Jak funguje Electoral College a proč existuje? Vítěz prezidentských voleb v USA nemusí mít většinu hlasů

Klíčem k rozřazení hlasů je takzvaná „Electoral College“ neboli počet volitelů, které mají jednotlivé státy USA. Vítězem voleb ve Spojených státech se stane osoba, která získá 270 z 538 volitelů – tedy prostou většinu. Každý stát má tolik volitelů, kolik má zástupců v Senátu a Sněmovně reprezentantů.

Electoral College vznikla jako kompromis mezi volbou prezidenta Kongresem a přímou volbou občanů. Zakladatelé USA měli obavy, že přímá volba by mohla zvýhodnit hustě obydlené státy a znevýhodnit menší státy, a také se obávali, že voliči by nemuseli být dostatečně informováni o kandidátech z jiných států. Systém měl zajistit rovnováhu a podpořit stabilitu mladého národa.

Počet volitelů není přímo závislý na tom, kolik má stát obyvatel – ale zároveň – ty populačněji bohatší státy mají více zástupců v americkém Kongresu, což jim dává více volitelů.

Podle americké ústavy si jednotlivé státy mohou zvolit, jak chtějí volitele přidělovat. Kromě dvou států všechny fungují podle systému „vítěz bere vše“. Pouze Maine a Nebraska rozdělují své volitele podle jiného klíče. Dva volitelé přistanou celostátnímu vítězi a dva (z Maine) či tři (z Nebrasky) se přidělují podle toho, jak si kandidáti vedli v jednotlivých obvodech.

V absolutních číslech má letos nejvíce volitelů Kalifornie (54), po ní následuje Texas (40), Florida (30), New York (28). Na opačné straně jsou Aljaška, Vermont, Delaware, Washington D.C. a Wyoming (po třech) a Montana, Havaj, Západní Virginie, Maine, Rhode Island a New Hampshire (po čtyřech).

Tento systém rozdělení hlasů vede k tomu, že prezidentské volby v USA jsou často rozhodovány v tzv. „swing states“ – státech, kde se preference voličů přiklánějí k jedné či druhé straně těsně a mohou se změnit v závislosti na konkrétním kandidátovi či aktuální situaci.

Těmito tzv. swing states jsou letos Arizona (11 volitelů), Georgia (16), Michigan (15), Nevada (6), Severní Karolina (16), Pensylvánie (19) a Wisconsin (10).

Kritici systému Electoral College poukazují na to, že tímto způsobem mohou volby vyhrát kandidáti, kteří nezískali většinu hlasů celkově na národní úrovni, ale mají většinu ve „správných“ státech. To vyvolává debaty o tom, zda je tento systém spravedlivý a zda správně reprezentuje vůli lidu. Navzdory těmto kontroverzím zůstává Electoral College nedílnou součástí amerických voleb.

Pro prezidentské kandidáty tak strategie kampaně zahrnuje zaměření na státy s vysokým počtem volitelů a na swing states, kde mohou i malé posuny v preferencích rozhodnout o vítězi. Výsledkem je intenzivní kampaň, která se soustředí jen na určitý počet klíčových států, zatímco ostatní zůstávají opomíjené.

Tento systém také znamená, že hlasy v menších státech mají relativně vyšší váhu než hlasy ve státech s vyšší populací. Například hlas voliče ve Wyomingu má větší váhu než hlas voliče v Kalifornii.

Vzhledem k rozdělení volitelů a systému „vítěz bere vše“ může kandidát, který nezíská většinu hlasů na národní úrovni (tzv. popular vote), přesto zvítězit v prezidentských volbách díky vítězství v rozhodujících státech. Tento jev se stal například v letech 2000 a 2016.

Existují návrhy na změnu nebo dokonce zrušení Electoral College. Někteří navrhují zavedení přímé volby prezidenta (popular vote), což by znamenalo, že prezidentem by se stal kandidát s nejvyšším počtem hlasů na celostátní úrovni. Jiní navrhují rozdělení volitelů proporcionálně podle podílu hlasů v každém státě, což by odráželo vůli voličů lépe než současný systém.

Související

Joe Biden

Projekt 2025 bude pro USA katastrofa, varuje Biden Trumpa

Prezident Joe Biden v rámci svého projevu v institutu Brookings upozornil na hrozby plynoucí z implementace tzv. Projektu 2025, který připravují konzervativní skupiny jako plán na radikální přestavbu americké vlády. Biden doufá, že příští prezident tento plán nepodpoří.
Donald Trump a princ William se setkali v Paříži. (7.12.2024)

Palác prozradil, o čem princ William hovořil s Donaldem Trumpem

Princ William v sobotu reprezentoval Velkou Británii na znovuotevření katedrály Notre-Dame v Paříži, kde se setkal se světovými státníky. Jedním z nich byl zvolený americký prezident Donald Trump. Oba muži během schůzky řešili speciální vztah mezi svými zeměmi. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) prezidentské volby USA 2024

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 30 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

včera

včera

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

včera

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

včera

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

včera

včera

včera

Sjednocená Sýrie zůstává nesplněným snem. Pád Asada na tom nic nemění

Nedělní pád syrského diktátora Bašára Asada znamená zásadní zlom v moderní historii země. Asad, který vládl více než dvě desetiletí, spolu se svou rodinou údajně uprchl do Ruska. Jeho odchod otevřel dveře k novým možnostem pro miliony Syřanů, kteří uprchli během občanské války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy