Klíčem k rozřazení hlasů je takzvaná „Electoral College“ neboli počet volitelů, které mají jednotlivé státy USA. Vítězem voleb ve Spojených státech se stane osoba, která získá 270 z 538 volitelů – tedy prostou většinu. Každý stát má tolik volitelů, kolik má zástupců v Senátu a Sněmovně reprezentantů.
Electoral College vznikla jako kompromis mezi volbou prezidenta Kongresem a přímou volbou občanů. Zakladatelé USA měli obavy, že přímá volba by mohla zvýhodnit hustě obydlené státy a znevýhodnit menší státy, a také se obávali, že voliči by nemuseli být dostatečně informováni o kandidátech z jiných států. Systém měl zajistit rovnováhu a podpořit stabilitu mladého národa.
Počet volitelů není přímo závislý na tom, kolik má stát obyvatel – ale zároveň – ty populačněji bohatší státy mají více zástupců v americkém Kongresu, což jim dává více volitelů.
Podle americké ústavy si jednotlivé státy mohou zvolit, jak chtějí volitele přidělovat. Kromě dvou států všechny fungují podle systému „vítěz bere vše“. Pouze Maine a Nebraska rozdělují své volitele podle jiného klíče. Dva volitelé přistanou celostátnímu vítězi a dva (z Maine) či tři (z Nebrasky) se přidělují podle toho, jak si kandidáti vedli v jednotlivých obvodech.
V absolutních číslech má letos nejvíce volitelů Kalifornie (54), po ní následuje Texas (40), Florida (30), New York (28). Na opačné straně jsou Aljaška, Vermont, Delaware, Washington D.C. a Wyoming (po třech) a Montana, Havaj, Západní Virginie, Maine, Rhode Island a New Hampshire (po čtyřech).
Tento systém rozdělení hlasů vede k tomu, že prezidentské volby v USA jsou často rozhodovány v tzv. „swing states“ – státech, kde se preference voličů přiklánějí k jedné či druhé straně těsně a mohou se změnit v závislosti na konkrétním kandidátovi či aktuální situaci.
Těmito tzv. swing states jsou letos Arizona (11 volitelů), Georgia (16), Michigan (15), Nevada (6), Severní Karolina (16), Pensylvánie (19) a Wisconsin (10).
Kritici systému Electoral College poukazují na to, že tímto způsobem mohou volby vyhrát kandidáti, kteří nezískali většinu hlasů celkově na národní úrovni, ale mají většinu ve „správných“ státech. To vyvolává debaty o tom, zda je tento systém spravedlivý a zda správně reprezentuje vůli lidu. Navzdory těmto kontroverzím zůstává Electoral College nedílnou součástí amerických voleb.
Pro prezidentské kandidáty tak strategie kampaně zahrnuje zaměření na státy s vysokým počtem volitelů a na swing states, kde mohou i malé posuny v preferencích rozhodnout o vítězi. Výsledkem je intenzivní kampaň, která se soustředí jen na určitý počet klíčových států, zatímco ostatní zůstávají opomíjené.
Tento systém také znamená, že hlasy v menších státech mají relativně vyšší váhu než hlasy ve státech s vyšší populací. Například hlas voliče ve Wyomingu má větší váhu než hlas voliče v Kalifornii.
Vzhledem k rozdělení volitelů a systému „vítěz bere vše“ může kandidát, který nezíská většinu hlasů na národní úrovni (tzv. popular vote), přesto zvítězit v prezidentských volbách díky vítězství v rozhodujících státech. Tento jev se stal například v letech 2000 a 2016.
Existují návrhy na změnu nebo dokonce zrušení Electoral College. Někteří navrhují zavedení přímé volby prezidenta (popular vote), což by znamenalo, že prezidentem by se stal kandidát s nejvyšším počtem hlasů na celostátní úrovni. Jiní navrhují rozdělení volitelů proporcionálně podle podílu hlasů v každém státě, což by odráželo vůli voličů lépe než současný systém.
Související
USA žijí kauzou vraždy ředitele zdravotní pojišťovny. Pachateli hrozí nejvyšší trest
Clinton je v nemocnici. Zdroj z okolí exprezidenta přiblížil jeho stav
USA (Spojené státy americké) , prezidentské volby USA 2024
Aktuálně se děje
před 45 minutami
O nás bez nás. Francie chtěla vyjednat mír s Ruskem, ale bez Kyjeva, tvrdí Lavrov
před 1 hodinou
Selhání protivzdušné obrany? Sestřelení ázerbájdžánského letounu připomnělo tragédii MH17
před 1 hodinou
Sestřelení letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines: Co vše zatím víme?
před 2 hodinami
Pantsir-S. Co je zač ruský systém, který zřejmě sestřelil ázerbájdžánské dopravní letadlo?
Aktualizováno před 2 hodinami
Ázerbájdžánské dopravní letadlo sestřelila ruská raketa. Kreml se bouří
před 4 hodinami
V pražské zoo zemřel velemlok čínský Karlo, zapsal se do Guinnessovy knihy rekordů
před 4 hodinami
Státní rozpočet je podvod, Fialova vláda jsou amatéři. Zeman ve vánočním poselství mluvil o urážce voličů
před 5 hodinami
Manželka syrského exprezidenta Asada Asma umírá na rakovinu
před 6 hodinami
Lavrov: Rusko se nespokojí s příměřím ve válce na Ukrajině
před 7 hodinami
Co s nevhodným vánočním dárkem? Lhůta pro vrácení se krátí
před 9 hodinami
Počasí v roce 2025 nebude tak extrémní, jako letos. Do historie se přesto zapíše, tvrdí meteorologové
před 9 hodinami
Tragédie v Gaze: Třídenní holčička zemřela na podchlazení, další lidé umírají při náletech
před 10 hodinami
Ruské zlo Ukrajinu nezlomí ani nepokřiví Vánoce, vzkázal Zelenskyj
před 12 hodinami
Výhled počasí na Silvestra a Nový rok. Teploty v Česku stoupnou
včera
RECENZE: Čarovné jablko v souboji nových vánočních pohádek obstálo
včera
Sněhová předpověď počasí. Meteorologové poskytli výhled do konce roku
včera
Britské královské rodině začaly Vánoce v kostele. Králi zazpívali hymnu
Aktualizováno včera
V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě
včera
Karel III. ve vánočním projevu mluvil o svém boji s rakovinou
včera
Slováci mohou znovu vidět tajné nahrávky s Ficem z lesní chaty
Na Slovensku během Vánoc ožila kauza nahrávek tajných setkání na lesní chatě, jichž se účastnil i současný premiér Robert Fico (Smer-SD). Skupina žen se rozhodla nahrávky zveřejnit, upozornil web aktuality.sk. Fico už před třemi lety tvrdil, že na záznamech není nic zajímavého.
Zdroj: Lucie Podzimková