25 let od sametu: České školství prošlo radikální změnou

Praha - Českým základním školám po listopadu 1989 ubyla třetina žáků. Zatímco v roce sametové revoluce v nich do lavic zasedlo asi 1,24 milionu žáků, o třiadvacet let později to bylo necelých 808 tisíc dětí. Od roku 2008 však roste počet prvňáčků, takže se situace v poslední době postupně mění. Žáků ubývalo také na slovenských základních školách, kde to pokračovalo až do loňska.

V mateřských školách se propad počtu dětí v ČR zastavil ve školním roce 2005/2006. Od té doby je v nich dětí čím dál více a na řadě míst navíc kapacita předškolních zařízení nedostačuje, například loni bylo odmítnuto asi 60.000 zájemců.

Počet středoškoláků a učňů po pádu komunistického režimu rostl až do školního roku 1995/1996, kdy se zastavil bezmála na 640 tisících. Pak byla zavedena povinná devátá třída a meziročně na střední školy, učiliště a konzervatoře chodilo o zhruba 125.000 dětí méně. Do školního roku 2012/2013 pak jejich počet klesl o dalších 67 tisíc.

Naopak se pro výrazně větší počet uchazečů otevřely brány vysokých škol. Zatímco před dvaceti let na nich prezenčně studovalo 121.613 lidí, do roku 2012/2013 se jejich počet zvýšil na více než dvojnásobek. Vzhledem k demografickému vývoji však počet vysokoškolských studentů v posledních letech mírně klesá.

Český vzdělávací systém prošel po uvolnění poměrů řadou změn. Povinná devátá třída byla zavedena v roce 1995. Před tím byla pět let dobrovolná s tím, že se mohlo odcházet na střední školy již po absolvování osmého ročníku ZŠ a devátý rok povinné školní docházky splnit až na dalším stupni školy. Se zavedením povinné deváté třídy byl první stupeň základních škol prodloužen na pět let a víceletá gymnázia, na která odcházely děti po 5. třídách, ze sedmi na osm let. Zatímco v Česku je povinná školní docházka devítiletá, ve východní části bývalé federace trvá podle školského zákona z roku 2008 deset let.

Další změnou v českém vzdělávacím systému bylo zavedení vyšších odborných škol od roku 1996/1997, do té doby vyšší odborné studium probíhalo jako experiment na středních školách. Hned první rok tak bylo 158 VOŠ, které navštěvovalo téměř 15 tisíc studentů. Vrchol tyto školy, které poskytují praktičtěji zaměřené vzdělání než vysoké školy a jejichž absolventi získávají titul Dis., zažily ve školním roce 1999/2000. Tehdy na nich studovalo přes 31 tisíc mladých lidí.

Výrazně se na obou stranách současné hranice snížil zájem o učiliště. Zatímco v revolučním školním roce na ně chodilo přes 310 tisíc žáků, o 23 let později to bylo pouze zhruba 126 tisíc. Na Slovensku podle údajů, které jsou k dispozici na webu tamního ministerstva školství, mezi lety 2000 a 2007 klesl počet učňů z více než 106 na necelých 52 tisíc. V tomto období přitom propad v Česku nebyl zdaleka tak dramatický, ze 176 tisíc ubylo jen zhruba 18 tisíc učňů.

Ve srovnání s Českem na Slovensku mnohem rychleji od začátku tisíciletí stoupal podíl gymnaziálních studentů na celkovém počtu středoškoláků. Ze zhruba čtvrtiny se za sedm let vyšplhal přibližně na 45 procent. V Česku se sice taky zvýšil, ale přes 30 procent se nedostal. Gymnazisté stejně jako ostatní středoškoláci musejí v obou zemích skládat státní maturitní zkoušky. Na Slovensku funguje státní maturita od roku 2005, v Česku byla po dlouhých debatách a velkých komplikacích zavedena o šest let později.

Uvolnění poměrů přineslo vznik soukromých a církevních škol. Také v tomto ohledu se například u gymnázií vývoj v bývalé federaci vydal rozdílnými směry. Zatímco v Česku bylo ve školním roce 2012/2013 69 soukromých a 20 církevních gymnázií, na Slovensku v poměru 55:38 převažovala gymnázia církevní.

Od začátku tisíciletí fungují v České i Slovenské republice také soukromé vysoké školy. Ve školním roce 2012/2013 si mohli v Česku uchazeči vybrat z nabídky 44 soukromých VŠ, na Slovensku jich bylo dvanáct. Rozdíl v počtu veřejných VŠ přitom není tak výrazný. Na Slovensku jich v téže době fungovalo dvacet ze 105 fakultami, zatímco v Česku 26 se 141 fakultami.

Související

Mikuláš Bek Původní zpráva

Univerzity upozorňují na kolaps systému. Ministerstvo vnímá problém a shání peníze

Vysokoškolští pracovníci jsou nespokojeni se současným stavem vysokého školství. Již v pondělí se vydali protestovat do ulic v rámci iniciativy Hodiny pravdy, tentokrát pod heslem Kolaps systému. EuroZprávy.cz v tomto kontextu obdržely prohlášení od resortu školství s tím, že pro příští rok žádá o navýšení rozpočtu pro vysoké školy o šest miliard. 

Více souvisejících

Školství

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024) Prohlédněte si galerii

Pellegrini v Praze. Nový slovenský prezident je na první zahraniční cestě

Do Prahy ve středu dorazil nově zvolený slovenský prezident Peter Pellegrini, na Pražském hradě jej dopoledne přijal český protějšek Petr Pavel. Pro Pellegriniho jde o první zahraniční návštěvu ve funkci hlavy státu. Prezidenti se shodli, že na obnovení mezivládních jednání ještě nenastal čas. Oba ale vyjádřili naději, že k tomu časem dojde. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Bouřka, ilustrační foto.

Počasí: V Česku dnes opět hrozí silné bouřky

V Česku ve středu po několika dnech opět udeří bouřky. Podle aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v nich může na Moravě a ve Slezsku spadnout až 50 milimetrů srážek. Hrozí také krupobití. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Patrik Schick

Češi do veledůležitého duelu s Tureckem nastoupí bez Schicka. Stav Baráka se po horečce lepší

Když během zápasu s Gruzií (1:1) předčasně odešel ze hřiště kanonýr Patrik Schick, nevěstilo to nic dobrého. Přestože po zápase byl český trenérský štáb ještě v naději, že by snad mohl fotbalista Leverkusenu být k dispozici pro utkání s Tureckem, nyní za zákulisí přichází neoficiální informace o tom, že Patrik Schick dispozici pro duel s Tureckem nakonec nebude. Schick není navíc jediným, nad kterým visí otazník. Třeba Antonína Baráka pro změnu trápila horečka, před posledním duelem ve skupině se ale podle svých slov cítí dobře. Lukáše Provoda pak pro změnu trápí lehký výron kotníku. 

před 6 hodinami

sport

EURO 2024: Rakušané vyhráli nad Nizozemskem a postupují z prvního místa, Francie opět herně nepřesvědčila

Skupina D fotbalového mistrovství Evropy v Německu byla nejzamotanější a během posledních zápasů této skupiny, které se hrály souběžně v úterý vpodvečer, se měnila živá tabulka této skupiny každou chvílí a pokaždé vypadala jinak. Nakonec to skončilo největším možným překvapením poté, co si Rakušané dokázali poradit s Nizozemci a porazili je 3:2 a tím se tak dostali na první místo tabulky. To znamená, že se stali případným soupeřem v osmifinále pro český tým, tedy pokud český tým ve středu večer porazí Turecko. Ve druhém zápase skupiny B pak na sebe narazili Lewandowski a Mbappé, tedy Polsko a Francie. Mbappé se vrátil do základu po zranění nosu, kvůli němuž musel tak nyní nosit masku. Oba zmiňovaní kanonýři a oba z penalt ustanovili skóre na konečných 1:1, Francie však stále herně úplně nepřesvědčila a kromě toho ještě nedala gól ze hry. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Lex Ukrajina prošel. Sněmovna prodloužila ochranu pro ukrajinské uprchlíky

Poslanecká sněmovna schválila vládní novelu, která prodlužuje dočasnou ochranu pro ukrajinské uprchlíky před ruskou agresí. Těm, kteří se rozhodnou zůstat v Česku a nepotřebují tuto ochranu, bude nově nabídnuta možnost speciálního dlouhodobého pobytu. Sedmou změnu zákona, známou jako lex Ukrajina, nyní posoudí výbory pro bezpečnost a sociální politiku.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy