Už je to 30 let, co jsme dali komunistům pá pá, a přesto pořád sedí v parlamentu, ba se dokonce nepřímo podílejí na vládě. Jak je to možné? Proč s nimi polistopadový režim nezametl stejně jako s NSDAP? Otázkou legitimity nástupnické KSČM a jejího postavení v současném stranickém systému se zabývá český politolog Daniel Kunštát ve svém bestselleru Za rudou oponou.
Abychom správně pochopili roli nově etablované KSČM v polistopadovém režimu, nesmíme se omezit pouze na charakter jeho předchůdce, nýbrž i na způsob, jakým se zhroutil. Všechno se totiž seběhlo velmi rychle. Zatímco masy Východních Němců okupovaly Velvyslanectví SRN v Praze a v Polsku a Maďarsku už se to pomalu a jistě bralo za své, Československo takříkajíc podřimovalo. Z letargie vytrhl spící lid až brutální zásah policejních složek proti poklidným studentským protestům na Národní třídě.
Že byla československá revoluce sametová, nemusí být vždy nutně vnímáno pozitivně, spíš naopak. Její rychlý a vesměs poklidný průběh by se dal prezentovat jako snaha o zastínění lhostejnosti československého lidu vůči okolí. Jediný pokus o uvolnění v 60. letech ztroskotal a od té doby jsme měli čistě normalizační vládu stalinisticky ortodoxní KSČ plně loajální Moskvě. Poláci a Maďaři si to uměli takříkajíc víc vydupat, zatímco nám stačilo jenom, že jsme mohli sedět na gauči s pivem a sledovat televizní estrády.
Každopádně čistý bolševismus KSČ a rychlost událostí listopadu 1989 měly za následek pouze jedno, a to totální vnitrostranický chaos. Komunisté si tak trochu prošli novou Říjnovou revolucí. Jednotliví členové začali masově odcházet a vedení strany nebylo schopné s novou situací nic dělat. Dalo by se říci, že československé komunisty dostihl jejich konzervatismus a neschopnost adaptovat se na novou situaci, která ve Východním bloku panovala po celá 80. léta. Zkrátka podtrženo sečteno nevěděli kudy kam.
Odstoupení Miloše Jakeše a instalace Karla Urbánka, který je také posledním generálním tajemníkem ÚV KSČ dočasně spravující Československo až do konání prvních demokratických voleb v roce 1990, jasně potvrdily nereformovatelnost komunistů. Z tohoto důvodu se okamžitě rozvířily diskuze o jejich zákazu. Vyvstává tedy otázka, co vedlo k tomu, že se odpůrci minulého režimu, včetně disidentů, rozhodli svým dřívějším trýznitelům neschopným adaptovat se na nové podmínky umožnit další fungování.
Nejsme jako oni? Evoluční změny?Nyní se opět vracíme k otázce sametovosti neboli klidného průběhu "revoluce". Přestože události 17. listopadu 1989 skutečně vedly k pádu komunistického režimu, poměry se měnily velmi pomalu a pozvolna. Opozice po KSČ okamžitě přezvala nedemokratickou kooptaci, tedy začala doplňovat poslanecké lavice nikým nevolenými disidenty. Zděděná byla i v podstatě nepozměněná komunistická ústava. Dalo by se tedy polemizovat, zda vůbec můžeme mluvit o revolučních změnách.
Samotný přechod z totality do demokracie se odehrál spíše v konzervativním duchu, tedy poklidného a pozvolného skoncování s minulým a přijímáním evolučních nikoli revolučních změn. Sice se v Občanském fóru už v roce 1990 diskutovalo o případném zákazu Komunistické strany. Ty ale zastínila snaha jednak o dialog a kompromis nesoucí se v duchu morální otázka svědomí "nejsme jako oni" a druhak zmiňovaná spolupráce mezi stoupenci starého a nového politického establišmentu.
"Milion sedm set tisíc komunistů netvoří nějaký jiný biologický nebo morální druh, než jsme my ostatní. Většina z nich musela dvacet let mlčet jako my všichni a mnozí z nich dělali - byť s obtížemi - mnoho dobrých věcí," řekl prezident Václav Havel v jednom ze svých projevů. Čili ve zkratce. KSČ se stala vyčpělým a nereformovatelným skanzenem, který se ale chtě nechtě podílel na kosmetických změnách předchozího režimu, k nimž byl sám přizván.
Politologové, disidenti a zástupci Občanského fóra navíc očekávali, že KSČ a její nástupkyně KSČM, která oficiálně překročila stín své minulosti, pomalu a jistě přijde o elektorát. Měli ale možná předvídat, že se vzhledem ke své provázanosti s všeobecně nenáviděným a opovrhovaným totalitním režimem dříve nebo později stane antisystémovou stranou, jíž nebudou volit pouze skalní příznivci, nýbrž i nespokojení odpůrci nových pořádků. Prostě lidé napříč všemi sociálními skupinami, kteří jsou frustrováni svojí životní situací - nízké dosažené vzdělání, špatná životní úroveň apod.
Ti svůj hlas nehází komunistům pro souznění s jejich ideologií, nýbrž na protest. V KSČM se rovněž objevily snahy o reformaci představované poslancem Jiřím Dolejšem a dnes už zesnulým europoslancem Miloslavem Ransdorfem. Ti například podporovali vstup ČR do EU v roce 2004. Tomuto křídlu se nepodařilo získat v KSČM výrazný vliv. A Dolejš zůstává v podstatě jediným reformním komunistou, který je zároveň ve vedení.
Související

Jak se za posledních 30 let změnily naše stravovací návyky?

Peklo v Mödlareuth: Studená válka nerozdělovala jenom města, ale i vesnice
30 let od sametové revoluce , KSČ , KSČM , demokracie , Komunismus
Aktuálně se děje
včera

Trump poprvé přiznal, že válku na Ukrajině možná nedokáže ukončit
včera

Španělskou vládou otřásá další skandál: Pod Sánchezem se houpe židle
včera

Musk zvažuje založení nové strany, která by hodila vidle do plánů Trumpa
včera

Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu
včera

Texas zasáhly ničivé bleskové záplavy. Desítky mrtvých a pohřešovaných
včera

Summit BRICS bez Putina a Si Ťin-pchinga. Slábne vliv skupiny, která chtěla konkurovat Západu?
včera

Termín se blíží, dohody nikde. Málokdo Trumpovi ještě věří, že to s cly myslí vážně
včera

Trump zahájí jednání s Čínou o prodeji TikToku. Tvrdí, že dohoda je téměř hotová
včera

Cestující kvůli falešnému poplachu vyskakovali na Mallorce z letadla. 18 lidí se zranilo
včera

Hamás přijal návrh na příměří: Po měsících bojů je dohoda s Izraelem na dosah
včera

Čína porážku Ruska ve válce na Ukrajině. Dlouhý konflikt jí geopoliticky vyhovuje
včera

Trump podepsal kritizovaný rozpočtový zákon. Opět z toho udělal divadlo
včera

Příjemné letní počasí nastane po víkendu, ukazuje předpověď
4. července 2025 22:03

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu
4. července 2025 21:27

Obchody se o svátcích řídí zákonem. Víme, jak to bude o víkendu
4. července 2025 20:54

Zemřel herec Michael Madsen, hrál ve filmech Quentina Tarantina
4. července 2025 20:12

Ruskou energetikou otřásla další podezřelá smrt. Zemřel viceprezident Transněftu
4. července 2025 19:26

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě
4. července 2025 19:01

Předpověď návratu tropického počasí. Meteorologové řekli, jak je to pravděpodobné
4. července 2025 18:23
Blackout způsobila technická závada, oznámil Fiala. Poprvé se ozval i prezident
Páteční blackout v Česku způsobila technická závada, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Ústředního krizového štábu. Podle jeho slov se přepokládá, že ještě dnes budou obnoveny dodávky elektrické energie ve všech zasažených místech.
Zdroj: Jan Hrabě