Jak funguje Electoral College a proč existuje? Vítěz prezidentských voleb v USA nemusí mít většinu hlasů

Electoral College vznikla jako kompromis mezi volbou prezidenta Kongresem a přímou volbou občanů. Zakladatelé USA měli obavy, že přímá volba by mohla zvýhodnit hustě obydlené státy a znevýhodnit menší státy, a také se obávali, že voliči by nemuseli být dostatečně informováni o kandidátech z jiných států. Systém měl zajistit rovnováhu a podpořit stabilitu mladého národa.

Počet volitelů není přímo závislý na tom, kolik má stát obyvatel – ale zároveň – ty populačněji bohatší státy mají více zástupců v americkém Kongresu, což jim dává více volitelů.

Podle americké ústavy si jednotlivé státy mohou zvolit, jak chtějí volitele přidělovat. Kromě dvou států všechny fungují podle systému „vítěz bere vše“. Pouze Maine a Nebraska rozdělují své volitele podle jiného klíče. Dva volitelé přistanou celostátnímu vítězi a dva (z Maine) či tři (z Nebrasky) se přidělují podle toho, jak si kandidáti vedli v jednotlivých obvodech.

V absolutních číslech má letos nejvíce volitelů Kalifornie (54), po ní následuje Texas (40), Florida (30), New York (28). Na opačné straně jsou Aljaška, Vermont, Delaware, Washington D.C. a Wyoming (po třech) a Montana, Havaj, Západní Virginie, Maine, Rhode Island a New Hampshire (po čtyřech).

Tento systém rozdělení hlasů vede k tomu, že prezidentské volby v USA jsou často rozhodovány v tzv. „swing states“ – státech, kde se preference voličů přiklánějí k jedné či druhé straně těsně a mohou se změnit v závislosti na konkrétním kandidátovi či aktuální situaci.

Těmito tzv. swing states jsou letos Arizona (11 volitelů), Georgia (16), Michigan (15), Nevada (6), Severní Karolina (16), Pensylvánie (19) a Wisconsin (10).

Kritici systému Electoral College poukazují na to, že tímto způsobem mohou volby vyhrát kandidáti, kteří nezískali většinu hlasů celkově na národní úrovni, ale mají většinu ve „správných“ státech. To vyvolává debaty o tom, zda je tento systém spravedlivý a zda správně reprezentuje vůli lidu. Navzdory těmto kontroverzím zůstává Electoral College nedílnou součástí amerických voleb.

Pro prezidentské kandidáty tak strategie kampaně zahrnuje zaměření na státy s vysokým počtem volitelů a na swing states, kde mohou i malé posuny v preferencích rozhodnout o vítězi. Výsledkem je intenzivní kampaň, která se soustředí jen na určitý počet klíčových států, zatímco ostatní zůstávají opomíjené.

Tento systém také znamená, že hlasy v menších státech mají relativně vyšší váhu než hlasy ve státech s vyšší populací. Například hlas voliče ve Wyomingu má větší váhu než hlas voliče v Kalifornii.

Vzhledem k rozdělení volitelů a systému „vítěz bere vše“ může kandidát, který nezíská většinu hlasů na národní úrovni (tzv. popular vote), přesto zvítězit v prezidentských volbách díky vítězství v rozhodujících státech. Tento jev se stal například v letech 2000 a 2016.

Existují návrhy na změnu nebo dokonce zrušení Electoral College. Někteří navrhují zavedení přímé volby prezidenta (popular vote), což by znamenalo, že prezidentem by se stal kandidát s nejvyšším počtem hlasů na celostátní úrovni. Jiní navrhují rozdělení volitelů proporcionálně podle podílu hlasů v každém státě, což by odráželo vůli voličů lépe než současný systém.