25 let od sametu: České školství prošlo radikální změnou

Praha - Českým základním školám po listopadu 1989 ubyla třetina žáků. Zatímco v roce sametové revoluce v nich do lavic zasedlo asi 1,24 milionu žáků, o třiadvacet let později to bylo necelých 808 tisíc dětí. Od roku 2008 však roste počet prvňáčků, takže se situace v poslední době postupně mění. Žáků ubývalo také na slovenských základních školách, kde to pokračovalo až do loňska.

V mateřských školách se propad počtu dětí v ČR zastavil ve školním roce 2005/2006. Od té doby je v nich dětí čím dál více a na řadě míst navíc kapacita předškolních zařízení nedostačuje, například loni bylo odmítnuto asi 60.000 zájemců.

Počet středoškoláků a učňů po pádu komunistického režimu rostl až do školního roku 1995/1996, kdy se zastavil bezmála na 640 tisících. Pak byla zavedena povinná devátá třída a meziročně na střední školy, učiliště a konzervatoře chodilo o zhruba 125.000 dětí méně. Do školního roku 2012/2013 pak jejich počet klesl o dalších 67 tisíc.

Naopak se pro výrazně větší počet uchazečů otevřely brány vysokých škol. Zatímco před dvaceti let na nich prezenčně studovalo 121.613 lidí, do roku 2012/2013 se jejich počet zvýšil na více než dvojnásobek. Vzhledem k demografickému vývoji však počet vysokoškolských studentů v posledních letech mírně klesá.

Český vzdělávací systém prošel po uvolnění poměrů řadou změn. Povinná devátá třída byla zavedena v roce 1995. Před tím byla pět let dobrovolná s tím, že se mohlo odcházet na střední školy již po absolvování osmého ročníku ZŠ a devátý rok povinné školní docházky splnit až na dalším stupni školy. Se zavedením povinné deváté třídy byl první stupeň základních škol prodloužen na pět let a víceletá gymnázia, na která odcházely děti po 5. třídách, ze sedmi na osm let. Zatímco v Česku je povinná školní docházka devítiletá, ve východní části bývalé federace trvá podle školského zákona z roku 2008 deset let.

Další změnou v českém vzdělávacím systému bylo zavedení vyšších odborných škol od roku 1996/1997, do té doby vyšší odborné studium probíhalo jako experiment na středních školách. Hned první rok tak bylo 158 VOŠ, které navštěvovalo téměř 15 tisíc studentů. Vrchol tyto školy, které poskytují praktičtěji zaměřené vzdělání než vysoké školy a jejichž absolventi získávají titul Dis., zažily ve školním roce 1999/2000. Tehdy na nich studovalo přes 31 tisíc mladých lidí.

Výrazně se na obou stranách současné hranice snížil zájem o učiliště. Zatímco v revolučním školním roce na ně chodilo přes 310 tisíc žáků, o 23 let později to bylo pouze zhruba 126 tisíc. Na Slovensku podle údajů, které jsou k dispozici na webu tamního ministerstva školství, mezi lety 2000 a 2007 klesl počet učňů z více než 106 na necelých 52 tisíc. V tomto období přitom propad v Česku nebyl zdaleka tak dramatický, ze 176 tisíc ubylo jen zhruba 18 tisíc učňů.

Ve srovnání s Českem na Slovensku mnohem rychleji od začátku tisíciletí stoupal podíl gymnaziálních studentů na celkovém počtu středoškoláků. Ze zhruba čtvrtiny se za sedm let vyšplhal přibližně na 45 procent. V Česku se sice taky zvýšil, ale přes 30 procent se nedostal. Gymnazisté stejně jako ostatní středoškoláci musejí v obou zemích skládat státní maturitní zkoušky. Na Slovensku funguje státní maturita od roku 2005, v Česku byla po dlouhých debatách a velkých komplikacích zavedena o šest let později.

Uvolnění poměrů přineslo vznik soukromých a církevních škol. Také v tomto ohledu se například u gymnázií vývoj v bývalé federaci vydal rozdílnými směry. Zatímco v Česku bylo ve školním roce 2012/2013 69 soukromých a 20 církevních gymnázií, na Slovensku v poměru 55:38 převažovala gymnázia církevní.

Od začátku tisíciletí fungují v České i Slovenské republice také soukromé vysoké školy. Ve školním roce 2012/2013 si mohli v Česku uchazeči vybrat z nabídky 44 soukromých VŠ, na Slovensku jich bylo dvanáct. Rozdíl v počtu veřejných VŠ přitom není tak výrazný. Na Slovensku jich v téže době fungovalo dvacet ze 105 fakultami, zatímco v Česku 26 se 141 fakultami.

Související

Mikuláš Bek Původní zpráva

Univerzity upozorňují na kolaps systému. Ministerstvo vnímá problém a shání peníze

Vysokoškolští pracovníci jsou nespokojeni se současným stavem vysokého školství. Již v pondělí se vydali protestovat do ulic v rámci iniciativy Hodiny pravdy, tentokrát pod heslem Kolaps systému. EuroZprávy.cz v tomto kontextu obdržely prohlášení od resortu školství s tím, že pro příští rok žádá o navýšení rozpočtu pro vysoké školy o šest miliard. 

Více souvisejících

Školství

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 27 minutami

před 52 minutami

TrollWall

TrollWall AI překročil hranice Česka a Slovenska, před škodlivým obsahem chrání stále více firem

Slovenský startup TrollWall AI na sebe v Česku poprvé upozornil v předvolební kampani prezidenta Petra Pavla, kdy svojí unikátní webovou aplikací chránil profily na sociálních sítích před škodlivým obsahem a mírnil reputační rizika. Nástroj používaný při ochraně před vulgarismy, nenávistnými projevy a spamem už používá česká policie či armáda i velké korporace. A klientů přibývá i mimo evropský kontinent.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Dmitrij Peskov

Rusové poprvé komentovali výsledky summitu. Peskov promluvil

Moskva se v pondělí poprvé podělila o názor na závěry víkendového mírového summitu o Ukrajině ve Švýcarsku. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova má konference zanedbatelné výsledky, přičemž se podle Ruska ukázalo, že jednání bez něj jsou zbytečná.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Tomáš Řepa (použito se svolením T. Řepy)

Blížíme se k přímému angažmá zemí NATO na Ukrajině, říká expert pro EZ po summitu. Rusům doporučuje se zamyslet

Bezpečnostní expert Tomáš Řepa s Univerzity obrany v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz bilancoval možné důsledky mírového summitu ve Švýcarsku, který se konal během uplynulého víkendu. „Největší země světa by se měla zamyslet spíše nad tím, proč potřebuje další území navíc, když jejím obyvatelům se skutečně dobře nežije a mnohá místa jsou spravována mírně řečeno neefektivně,“ říká.

před 6 hodinami

Evan Gershkovich

Rusové už mají termín soudu s Gershkovichem. Začne ještě tento měsíc

Rusko zahájí soud s Evanem Gershkovichem, který je prvním západním novinářem obviněným v Rusku ze špionáže od dob studené války, už příští týden. První stání je naplánováno na 26. června, případ se bude projednávat za zavřenými dveřmi. Informovala o tom ruská agentura RIA Novosti. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Letní počasí

Tropické počasí přinese teploty nad 30 stupňů i bouřky

V Česku začal nový pracovní týden, který by měl přinést tropické teploty nad 30 stupňů. Vyplývá to z tvrzení meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X. V druhé polovině týdne budou zároveň hrozit bouřky. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Euro 2024: První remíza v turnaji. Dánové neudrželi vedení proti Slovincům

Gólově nejchudší zápas v dosavadním průběhu Eura v Německu a zároveň první remíza turnaje. Tak se dá popsat utkání skupiny C mezi Slovinskem a Dánskem. To skórovalo jako první a symbolicky se o to postaral Christian Eriksen, který se tak po 1100 dnech od kolapsu na minulém Euru 2021 opět představil v tom nejlepším, protože skóroval. Jeho branka však ke třem bodům pro Seveřany nestačila, jelikož ve druhé půli to byli Slovinci, kteří čím dál více tlačili soupeře a nakonec to vyústilo ve vyrovnání zásluhou Janži v 77. minutě. Přestože na obou týmech bylo ke konci duelu vidět, že by chtěli víc než bod, další branka už v zápase nepadla.

včera

Aktualizováno včera

Mírový summit je u konce. Rusko má vrátit děti a respektovat územní celistvost Ukrajiny

Jen 80 z více než 90 zemí účastnících se mírového summitu o Ukrajině se přihlásilo k závěrečnému prohlášení, v němž společně vyzvaly k tomu, aby základem jakékoliv mírové dohody bylo zachování územní celistvosti napadené země. Státy také vyzvaly Rusko k vrácení deportovaných ukrajinských dětí. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy