Právníci i soudci si při své práci umějí představit využití umělé inteligence

"Velmi dobře si využití umělé inteligence dovedu představit u prvotní analytické práce s podklady - při shromažďování judikatury nebo vyhledávání podobných rozhodnutí. Proč to hledat manuálně, když to jde strojově?," uvedl bývalý předseda pražského městského soudu Vávra. Rovněž místopředseda České advokátní komory Martin Maisner vidí největší potenciál umělé inteligence v analytické rovině, tedy u rozborů a rešerší. "Je ale třeba klást opravdu velký důraz na to, jak bude naprogramována, tedy jaké schopnosti a vlastnosti do ní tvůrce vloží, jakou 'osobnost' jí vtiskne," upozornil.

Advokáti už po nějakou dobu využívají možnost automatizované přípravy rutinních listin. Řada Maisnerových kolegů také používá takzvané chat moduly, a to pro prvotní kontakt s klientem, případně pro jednoduché a předvídatelné rady. "Ty ale slouží spíše k nasměrování klienta k tomu správnému odborníkovi v rámci firmy," podotkl.

Exekutoři míní, že využití umělé inteligence by jim mohlo pomoci při on-line vyhledávání postižitelného majetku dlužníků. "Teoreticky by nějakým způsobem mohla přispět i k efektivnějšímu managementu exekutorského úřadu – například z hlediska dělby práce na úřadě, zefektivnění postupů a podobně," sdělila ČTK mluvčí Exekutorské komory ČR Eva Rajlichová. Dodala, že na samotnou rozhodovací činnost, by se umělá inteligence aplikovat neměla. "Za veškerou exekuční činnost musí být vždy zodpovědný exekutor," zdůraznila.

Notáři připomněli, že se v oblasti digitalizace snaží o její využití tam, kde to u jejich služeb dává smysl, a část své agendy už do on-line prostředí převedli. "Širší využití umělé inteligence zatím neplánujeme, nicméně jednotliví notáři ji k výkonu své práce mohou využívat s tím, že lidský faktor je při jejich činnosti stále nezastupitelný, a každý notář tedy případné výstupy umělé inteligence kontroluje a má za ně plnou zodpovědnost," uvedl prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer.

Šéf Soudcovské unie Vávra se nedomnívá, že by umělá inteligence mohla připravit o práci vyšší soudní úředníky či asistenty soudců. První skupina justičních pracovníků totiž vykonává rozhodovací činnost, kterou podle něj nemůže nahradit stroj, a asistenti zase hodně pracují se soudním spisem. Například vybírají z množství shromážděného materiálu - třeba z účetnictví firmy - relevantní důkazy. Umělá inteligence by zato podle Vávry mohla nahradit soudní zapisovatelky, pokud by se ji podařilo zapojit do přepisu protokolů z jednání.

Advokát Maisner si rovněž nemyslí, že by se v dohledné době dalo předvídat nahrazení lidského advokáta umělou inteligencí. "V rámci právního poradenství nejde jen o přesnou odpověď na přesnou otázku, kterou mnohdy klient ani nedokáže správně položit, ale také o osobní kontakt, radu nejen odbornou, ale i lidskou, a především jde i o oporu, kterou je schopen advokát klientovi poskytnout," upozornil. Podle něj totiž nestačí určitou listinu sepsat, ale je také potřeba zasadit celou věc do širších souvislostí. "U právního zastoupení před orgánem či soudem nebo u obhajoby v trestním řízení si to už vůbec nedovedu představit," podotkl.

U systémů autonomního rozhodování - tedy u takzvaných kybernetických soudců - pak Maisner vidí využití umělé inteligence jako "mimořádně omezené". Tyto systémy se využívají v zahraničí například k rozhodování o pokutách, kde existuje limitovaný a programátorem předvídatelný počet možností, parametry rozhodování i okolnosti, které rozhodnutí ovlivňují. "Složitější rozhodování, kde je potřeba literu zákona aplikovat na téměř neopakovatelnou konkrétní situaci, je podle mě zatím mimo dosah těch systémů, které znám. Navíc je kybernetický systém sice nezávislý, ale jen do té míry, jak byl naprogramován," uzavřel advokát.