Školní docházka Ukrajinců stagnovala, jejich čeština se ale zlepšuje

Docházka ukrajinských dětí do českých škol se v současném druhém pololetí školního roku nezvýšila. Podobně jako na konci roku 2022 je zapsáno na základních školách v ČR 92 procent dětí ukrajinských uprchlíků, 43 procent na středních školách a dvě třetiny ve školkách. 

Zhruba třetina Ukrajinců na základních školách a desetina na středních navíc dál kombinuje českou a on-line ukrajinskou výuku. Znalost češtiny se v uplynulých třech měsících u ukrajinských žáků a studentů ale značně zlepšila. Vyplynulo to z průzkumu společnosti PAQ Research, která ho spolu se Sociologickým ústavem AV ČR provedla na přelomu února a března.

Čeština se podle společnosti zlepšuje u ukrajinských dětí všech věkových kategorií. Aspoň několika větami česky komunikuje 70 procent ukrajinských dětí od tří let a v běžných situacích se domluví 36 procent. Intenzivně se češtinu učí 37 procent Ukrajinců ve věku šest až 17 let, zatímco 30 procent se jich česky neučí vůbec. "Vzhledem k důležitosti jazyka dává smysl prodloužit nárok na výuku češtiny jako druhého jazyka z aktuálních 12 na 24 měsíců od začátku pobytu. Zvážit bychom také měli, jestli by nemělo jít o povinný předmět pro cizince," uvedla analytička PAQ Research Martina Kavanová.

Podle autorů průzkumu účast ukrajinských dětí v českém vzdělávání mírně snižují nově příchozí uprchlíci. Z dětí uprchlíků, kteří přijeli loni mezi červnem a listopadem, jich nyní chodí na základní školu 86 procent. Proti konci loňského roku je to přesto o pět procentních bodů více. Děti dříve příchozích uprchlíků školy navštěvují dlouhodobě a jejich počet se od loňského prosince nezměnil.

Nezměnil se ani podíl ukrajinských žáků, kteří z Česka dálkově studují na Ukrajině. Mezi středoškoláky jsou to dvě pětiny a mezi žáky základních škol zhruba desetina. Čtrnáct procent Ukrajinců mladších 17 let v Česku nemá výuku žádnou, část už ale střední vzdělání dokončila, uvedli autoři průzkumu.

Mezi ukrajinskými dětmi v předškolním věku v ČR jich na 30 procent stále nenavštěvuje žádné předškolní zařízení. "Využívání předškolní péče potřebujeme posílit. Výrazně totiž souvisí s tím, jestli si mohou rodiče najít práci. Školka nakonec souvisí i s příjmy. Mezi materiálně deprivovanými domácnostmi je dvakrát nižší účast ve školce než mezi ostatními uprchlíky," uvedli analytici PAQ Research. Podle nich by například obce nebo i úřady práce měly pomoci s informováním rodičů o tom, kde jsou volná místa v mateřských školách. "To musí jít ruku v ruce s rozšiřováním kapacit, ať už jde o rozšiřování mateřských školek, či o cílenou podporu dětských skupin," uvedla Kavanová.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v týdnu uvedl, že práci v Česku má nyní kolem 98.000 uprchlíků z Ukrajiny. Celkem jich od loňského března v ČR pracovalo přes 200.000. Podle dat ministerstva vnitra bylo v Česku k 1. dubnu 325.742 Ukrajinců s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Čísla zahrnují jak lidi, kteří si dočasnou ochranu prodloužili, tak ty, co o ni požádali letos. Dvě třetiny dospělých běženců tvoří ženy, téměř 30 procent jsou děti.

Související

Více souvisejících

Školství Ukrajina

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy