Politolog hodnotí komunikaci vlády: Premiér se nechová jako státník, prosazuje své zájmy

Politolog zdůraznil význam upřímné komunikace, spočívající například v realistickém informování o pravděpodobném vývoji pandemie. Lepší než opakovaně přesvědčovat veřejnost, že musí vydržet ještě další dva tři týdny, je říkat věci na rovinu, byť to nezní líbivě.

"Když se lidé opakovaně zklamou, vyhodnotí politickou reprezentaci jako neupřímnou a samozřejmě pak klesá ochota dodržovat opatření," řekl Gregor, který působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Jako jeden ze čtyř editorů se podílel na knize Politická komunikace a covid-19, která vyšla v britském nakladatelství Routhledge. Gregor je také spoluautorem kapitoly věnované dění v Česku.

Na pandemii byly podle Gregora nejlépe připravené asijské státy, které měly z dřívějška zkušenost se šířením virů SARS a MERS. Dobře reagovala například Jižní Korea nebo Japonsko. I Česko přijalo před rokem velmi rychle tvrdá opatření a minimalizovalo šíření nového koronaviru. Podle Gregora čeští politici viděli, co se děje v zahraničí, třeba v Itálii, a dokázali se semknout a spolupracovat.

Zvládnutí první vlny v Česku by Gregor hodnotil známkou jedna minus. Později se ale objevily chyby. Přišly další, mnohem razantnější vlny šíření viru a Česko se v Gregorově hodnocení politické komunikace propadá někam na čtyřku. Příčin je podle politologa více. V létě si premiér Andrej Babiš (ANO) začal připisovat zásluhy za zvládnutí covidu-19 a ochota opozice spolupracovat poklesla. Česko se také stalo svým způsobem obětí prvotního úspěchu. Země neměla bezprostřední zkušenost typu Bergama v Itálii, kde loni na jaře kolabovaly nemocnice. Svou roli pak sehrály i krajské volby, před kterými vláda nechtěla přitvrzovat. Co se na jaře udělalo rychle a důsledně, v září a říjnu přicházelo pozdě a mírně.

Z hlediska politické komunikace spatřuje Gregor problém také v tom, že se premiér často nechoval jako státník, ale sledoval své politické zájmy. Také projevy empatie jsou selektivní. Vláda podle Gregora dokáže vystupovat empaticky k důchodcům nebo zaměstnancům, méně pak k živnostníkům a dalším skupinám, ze kterých se nerekrutují voliči vládní koalice.

Kniha zmiňuje také fenomén infodemie, tedy šíření fake news, dezinformací a fám, v tomto případě o viru nebo očkování. V Česku chybí infrastruktura pro boj s dezinformacemi. Na vládní kampaň k očkování se stále čeká, přestože vakcinace už trvá tři měsíce. "V ČR bohužel nedokážeme témata systematicky vysvětlovat," míní Gregor.

Nová kniha v jednotlivých kapitolách ukazuje specifika politické komunikace kolem covidu-19 v různých státech. Případové studie například naznačují, že autoritářské režimy jsou v jistém smyslu flexibilnější, dokážou rychleji zavádět opatření omezující svobody. Vliv na chování veřejnosti má také politická kultura a dlouhodobá důvěryhodnost politiků. Problémy byly a jsou v zemích, kde vládnou politici s populistickým stylem komunikace. "Tyto typy politiků polarizují společnost. Její velké části pak a priori odmítají opatření dodržovat, protože přichází od daného politika," popsal Gregor.

Politolog zdůraznil také důležitost komunikace vlády s odborníky, což je podle něj v Česku dlouhodobý problém. "Třeba Češi, kteří působí na zahraničních univerzitách, byli připravení radit a pomáhat, ale zjistili, že vláda na jejich rady nedbá, případně je využívá jako nějakou zástěrku," uvedl Gregor. Vláda by si podle něj měla vybrat skutečné odborníky, naslouchat jejich doporučením a prostřednictvím politické komunikace je srozumitelně předávat veřejnosti.