PŮVODNÍ ZPRÁVA | Univerzity upozorňují na kolaps systému. Ministerstvo vnímá problém a shání peníze

Vysokoškolští pracovníci jsou nespokojeni se současným stavem vysokého školství. Již v pondělí se vydali protestovat do ulic v rámci iniciativy Hodiny pravdy, tentokrát pod heslem Kolaps systému. EuroZprávy.cz v tomto kontextu obdržely prohlášení od resortu školství s tím, že pro příští rok žádá o navýšení rozpočtu pro vysoké školy o šest miliard. 

Podle stránek Hodina pravdy chtěli pedagogové a další vysokoškolští zaměstnanci prostřednictvím protestu na Náměstí Jana Palacha v Praze upozornit na ohrožení systému vysokého školství, nízké mzdy pro pedagogické pracovníky a samotný stav financování. „Systém již teď kolabuje! Nízké mzdy snižují kvalitu výuky i vědy. Odchody znamenají přetížení a vyhoření těch, co zůstanou. Za pár let budou učit talentované mladé lidi s ambicemi a sny jen zbytky zhroucených týmů,“ píší organizátoři. 

Situaci nastínil také koordinátor vnitřní a vnější komunikace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Dufek. „Dlouhodobě podfinancované je celé české vysoké školství a v humanitních a společenských vědách se tento vnitřní dluh projevuje obzvlášť silně,“ upozornil pro EuroZprávy.cz.

Dále doplnil, že Filozofická fakulta UK zajišťuje vzdělávání „v mnoha společensky potřebných a leckdy celorepublikově unikátních oborech“. „Vědecky patří ke špičkovým českým institucím, v řadě oborů i v mezinárodním měřítku,“ připomněl.

„Akademičky a akademici pracují na vysoké úrovni, bohužel často za cenu dlouhodobě neudržitelného osobního nasazení,“ poznamenal Dufek.

Vyhledávání externích projektových zdrojů podle Dufka bez systémového navýšení prostředků nestačí. „I když jsme na FF UK velmi aktivní ve vyhledávání externích projektových zdrojů, bez systémového navýšení prostředků na vzdělávání a vědu Filozofická fakulta UK přes veškerou snahu nemůže své přední odborníky zvládnout ocenit adekvátně,“ dodal.

Jeho slova potvrzuje také web iniciativy Hodina pravdy. Vysoké školy totiž mimo jiné požadují „navýšení institucionálních prostředků na vysoké školy ve výši 11 miliard ročně a plán na stabilizaci financování na období 2025-30“. „Stav financování školství je několikamiliardový podvod na voličích pětikoalice, která tvrdí, že vzdělání je priorita.“

EuroZprávy.cz se v této souvislosti obrátily na ministerstvo financí s několika dotazy, z nichž hlavní se týkal toho, jestli bude v příštích letech možné najít v rozpočtu prostor pro 11 miliard, které iniciátoři protestů požadují. 

MŠMT: Problémy si uvědomujeme

Mluvčí resortu financí Ondřej Macura ale odpověděl, že gestorem rozpočtové kapitoly vysokého školství je výhradně ministr školství, mládeže a tělovýchovy. „Ten bude muset v rámci rozpočtového vyjednávání vznést své požadavky a priority a představit je svým ministerským kolegům. O podobě rozpočtu totiž rozhoduje vláda jako celek,“ vysvětlil. 

Mluvčí ministerstva školství (MŠMT) Tereza Fojtová uvedla, že mzdová politika a určování počtu zaměstnanců je výhradně v kompetencích univerzit. „Ministerstvo si uvědomuje potřebu stabilizace rozpočtu pro vysoké školy a dlouhodobějšího výhledu financování. Pro příští rok MŠMT požaduje navýšení rozpočtu pro vysoké školy o 6 miliard korun na neinvestiční výdaje tak, aby se vysoké školy připravily na příchod populačně silných ročníků,“ popsala pro EuroZprávy.cz. 

MŠMT provádí i další kroky. „Aktuálně byla vypsána výzva na 800 milionů pro vysoké školy. Tato výzva má motivovat vysoké školy ke zlepšování podmínek odměňování, například sjednocením mzdových pravidel a předpisů, ale také dalšími opatřeními, která zmírní přetrvávající rozdíly v mzdové politice uvnitř univerzit,“ doplnila Fojtová. 

Výše zmíněných 800 milionů tedy bude sloužit ještě ke snižování mzdových nerovností. Že dodrží svůj slib ministr školství Mikuláš Bek, avizoval už na webových stránkách MŠMT. „Plním svůj slib ze závěru minulého roku, že pro veřejné vysoké školy vyčlením dodatečné prostředky, které jim pomohou přenastavit vnitřní mzdové předpisy tak, aby zaměstnanci za práci obdobné náročnosti dostávali srovnatelnou mzdu,“ uvedl. 

Dále ministerstvo odmítá, že by bylo ve hře zavedení školného. „K otázce školného nadále platí programové prohlášení vlády, kde je jasně deklarováno, že vláda ‚bude garantovat bezplatné vysokoškolské vzdělání na veřejných a státních vysokých školách – nezavede školné ani zápisné.‘ O zavedení školného se tedy nyní neuvažuje,“ uzavřela mluvčí pro EZ.  

Dufek připustil, že výzva na 800 milionů od MŠMT je jistě krok pozitivní, ale dílčí. „Zásadním a nutným krokem je postupné dotování systémového podfinancování vysokého školství v porovnání s průměrem v EU,“ doplnil. 

Související

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

Více souvisejících

Školství Vysoké školy univerzity Univerzita Karlova Ministerstvo školství, MaTV Mikuláš Bek

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Bašár al-Asad

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony

Ukrajina čelí bezprecedentní vlně ruských vzdušných útoků, které cílí nejen na frontu, ale i na města hluboko ve vnitrozemí. V Kyjevě i dalších regionech se opakují noční nálety stovek dronů a raket. Nová taktika Ruska spočívá v masivním nasazení bezpilotních letounů, které přetěžují ukrajinskou obranu a ničí civilní infrastrukturu. Obětí přibývá a roste i tlak na spojence, aby urychleně posílili dodávky obranných systémů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump po atentátu v Butleru.

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí

Tajná služba USA suspendovala šest agentů, kteří loni zajišťovali bezpečnost volebního mítinku v pensylvánském Butleru, kde došlo k atentátu na tehdejšího prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Suspendace trvají 10 až 42 dnů bez platu. Kritici však upozorňují, že tresty nejsou dostatečné a že odpovědnost byla přenesena pouze na regionální pracovníky, zatímco členové Trumpovy osobní ochranky zůstali z velké části nedotčeni.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

V Texasu odklízejí následky tragických povodní. Prohlédněte si galerii

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící

Neutuchající neštěstí v americkém státě Texas nadále pokračuje. Po bleskových povodních, které zasáhly oblast řeky Guadalupe, místní úřady stále evidují 160 pohřešovaných. Dosud bylo potvrzeno 121 úmrtí. Záchranné operace vedené složkami integrovaného záchranného systému, armádou i dobrovolníky pokračují ve vyhledávání nezvěstných a v odstraňování škod.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy