PŮVODNÍ ZPRÁVA | PŘEHLED: Česko čekají eurovolby. Politické strany řekly, co chtějí z Bruselu změnit

Každá strana či hnutí dostala čtyři jednoduché otázky s možností odpovídat v libovolné délce a bez omezení. Následují jejich odpovědi na každou z nich. Odpovědi naleznete seřazené podle stran takto: ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti, Sen21, Svobodní, Volt a Přísaha. 

Otázky se týkaly nejakutnějších problémů Evropské unie, důležitosti voleb do Evropského parlamentu ve srovnání se sněmovními, rozšiřování EU a přijetí eura. Odpovědi jednotlivých stran naleznete níže. 

Otázka první: Co vnímáte jako největší výzvu pro EU a jak se k tomu hodláte postavit?

ODS (mluvčí Jakub Skyva): „Jedním z hlavních témat je otázka bezpečnosti: vidíme stále agresivnější snahy Ruska o rozšiřování svých hranic, také dlouhodobě sílí nelegální migrace, proti které se Unie musí lépe bránit. Dění na Blízkém východě, v Izraeli a jinde, bude mít dopad i u nás v Evropě. Pokud se ocitneme v situaci, kdy se lidé necítí bezpečně, bude ohrožena svoboda a demokracie. Nedovolíme, aby extrémisté zavlekli Českou republiku na Východ, nedovolíme, aby extrémisté zneužili vnitřního bezpečnostního oslabení Unie ke svým cílům.“

KDU-ČSL (europoslanec Tomáš Zdechovský): „Za největší výzvu považuji nakopnutí evropské ekonomiky a dotáhnutí se na USA a Čínu, které EU odskakují. Musíme pracovat na posílení evropské bezpečnosti, čímž odradíme Rusko a Čínu od případných dobyvačných choutek. Musíme také investovat do kritické infastruktury, abychom byli soběstační například ve výrobě léků či čipů, které hrají v dnešní době velkou roli. A v neposlední řadě je to změna přístupu k Zelené dohodě, musí přijít revize některých návrhů a je nutné přistupovat ke Green Dealu pragmaticky, ne ideologicky. Všichni chceme zdravou planetu pro naše děti, ale nesmíme si zničit průmysl a dostat střední třídu do ekonomických problémů.“

TOP 09 (mluvčí Markéta Volfová): „Zásadní výzvou pro současnou EU je udržení si vzájemné vůle k hledání shody na společných řešeních. Mnohdy je znatelné, že jde o nelehký úkol, o to víc ale potřebný k zajištění bezpečnosti, svobody a prosperity pro evropské občany.“

Piráti (europoslanec Marcel Kolaja): „Do voleb do Evropského parlamentu jsme si za Piráty vytyčili čtyři priority, chcete-li výzvy. První je zajištění silné konkurenceschopné Evropy a prosperujícího Česka Jdeme s dobou, reagujeme efektivně na nové výzvy a potřeby občanů. Myslíme na udržitelnou budoucnost. Piráti se neohlíží věčně do minulosti a neopakují už 30 let ty stejné přežité vize. Umíme využít nové trendy ve prospěch lidí. Budeme dál pracovat na tom, aby nejenže Česku neujel vlak, ale aby jelo takříkajíc v prvním kupé. Tedy bylo konkurenceschopné, prosperovalo a lidem a firmám se dobře dařilo.
Cílíme na to, abychom skrz chytré technologie a digitalizaci šetřili lidem čas, peníze i nervy. Bez toho, aby se dělaly jakékoliv kompromisy vůči ochraně jejich soukromí.

Druhou je zahraniční politika s rovnou páteří. Jsme zárukou zahraniční politiky s rovnou páteří. Nekompromisně hájíme demokracii, svobodu a bezpečí občanů i jejich práva. A s tím v dnešní době souvisí i efektivní obrana proti dezinformacím a jejich vlivu. Nikdy neustoupíme extremistům, obchodníkům se strachem, populistům a manipulátorům, co se snaží společnost účelově rozeštvat a následně ovládnout.

Třetí je kvalitní život ve městě i na vsi. Chceme svobodnou, udržitelnou a spravedlivou Evropu, kde má každý člověk stejnou šanci uspět bez ohledu na svůj původ či společenský status. Ať už se narodil v Karviné nebo ve Vídni, v malé obci nebo velkoměstě. Usilujeme o smysluplné využití evropských peněz na rozvoj regionů a tím zlepšení života místních obyvatel. S respektem k tomu, že každý region a lidé v něm, mají jinou startovní pozici a potřeby. Postaráme se, aby evropské miliardy pomohly řešit skutečné problémy skutečných lidí. Zasazujeme se o to, aby Zelená dohoda naplnila svůj smysl. Tedy nejen zlepšila životní prostředí, ale ruku v ruce s tím také kvalitu života lidí například v uhelných regionech. Aby měli lidé lepší práci ve zdravějším prostředí a za lepší mzdu.

Čtvrtou je boj s korupcí a daňovými ráji. Ohlídáme, aby společné peníze znovu nezmizely v kapsách oligarchů nebo se nerozházely na nesmyslné projekty obřích koncernů typu toastové linky. Ale naopak šly tam, kde zlepší život lidem – tedy například do škol a školek, zdravotnictví, bydlení, kvalitní dopravy. Samozřejmě ale ještě představíme i podrobněji celý program. Tyto čtyři body ale už teď shrnují oblasti, které vnímáme pro Česko v Evropě, ale i pro celou Evropu jako zásadní.“

Sen21 (senátor Václav Láska): „Jako největší výzvu pro EU vnímáme zejména zvládnutí současné bezpečnostní situace, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jedním ze stěžejních bodů našeho programu je vznik společné evropské armády, která by snížila naši vojenskou závislost na USA a zároveň by také ušetřila členským státům výdaje za jejich vlastní národní armády. Neméně důležitou výzvou je pro EU také to, aby v současné situaci zůstala jednotná a byla schopná nadále prohlubovat integrační procesy.“

Svobodní: „Největší výzvou pro EU, ale i pro celou Evropu, je, aby zůstala relevantní a konkurenceschopná v globálním měřítku. Především v době, kdy dochází k obrovským ekonomickým otřesům v energetice, logistických řetězcích a snižuje se počet obyvatel je zcela zásadní, abychom nedělali velké chyby. Bohužel instituce EU jako by chtěli jít přesně opačným směrem a střílí nám jednu vlastní branku za druhou. To nás velmi oslabuje v situaci, kdy máme relativně blízko za hranicemi rozpínavou imperiální velmoc, která se nebude rozpakovat využít jakékoliv zaváhání.“

Volt (spolupředseda Adam Hanka): „Zachování její akceschopnosti a posilování evropské integrace. Evropská unie vznikla, aby demokratické země zabránily hrůzám druhé světové války. Přítomnost války v Evropě a chování maďarské vlády, která vydírá ostatní členské státy k získání finančních zdrojů, na kterých je závislá, jsou obří výzvy. Paralelně s těmito výzvami se Evropa potýká s výzvami klimatické změny, zajištění konkurenceschopnosti evropského průmyslu a vyrovnání ekonomických nerovností napříč Evropou. Jedině silná a jednotná EU, která bude globálním lídrem, dokáže odolávat geopolitickým tlakům a výzvám 21. století.“

Přísaha (lídryně kandidátky Nikola Bartůšek): „Migraci. EU stojí současně na velmi tenkém ledě a čelí složitým výzvám s hospodářským zaostáváním a potýká se s dlouhodobou neúspěšností v řešení nelegální migrace. Žít v určitých, dříve bezpečných částech Evropy, začíná být rizikové. Klíčovým krokem může být návrat k rozumné politice, která se zaměří na bezpečnost a hospodářský rozvoj, místo řešení marginálií jako jsou papírová brčka či povinné kvóty a zajistí bezpečnou a hospodářsky prosperující Evropu. Je nutné, aby EU začala naslouchat odborníkům, kteří se potýkají s dohodami od bruselského stolu, které jsou v praxi nefunkční. Jelikož jsem pracovala dlouhá léta v evropských zemích a specializovala jsem se na boj proti nelegální migraci přímo v terénu, přináším řešení pro zefektivnění migrační politiky tak, abychom zajistili především bezpečnost našich občanů.“

Otázka druhá: Jsou pro vás volby do Evropského parlamentu stejně důležité jako volby do Poslanecké sněmovny?

ODS (mluvčí Jakub Skyva): „Nerozdělujeme volby na více či méně důležité: vždyť v Evropě se rozhoduje o řadě témat, která mají přímý vliv na každodenní život lidí v České republice – ať už jde o migraci nebo energetickou transformaci. V nadcházejících evropských volbách dojde k souboji mezi těmi, kteří vidí v Evropské unii příležitosti pro spolupráci, a těmi, kdo ji využívají jako laciný prostředek pro své politické útoky nebo jednoduchý zdroj peněz. Budeme lidem vysvětlovat naši politiku, abychom v konkurenci s populisty a extremisty v evropských volbách uspěli.“

KDU-ČSL (europoslanec Tomáš Zdechovský): „Rozhodně. V Evropské unii se totiž na úrovni Evropský parlament, Evropská komise a Rada domlouvá důležitá legislativa, která je pak implementována i do českého právního řádu. Volby do Evropského parlamentu tak nejsou volbami druhého řádu, jejich význam se zvyšuje. Za to jsem rád. Koalice SPOLU postavila nesmírně silnou a zkušenou kandidátku, která má šanci tyto volby vyhrát.“

TOP 09 (mluvčí Markéta Volfová): „Volby do Evropského parlamentu pro nás mají stejnou váhu jako volby do Poslanecké sněmovny. I když volební účast pravidelně ukazuje na větší zájem občanů ČR o výslovně českou politickou scénu, musíme mít na paměti, že tak jako dění v regionech je úzce spjaté s politikou celostátní, ovlivňuje také politické dění na evropské úrovni situaci u nás a naopak.“

Piráti (europoslanec Marcel Kolaja): „Já beru volby do Evropského parlamentu jako klíčové. Pro mě osobně, ale i pro Česko v Evropské unii a naši zahraniční politiku. Je ale asi přirozené, že lidé více vnímají důležitost těch voleb, které jsou nejviditelnější – tedy voleb sněmovních. Což odráží i volební účast, která je u voleb do Evropského parlamentu zpravidla poměrně nízká. Myslím si ale, že to je škoda. Jsme součástí Evropské unie a naši zástupci se na půdě EP podílí na formování takové evropské politiky, která se propisuje dál k nám. Není to tedy nějaký ‚zlý Brusel‘ jak populisti rádi často hlásají. Jsme součástí Evropy a je v zájmu všech občanů přijít k volbám a zvolit si do Evropského parlamentu kvalitní zástupce.“

Sen21 (senátor Václav Láska): „Ano! Jsme velmi proevropské hnutí a česká role v Evropě je pro nás stejně důležitá jako politika tady doma. Velmi nás mrzí, že je u nás evropské dění buď zcela opomíjeno nebo stavěno převážně do negativního světla. Naši budoucí europoslanci budou velmi otevřeně komunikovat, co se v EP děje a jak přesně svou prací naší zemí prospívají.“

Svobodní: „Každé celonárodní volby jsou důležité, jelikož se vlastně jedná o formu referenda o celkovém stavu naší země. Je pravda, že v reálných dopadech na exekutivu státu a zákonodárství jsou nejzásadnější volby do Parlamentu ČR, ale i tyto volby do Evropského parlamentu mohou být ideální příležitostí k nastartování celkové politické změny, kterou naše republika velmi potřebuje. Většina problémů na celoevropské úrovni, jako například energetická krize nebo neschopnost vyrovnat státní rozpočty, se totiž zrcadlí i v naší domácí politice. Pokud jsou voliči se současným stavem nespokojení, je tedy velmi důležité, aby nás v těchto volbách přišli podpořit. Svobodní jsou totiž, jak říká náš předseda Libor Vondráček, jedinou skutečnou alternativou současné vládní koalice. Evropská politika ANO je bohužel přes veškerou volební rétoriku v důležitých věcech v podstatě identická s tou vládní.“

Volt (spolupředseda Adam Hanka): „Rozhodně ano! Pro Volt je to možnost naplno ukázat unikátnost naší politické strany, která působí v 31 zemích a tento rok bude kandidovat v téměř 20 členských státech. Volby do EP jsou příležitostí ukázat, že se lidé napříč Evropou potýkají s podobnými výzvami a čelí stejným problémům. Evropský parlament je zároveň jediným přímo voleným orgánem EU, který byl dlouho našimi politickými stranami opomíjen. V neposlední řadě je EP součástí legislativního procesu, je proto důležité, abychom v EP viděli odborníky se zájmem o témata, kterým se EU věnuje, a ne pouze vysloužilé politiky, kteří se nezapojují do práce v komisích a chybí na klíčových hlasování na plenárním zasedání.“

Přísaha (lídryně kandidátky Nikola Bartůček): „Ano, jsou. Nyní máme šanci překreslit mapu EU. Vidím to ve dvou rovinách. Za prvé Evropský parlament má zásadní pravomoci v rámci legislativního procesu EU, což ovlivňuje každodenní život občanů v České republice. A za druhé umožňují tyto volby občanům podílet se na rozhodování o směřování EU. Takže odpověď je ano, pokud nechceme i nadále čelit ukvapeným rozhodnutím EU. Je velice důležité zvolit si takové zástupce, kteří budou bránit Českou republiku v EU a nikoli neustále omlouvat zbrklé kroky Bruselu v Čechách.“

Otázka třetí: Jste pro rozšíření Evropské unie o méně rozvinuté země západního Balkánu, Moldavsko a Ukrajinu? 

ODS (mluvčí Jakub Skyva): „Stabilita těchto zemí je velmi důležitá pro naši bezpečnost. Bylo to právě české předsednictví, které odblokovalo zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií a rovněž přijalo závazek zrušení víz pro občany Kosova. Je ale důležité, aby balkánské země pokračovaly v přijímání reforem nutných pro vstup do Unie, které posilují svobodu médií, potlačují korupci a vytváří prostor pro občanskou společnost. Také Unie si nyní musí vypořádat s řadou svých vnitřních problémů, potom bude otázka případného rozšiřování aktuální.“

KDU-ČSL (europoslanec Tomáš Zdechovský): „Pokud kandidátské země splní všechna potřebná kritéria, pak by měly vstoupit. Proces ale není vůbec jednoduchý, musí sladit svou legislativu s tou unijní a existují mnoho mechanismů a pojistek, aby nedocházelo ke zneužívání evropských peněz. Pokud to obě země myslí vážně, pak je čeká ještě kus práce. Evropská unie bude s těmito zeměmi zase o něco silnější a Evropa celkově bezpečnější. Budou v klubu, kde jsou si všichni partnery.“

TOP 09 (mluvčí Markéta Volfová): „Zejména pro země západního Balkánu je třeba jasně říct, že až splní všechny podmínky, budou moci do EU vstoupit. To, že to trvá tak dlouho poškozuje kromě jiného samotnou Unii. Totéž platí i pro další z vámi jmenovaných zemí, i když ty jsou od vstupu přeci jen dál. Jako dočasné řešení, než dojde na jejich přijetí, může pak pomoci model, kdy do některých politik EU budou začleňovány dle určených kritérií s předstihem.“

Piráti (europoslanec Marcel Kolaja): „Rozšiřování Evropy bereme jako důležitý krok, který může posílit naši bezpečnost, stabilitu a prosperitu. Jsme pro zahájení přístupových jednání s Ukrajinou, Moldavskem a Bosnou a Hercegovinou a jsme i pro udělení statusu kandidátské země Gruzii.

Rychlý pokrok, kterého například Ukrajina dosáhla v takto obrovsky těžkých podmínkách, je obdivuhodný. Věřím, že se jí co nejdříve podaří dokončit i příslušné zbývající reformy. A že podmínky pro vstup do Evropy díky pokračujícím reformám brzy splní jak Ukrajina, tak i další země, které o to usilují. Ostatně ze členství zemí, ve kterých fungují demokratické instituce, právní stát i ekonomika, a kde se občanům zvyšuje životní úroveň, což je mj. cílem oněch reforem, v konečném důsledku můžou profitovat všichni. Jak země přistupující, tak i stávající.

Aby mohlo ovšem k rozšíření dojít, musí si své úkoly splnit i Evropa. Rozhodování v Radě Evropské unie v zahraničních otázkách a daňových otázkách na základě jednomyslnosti je neudržitelné. Pokud může premiér jedné země zablokovat vetem rozhodnutí celé Evropy, jako to činil například Viktor Orbán v případě protiruských sankcí, stává se Evropa neakceschopnou a vydíratelnou. Proto je potřeba i v těchto oblastech přejít na rozhodování kvalifikovanou většinou, jako se to děje ve většině oblastí.“

Sen21 (senátor Václav Láska): „Jsme pro jakékoliv rozšíření EU o demokratické země, které s evropskou myšlenkou souzní, zároveň jsme si vědomi, že to znamená dlouhou cestu jak pro současné kandidátské země, tak také pro EU samotnou. Další velké rozšíření by znamenalo nejen reformovat unijní instituce, ale také všechny politiky EU, například společnou zemědělskou politiku v případě vstupu Ukrajiny.“

Svobodní: „Pro rozšíření EU o další země bychom byli pouze tehdy, pokud by to bylo spojené se zásadní reformou fungování některých institucí a politiky. Rozšíření EU bychom mohli podpořit jen za situace, kdyby se nám vrátilo právo veta ve všech oblastech, neboť za současného stavu znamená rozšíření oslabení české pozice při většinovém hlasování. Nelze si představit takovéto rozšíření ani bez dramatického přehodnocení současné společné zemědělské a dotační politiky nebo přístupu k nelegální migraci. Jsme toho názoru, že EU je ve vážné krizi a rychlé rozšíření o takto velký region by mohlo vést k jejímu kolapsu. To ale v žádném případě neznamená, že k těmito zemím nemáme mít přátelský a aktivní přístup my jako Česká republika. V mnoha ohledech to může být pro obě strany daleko smysluplnější a výhodnější vztah než snaha integrovat tyto země do současných nefungujících struktur EU.“ 

Volt (spolupředseda Adam Hanka): „Evropská unie by měla být otevřená všem demokratickým zemím, které sdílí naše hodnoty, a zároveň plní podmínky nezbytné pro členství v Unii. Volt podporuje rozšíření EU o všechny tyto země, ale zároveň si uvědomuje nutnost reformy evropských institucí, která musí probíhat paralelně s procesem rozšíření. Například právo veta se ukazuje jako nástroj, který jeden stát může uplatnit pro vydírání ostatních členských států. Zachovat princip jednomyslnosti při 30, 35 zemích nás vystavuje riziku neustálého blokování, na kterém ve finále tratíme úplně všichni. Rovněž bude třeba reformovat Evropskou komisi, která nemůže donekonečna zvyšovat počet komisařů v souvislosti s přijetím nových zemí, ale zároveň musí zajistit, aby reprezentovala zájmy všech Evropanů.“

Přísaha (lídryně kandidátky Nikola Bartůšek): „Nyní ne. Mluvit o rozšiřování EU o méně rozvinuté země v době hospodářského nerůstu, kdy se EU blíží ekonomické stagnaci, je předčasné a nerozumné!  Samotný proces přijímání není jednoduchý a kandidátské země musí splnit řadu požadavků, ukotvených v kodaňských kritériích. Rozšiřování EU o méně rozvinuté země může přinést možná rizika ekonomické nerovnováhy a sociálního napětí. 

V současné době například Ukrajina nesplňuje drtivou většinu přístupových podmínek pro přijetí do EU, které jsou vyjádřeny v již zmíněných kodaňských kritériích. Dát těmto zemím zelenou v době, kdy nesplňují většinu přístupových podmínek, je čistý alibismus. Je absurdní mluvit o rozšiřování EU, když nezvládáme v současné době chránit své hranice a když ekonomický růst EU stagnuje.“

Otázka čtvrtá: Chcete, aby se v České republice v budoucnu platilo eurem?

ODS (mluvčí Jakub Skyva): „O přijetí eura se rozhoduje v českém parlamentu, ne v Bruselu. Přijetí eura není ani tématem tohoto volebního období, protože Česká republika nesplňuje kritéria pro jeho přijetí. Naším cílem by v současnosti mělo být hlavně plnění maastrichtských kritérií – a to nejen kvůli euru, ale zejména kvůli zdravým veřejným financím. Až bude Česká republika tato kritéria splňovat, můžeme vést relevantní diskuzi o přijetí společné měny.“

KDU-ČSL (europoslanec Tomáš Zdechovský): „Jsem zastáncem přijetí eura z mnoha důvodů. Jedním z nich je i to, že jsme se k tomu vstupem zavázali. Jsme malá proexportní ekonomika, která vyváží do zemí EU. Tuzemské firmy už si berou úvěry v eurech. Oceňuji, že tady po X letech probíhá důstojná debata, která tady opravdu dlouho chyběla. Objektivně existují plusy i mínusy. Neshodnou se ani ekonomové. Eura nám pomůže, ale finanční situaci za nás nevyřeší, to je nutné zdůraznit. Myslím si, že bychom měli směřovat ke společné měně a přijmout ji, až to pro nás bude výhodné. Do té doby musíme přesvědčit drtivou část české společnosti o výhodách eura, protože nemůžete prosadit něco, proti čemu je společnost.“

TOP 09 (mluvčí Markéta Volfová): „Ano, pro TOP 09 je přijetí eura dlouhodobou prioritou. Přijetí společné evropské měny by jednoznačně přispělo k ekonomickému růstu naší země. Jsme zemí exportně orientovanou a většina vývozu míří právě do zemí, kde již euro mají. Nutno ale nezapomínat na to, že bez plnění maastrichtských kritérií o euro usilovat nelze. I z tohoto důvodu se musíme snažit držet zadlužování státu na uzdě, na což TOP 09 klade velký důraz.“

Piráti (europoslanec Marcel Kolaja): „Pro českou ekonomiku, která je hnaná exportem zejména do zemí eurozóny, dává přijetí eura smysl. V Česku však bohužel nikdy neproběhla otevřená, faktická, upřímná debata o přijetí eura. Ve veřejném prostoru naopak koluje kvůli euroskeptikům a populistům řada nejasností. Lidé mají zcela pochopitelně z možné změny obavy. Tomu je třeba se věnovat v první řadě.

Z praktického hlediska prosazujeme vstup do takzvaného Evropského mechanismu směnných kurzů, tedy stabilnější kurz koruny vůči euru. To ušetří státnímu rozpočtu desítky miliard ročně na obsluze státního dluhu. A mohou tím ušetřit také domácnosti a firmy. Získali bychom tím rovněž možnost spolurozhodovat o měnové politice všech zemí eurozóny.

Vstup do tohoto mechanismu pomůže k vytvoření stabilního ekonomického prostředí, které je prospěšné jak pro podnikatele, tak pro domácnosti. A jak jasně uvádí aktuální zpráva ČNB, jsme v celé řadě oblastí na vstup do něj více než připraveni. Není tedy na co čekat. I v aktuálním prohlášení vlády je závazek ke splnění Maastrichtských kritérií – a vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů je jedním z nich.“

Sen21 (senátor Václav Láska): „Rozhodně jsme pro to, aby ČR přijala euro, ostatně se k tomu při svém vstupu zavázala. Přijetí eura pomůže jak občanům, tak businessu. Zároveň jsme si ale velmi dobře vědomí, že přijetí eura je otázka národní politiky, a ne té evropské, plánujeme v tomto směru dělat spíše osvětu než otázku spojovat s volbami do Evropského parlamentu.“

Svobodní: „Zcela jednoznačně zrušení koruny a její nahrazení pouze eurem odmítáme. V dnešní době opravdu nelze najít vhodné argumenty pro další rozšiřování tohoto politického monster-projektu. Firmy, které to z nějakého důvodu preferují mohou účtovat v Eurech již nyní a díky technologickému posunu jsou i transakční náklady zanedbatelné. Naopak z ekonomického pohledu se jedná jednoznačně o špatnou možnost. Naše ekonomická mluvčí Markéta Šichtařová k tomu říká: ‚Přijetí eura se naivně vydává za vstup do VIP klubu. Připomíná to ale spíše seskok padákem na palubu Titaniku chvilku před nárazem do ledovce. Při rozhodování o jeho přijetí mnozí podporovatelé eura přihlížejí k pouhým emocím. Přijetí eura však není otázkou emocí – jedná se o vysoce odborný problém‘. Svobodní tedy považují princip společné měny pro tak velký a rozmanitý kontinent jako nevhodný a odmítají jej jako takový. Zcela bychom naopak chápali ostatní země Evropské unie, pokud by zvažovali opuštění tohoto projektu.“

Volt (spolupředseda Adam Hanka): „Česko vstupem do EU, který potvrdilo i referendum v roce 2003 se zavázalo k přijetí společné měny. Jsme toho názoru, že jsme měli přijmout euro už před 15 lety jako Slovensko. Bohužel naše politická reprezentace nenašla odvahu dotáhnout vstup do eurozóny, který by posílil naši integraci v EU. Místo toho utvořila prostor pro posilování euroskepticismu, který se promítl i na veřejném mínění a vztahu Čechů a Češek k euru a k EU jako celku. Přijetí eura byla dlouhodobě prezentováno jako vyčkávání na moment, který bude výhodný pro Česko. To umožnilo již třikrát odložit přijetí společné měny.

Každá měnová reforma s sebou nese svá rizika, najdou se stoupenci i odpůrci, výhody i nevýhody. My zavedení společné měny podporujeme. Vedle mikroekonomických benefitů, jako je eliminace kurzovního rizika a snazší cenotvorba, vidíme nejdůležitější aspekt v politickém významu. Společná měna neslouží pouze jako platidlo, je to vzkaz, kterým dáváme najevo našim partnerům, že podporujeme hlubší integraci jednotného trhu, našeho průmyslu a bankovního sektoru. Euro je také účinným ekonomickým nástrojem pro prosazování zájmů českého a evropského byznysu. Pro občany to bude další citelný krok v evropské integraci – Schengenský prostor odstranil hraniční kontroly, společná měna nás zbaví nutnosti měnit své peníze při cestě do zahraničí, ať už kvůli studiím, práci, nebo jen krátké návštěvě s cílem nakoupit si. To celé stojí a padá na politické vůli – na jedné straně je třeba vysvětlovat důležitost přijetí eura občanům a na druhé mít odvahu k provedení nezbytných kroků k jejímu přijetí.“

Přísaha (lídryně kandidátky Nikola Bartůšek): „Ne. Jsem pro českou korunu. Debata o přijetí eura je politickým projektem, ale bohužel ekonomické aspekty jsou zde zcela opomíjeny. Ponechání vlastní měny má pro nás několik výhod, včetně symbolického významu. Česká koruna je vnímána jako odraz tradičních hodnot, stability a naší suverenity. Ponechání koruny umožňuje České republice také větší flexibilitu při utváření své vlastní měnové politiky. Centrální banka tak může lépe reagovat na specifické potřeby domácí ekonomiky, což je klíčové zejména v době ekonomických výkyvů. Krize v některých členských zemích v minulosti ukázaly na omezenou schopnost eurozóny řešit složité ekonomické problémy. Vstupem do eurozóny bychom na sebe brali zodpovědnost některých zemí za jejich často nezodpovědnou fiskální disciplínu. Zohlednění kombinace ekonomických a politických faktorů by mělo směřovat k rozhodnutí ČR zůstat mimo eurozónu!“