Nikdy v novodobé historii USA nebyly podle BBC volby vyrovnané tak, jako dnes. Letošní prezidentské volby v USA jsou nesmírně napjaté a zcela bez jasného favorita.
Souboj mezi demokratickou kandidátkou a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a bývalým republikánským prezidentem Donaldem Trumpem je jedním z nejvyrovnanějších v poslední době. Politologové i komentátoři uznávají, že nelze s jistotou říci, kdo se stane vítězem.
Minulé volby také zaznamenaly těsná vítězství, jako například v roce 2000, kdy George W. Bush porazil Ala Gorea v klíčové Floridě jen o několik stovek hlasů. Nicméně v posledních dnech předchozích voleb se vždy nějak rýsovala preference voličů. Tentokrát tomu tak není, protože v průzkumech nevykrystalizoval jasný vítěz a ukazatele se rozcházejí. Například nedávný průzkum z republikánského státu Iowa ukázal překvapivý náskok Harrisové, což u mnohých vyvolalo překvapení.
Výsledek letošních voleb může nakonec záviset na výsledcích v sedmi klíčových „swing“ states: Pensylvánii, Georgii, Severní Karolíně, Michiganu, Wisconsinu, Arizoně a Nevadě. V každém z nich mají oba kandidáti reálnou šanci zvítězit, což zvyšuje tlak a napětí nejen na kandidáty, ale i na jejich týmy.
Harrisová sází na udržení tzv. „modré zdi,“ tedy států tradičně nakloněných demokratům v oblasti Velkých jezer: Pensylvánii, Michiganu a Wisconsinu. Tyto státy byly klíčové v roce 2016, kdy je Trump těsně získal, což mu otevřelo cestu do Bílého domu. O čtyři roky později Joe Biden tyto státy opět získal pro demokraty. Harrisová proto tráví mnoho času právě zde, aby zajistila, že modrá zeď zůstane neporušená.
Trumpova „červená zeď“ se nachází na východě a jihovýchodě USA, zahrnuje Severní Karolínu, Georgii a Pensylvánii. Pokud Trump vyhraje tyto státy, pravděpodobně zvítězí s těsným náskokem dvou hlasů volitelů, a to bez ohledu na výsledek v ostatních státech.
Oba kandidáti se v posledních týdnech soustředili na Pensylvánii. Její přezdívka „Keystone State,“ tedy „klíčový stát,“ je letos více než příhodná. Harrisová zde zakončila svou předvolební kampaň v pondělí večer před ikonickým schodištěm muzea ve Filadelfii, známým ze scény filmu Rocky. Tento symbolický závěr kampaně zdůraznil důležitost Pensylvánie jako klíčového bojiště těchto voleb.
Výsledek voleb může ovlivnit nejen výsledek v klíčových státech, ale i neočekávané změny v hlasování specifických demografických skupin. Například Trump doufá ve zvýšenou podporu mladých černošských a hispánských voličů, zatímco Harrisová se zaměřuje na ženy z předměstí, které tradičně inklinovaly k republikánům. Zajímavé také bude, zda starší voliči, kteří často preferují republikány, podpoří letos spíše demokraty.
Média a analytici se často soustředí na volební mapy a taktické strategie, ale letošní prezidentské volby mají také zásadní význam pro budoucnost USA. Harrisová a Trump představují dvě odlišné vize Ameriky – na poli imigrace, obchodní politiky, kulturních témat i zahraniční politiky. Výsledek těchto voleb tak může ovlivnit nejen příští čtyři roky, ale i strukturu federálních soudů a dlouhodobou politiku USA.
Republikánská strana se za posledních deset let změnila, přičemž Trump ji posunul směrem k populismu a apelování na dělnické vrstvy. Naopak základna demokratů, která dříve spočívala na mladých voličích a menšinách, se nyní více opírá o vzdělané a majetnější voliče.
Související
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
USA (Spojené státy americké) , prezidentské volby USA 2024
Aktuálně se děje
včera
Budoucí důchodci mají být obezřetní. ČSSZ upozornila na podivné kampaně
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Na trestech se dohodli
včera
Čína zadržela Čecha, důvod není jasný. Macinka odmítá vyhlašování války
včera
Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda
včera
Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér
včera
Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové
včera
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
včera
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
včera
Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení
včera
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
včera
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
včera
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
včera
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
včera
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
včera
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
včera
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
včera
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
včera
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
včera
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
15. července 2026 21:40
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.
Zdroj: Libor Novák