Pro většinu Čechů je Rusko hrozbou. Situace bude podle analytika eskalovat

Průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnil server iROZHLAS.cz, provedl Median začátkem tohoto týdne, kdy se vztahy mezi oběma zeměmi výrazně zhoršily po oznámení, že do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli pravděpodobně zapojeni ruští agenti.

Míru obav z Ruska jako bezpečnostní hrozby pro ČR mohli respondenti vyjádřit na škále od jedné do deseti. Výsledkem byl průměrná hodnota 6,4.

Nejnižší stupeň, znamenající, že Rusko žádnou hrozbu nepředstavuje, volila desetina dotázaných. Naopak nejvyšší stupeň zvolilo jako odpověď 18 procent účastníků průzkumu. Celkově volilo hodnotu v horní polovině škály šest z deseti dotázaných.

Moskvu považují za bezpečnostní hrozbu především obyvatelé velkých měst. "Tam uvedlo 25 procent obyvatel, že Rusko pro ně představuje obrovskou hrozbu," uvedl ředitel agentury Median Přemysl Čech. Mezi voliči ODS to samé uvedlo 34 procent respondentů a mezi těmi, kdo v prezidentských volbách před třemi lety dali svůj hlas Jiřímu Drahošovi, to bylo 26 procent, dodal Čech.

Že Rusko bezpečnostní hrozbu nepředstavuje, se domnívají hlavně voliči KSČM. Asi pětina lidí, pro které Rusko není hrozbou, byla ve věkové skupině 60 let a více. Respondenti v této věkové skupině mají zároveň vůči Rusku nejvyhraněnější postoje jak ve vnímání země jako minimální, tak obrovské hrozby, zjistil Median.

V reakci na informace tajných služeb o pravděpodobném zapojení Ruska do výbuchu ve Vrběticích vypovědělo Česko 18 ruských diplomatů. Vláda také vyřadila z připravovaného tendru na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany ruskou společnost Rosatom.

S vyřazením Rosatomu souhlasí podle zjištění Medianu 65 procent lidí. Nejčastěji to jsou lidé z velkých měst, s vysokoškolským vzděláním a voliči ODS a Pirátů. Proti vyřazení se vyslovilo 27 procent respondentů, přičemž nejvýraznější odpor sociologové zjistili mezi voliči KSČM, kde s vyřazením Rosatomu nesouhlasily více než tři čtvrtiny dotázaných.

Analytik: Rusko na návrat diplomatů nepřistoupí, situace bude eskalovat

Rusko na požadavek české diplomacie, aby umožnilo návrat všech 20 vyhoštěných českých zaměstnanců ambasády do Moskvy, nejspíš nepřistoupí. Mimo jiné to vyplývá i ze středečního projevu ruského prezidenta Vladimira Putina nebo z podobné situace v případě Polska. ČTK to řekl analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. Očekává, že situace bude eskalovat, záležet ale podle něj bude také na tom, jak silně se za ČR postaví Severoatlantická aliance (NATO) a Evropská unie.

Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou z výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí dva agenti ruské vojenské tajné služby GRU, vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády, kteří podle českých úřadů pracovali pro tajné služby. Rusko v odvetném kroku vyhostilo 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ve středu oznámil ruskému velvyslanci v ČR Alexandru Zmejevskému, že pokud Rusko neumožní návrat všech 20 vyhoštěných diplomatů do Moskvy, ve čtvrtek odpoledne rozhodne o snížení počtu pracovníků ruské ambasády v Praze tak, aby odpovídal stavu na českém velvyslanectví v Moskvě.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci uvedl, že mluvit s Ruskem formou požadavků nemá perspektivu. EU v prohlášení vydaném jménem celé sedmadvacítky odsoudila narušení české svrchovanosti a podporuje potrestání viníků.

Podle Havlíčka byla česká reakce logická a Rusko dostalo nabídku, jak ze situace vyjít. "Jakkoli v diplomatické řeči by to nebylo úplně se ctí," řekl. "Je to zkrátka taková řeč, která není úplně obvyklá v diplomatickém jazyku, a oni na to pravděpodobně nepřistoupí," poznamenal.

Svůj názor opírá i o Putinův projev, v němž ruský prezident varoval Západ před překonáním "nepřekročitelných mezí" ve vztazích s Ruskem. Kudy nepřekročitelná "červená čára" povede, to bude podle Putina určovat v každém konkrétním případě samo Rusko. Havlíček také připomněl, že Polsko nedávno vyjádřilo solidaritu USA a vyhostilo tři ruské diplomaty, Rusko zareagovalo vyhoštěním pěti.

Česko tak podle Havlíčka bude muset sáhnout po narovnání počtu ruských diplomatů v Praze a českých v Moskvě. "Potom se musíme ptát, jestli Rusové budou chtít kontakty úplně zpřetrhat. Dokážu si představit, že možná se to stane, ale to jen za podmínky, že se za nás dostatečně silně nepostaví NATO a spojenci z EU," řekl.

Pokud bude Česko vystupovat jako součást mocného celku, Rusko už nad záležitostí nebude přemýšlet jen jako nad bilaterální roztržkou. Havlíček připomněl středeční vyjádření EU nebo dnešní jednání velvyslanců členských zemí NATO, kteří se zabývají českou žádostí o vyjádření solidarity v diplomatickém sporu. Česká diplomacie si podle analytika musí předjednat podporu zejména pro případ, že bude situace dále eskalovat.

Důležité podle Havlíčka je, že se zatím nespecifikovanou nabídkou pomoci přišlo například Německo. "Česká republika tak má rozšířený vyjednávací prostor, jak daleko může zajít," míní.

Havlíček očekává, že pokud Rusko na český požadavek nepřistoupí, Česko skutečně sníží počet pracovníků ruské ambasády v Praze na úroveň českého velvyslanectví v Moskvě. Důležité podle něj je, že jsou kroky projednávány v koordinaci všech pilířů diplomatického trojúhelníku - prezidenta, premiéra a ministra zahraničí.

Na českém velvyslanectví v Moskvě po odjezdu vyhoštěných zůstalo 24 pracovníků, z toho pět diplomatů a 19 administrativně technických pracovníků. Na ruské ambasádě v Praze nyní působí 27 diplomatů a 67 administrativně technických pracovníků. Počty dnes ČTK sdělilo ministerstvo zahraničí.