Nikdy v novodobé historii USA nebyly podle BBC volby vyrovnané tak, jako dnes. Letošní prezidentské volby v USA jsou nesmírně napjaté a zcela bez jasného favorita.
Souboj mezi demokratickou kandidátkou a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a bývalým republikánským prezidentem Donaldem Trumpem je jedním z nejvyrovnanějších v poslední době. Politologové i komentátoři uznávají, že nelze s jistotou říci, kdo se stane vítězem.
Minulé volby také zaznamenaly těsná vítězství, jako například v roce 2000, kdy George W. Bush porazil Ala Gorea v klíčové Floridě jen o několik stovek hlasů. Nicméně v posledních dnech předchozích voleb se vždy nějak rýsovala preference voličů. Tentokrát tomu tak není, protože v průzkumech nevykrystalizoval jasný vítěz a ukazatele se rozcházejí. Například nedávný průzkum z republikánského státu Iowa ukázal překvapivý náskok Harrisové, což u mnohých vyvolalo překvapení.
Výsledek letošních voleb může nakonec záviset na výsledcích v sedmi klíčových „swing“ states: Pensylvánii, Georgii, Severní Karolíně, Michiganu, Wisconsinu, Arizoně a Nevadě. V každém z nich mají oba kandidáti reálnou šanci zvítězit, což zvyšuje tlak a napětí nejen na kandidáty, ale i na jejich týmy.
Harrisová sází na udržení tzv. „modré zdi,“ tedy států tradičně nakloněných demokratům v oblasti Velkých jezer: Pensylvánii, Michiganu a Wisconsinu. Tyto státy byly klíčové v roce 2016, kdy je Trump těsně získal, což mu otevřelo cestu do Bílého domu. O čtyři roky později Joe Biden tyto státy opět získal pro demokraty. Harrisová proto tráví mnoho času právě zde, aby zajistila, že modrá zeď zůstane neporušená.
Trumpova „červená zeď“ se nachází na východě a jihovýchodě USA, zahrnuje Severní Karolínu, Georgii a Pensylvánii. Pokud Trump vyhraje tyto státy, pravděpodobně zvítězí s těsným náskokem dvou hlasů volitelů, a to bez ohledu na výsledek v ostatních státech.
Oba kandidáti se v posledních týdnech soustředili na Pensylvánii. Její přezdívka „Keystone State,“ tedy „klíčový stát,“ je letos více než příhodná. Harrisová zde zakončila svou předvolební kampaň v pondělí večer před ikonickým schodištěm muzea ve Filadelfii, známým ze scény filmu Rocky. Tento symbolický závěr kampaně zdůraznil důležitost Pensylvánie jako klíčového bojiště těchto voleb.
Výsledek voleb může ovlivnit nejen výsledek v klíčových státech, ale i neočekávané změny v hlasování specifických demografických skupin. Například Trump doufá ve zvýšenou podporu mladých černošských a hispánských voličů, zatímco Harrisová se zaměřuje na ženy z předměstí, které tradičně inklinovaly k republikánům. Zajímavé také bude, zda starší voliči, kteří často preferují republikány, podpoří letos spíše demokraty.
Média a analytici se často soustředí na volební mapy a taktické strategie, ale letošní prezidentské volby mají také zásadní význam pro budoucnost USA. Harrisová a Trump představují dvě odlišné vize Ameriky – na poli imigrace, obchodní politiky, kulturních témat i zahraniční politiky. Výsledek těchto voleb tak může ovlivnit nejen příští čtyři roky, ale i strukturu federálních soudů a dlouhodobou politiku USA.
Republikánská strana se za posledních deset let změnila, přičemž Trump ji posunul směrem k populismu a apelování na dělnické vrstvy. Naopak základna demokratů, která dříve spočívala na mladých voličích a menšinách, se nyní více opírá o vzdělané a majetnější voliče.
Související
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
Aktuálně se děje
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
včera
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
včera
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
včera
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
včera
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
včera
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
včera
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
včera
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
včera
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
včera
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
29. srpna 2026 21:47
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
29. srpna 2026 20:36
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
29. srpna 2026 19:24
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno 29. srpna 2026 18:36
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
29. srpna 2026 18:12
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
29. srpna 2026 17:06
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák