongresem, nebo by alespoň jedna komora Kongresu byla stále většinově demokratická a mohla by alespoň některé z těchto snah zablokovat? V závislosti na odpovědích na tyto otázky by se ještě mnohé ukázalo,“ zeptal se Smith na závěr. 

Související

Donald Trump

Jak výhra Trumpa změnila Ameriku? Řada lidí zcela mění svůj názor

Nové průzkumy Politico a Morning Consult, jeden provedený v posledních dnech před volbami a druhý po Trumpově vítězství, odhalují výrazné změny veřejného mínění v USA. Zatímco před volbami byl mezi Trumpovými voliči výrazný pocit nedůvěry k férovosti voleb, po jeho vítězství se situace zásadně změnila. Obdobně se změnily i postoje k ekonomice a očekávání spojená s jeho druhým prezidentským obdobím.

Více souvisejících

prezidentské volby USA 2024 Jeffrey Alan Smith Donald Trump Kamala Harrisová Volby USA USA (Spojené státy americké) Demokratická strana (USA) Republikánská strana (USA)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Sestřelení letu J2-8243 letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Sestřelení letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines: Co vše zatím víme?

Ázerbájdžán ve čtvrtek vyhlásil den smutku za oběti letecké nehody v Kazachstánu, při níž zahynuly desítky lidí. Zatímco příčiny havárie letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines zůstávají nejasné, začínají se objevovat otázky ohledně možné role ruského protivzdušného systému v této tragédii. Agentura Reuters s odkazem na několik anonymních zdrojů uvedla, že letadlo bylo údajně sestřeleno ruským obranným systémem.

před 2 hodinami

Pantsir-S

Pantsir-S. Co je zač ruský systém, který zřejmě sestřelil ázerbájdžánské dopravní letadlo?

Pantsir-S (v kódu NATO: SA-22 Greyhound) je ruský systém protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, který kombinuje raketové a kanónové zbraně. Je určen k ochraně strategických objektů, vojenských základen nebo jednotek před různými druhy leteckých hrozeb, jako jsou letadla, vrtulníky, řízené střely, bezpilotní prostředky (drony) a dokonce i raketové projektily. 

Aktualizováno před 2 hodinami

Pád letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Ázerbájdžánské dopravní letadlo sestřelila ruská raketa. Kreml se bouří

Ruská vláda varovala před šířením nepodložených „hypotéz“ o příčině pádu letadla společnosti Azerbaijan Airlines, při kterém ve středu v Kazachstánu zahynulo 38 lidí. K incidentu došlo u města Aktau, přičemž přežilo 29 z 67 lidí na palubě. Tragédie vyvolala spekulace, že havárii mohl způsobit zásah ruského systému protivzdušné obrany v čečenské oblasti. Ázerbájdžánské vládní zdroje pro Euronews následně potvrdily, že ruská střela země-vzduch skutečně způsobila středeční havárii letadla.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

dárky

Co s nevhodným vánočním dárkem? Lhůta pro vrácení se krátí

Vánoce jsou časem radosti, ale ne všechny dárky, které dostaneme, odpovídají našim představám. Nevhodné velikosti, duplikáty nebo prostě něco, co se nám nehodí – to vše může být důvodem k vrácení nebo výměně dárku. Pokud jste se ocitli v této situaci, nezoufejte. Většina obchodů má pro takové případy řešení.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Čarovné jablko Prohlédněte si galerii

RECENZE: Čarovné jablko v souboji nových vánočních pohádek obstálo

Den po nové štědrovečerní pohádce Tři princezny nasadila Česká televize do vysílání další premiérovou pohádku Čarovné jablko, která vznikla ve spolupráci se sousedy ze Slovenska. Je o souboji dobra se zlem, jak jinak. Jak ale dopadl pomyslný souboj vánočních pohádek? 

včera

včera

Královská rodina v Sandringhamu: Král, královna, William a Kate navštěvují bohoslužbu na Štědrý den Prohlédněte si galerii

Britské královské rodině začaly Vánoce v kostele. Králi zazpívali hymnu

Velká Británie na Boží hod vánoční bedlivě sleduje kroky členů královské rodiny. Král Karel III. či princ William se dnes zúčastnili bohoslužby v kostele svaté Máří Magdalény v Sandringhamu v hrabství Norfolk. Na královském sídle v Sandringhamu se rodina pravidelně schází každé Vánoce. 

Aktualizováno včera

Letoun, který havaroval v Kazachstánu, jen krátce před pádem.

V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě

V Kazachstánu havaroval dopravní letoun Embraer ázerbajdžánských aerolinek s téměř sedmi desítkami lidí na palubě. Stroj začal po pádu hořet. Kazašské úřady informovaly o 38 obětech neštěstí. Zbylých 31 osob na palubě přežilo. Příčina nehody není v tuto chvíli známá. 

včera

Král Charles III. (Karel III.)

Karel III. ve vánočním projevu mluvil o svém boji s rakovinou

Britský král Karel III. ve svém vánočním projevu překvapil neobvyklou otevřeností, když se svěřil s osobním bojem proti rakovině, který letos sdílel s princeznou Kate. Vyjádřil hlubokou vděčnost zdravotníkům za jejich péči a podporu, která jim dodala sílu v těžkých chvílích.

včera

Slováci mohou znovu vidět tajné nahrávky s Ficem z lesní chaty

Na Slovensku během Vánoc ožila kauza nahrávek tajných setkání na lesní chatě, jichž se účastnil i současný premiér Robert Fico (Smer-SD). Skupina žen se rozhodla nahrávky zveřejnit, upozornil web aktuality.sk. Fico už před třemi lety tvrdil, že na záznamech není nic zajímavého. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy