Novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance bude stávající nizozemský premiér Mark Rutte. Rozhodly o tom dnes podle agentury Reuters členské země NATO.
Rutteho jmenování se stalo formální záležitostí poté, co jeho jediný konkurent, rumunský prezident Klaus Iohannis, odstoupil z kandidatury, protože nezískal dostatečnou podporu.
"Severoatlantická rada rozhodla jmenovat nizozemského premiéra Marka Rutteho generálním tajemníkem NATO, který nahradí Jense Stoltenberga," uvedla Aliance ve svém prohlášení. "Rutte se ujme funkce 1. října 2024, kdy Stoltenberg po deseti letech ve funkci skončí," dodala.
Stoltenberg v reakci na Rutteho jmenování uvedl: "Přeji mu mnoho úspěchů v dalším posilování NATO při řešení současných i budoucích výzev. Vím, že NATO zanechávám v dobrých rukou."
Americký prezident Joe Biden oficiálně přivítá nového generálního tajemníka NATO na summitu Aliance ve Washingtonu, který se bude konat od 9. do 11. července.
Rutte, který po téměř 14 letech na postu předsedy vlády oznámil odchod z nizozemské politiky, převezme vedení NATO v klíčovém období. Jako šéf Aliance bude muset řešit důsledky ruské války na Ukrajině a případně i návrat Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA, uvedla agentura AFP.
Mark Rutte je nizozemský politik, který byl premiérem Nizozemska od října 2010 až do svého oznámení o odchodu z politiky v roce 2024. Narodil se 14. února 1967 v Haagu. Před svou politickou kariérou působil v podnikatelském sektoru, konkrétně v oblasti lidských zdrojů a vzdělávání.
Rutte je členem Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), která je konzervativně-liberální. V roce 2006 se stal lídrem této strany. Pod jeho vedením VVD několikrát zvítězila ve volbách, což mu umožnilo sestavit několik koaličních vlád.
Jako premiér se Rutte zaměřoval na ekonomické reformy, rozpočtovou kázeň a evropskou integraci. Během jeho vlády se Nizozemsko vypořádávalo s následky globální finanční krize a hospodářským oživením. Rutte byl také známý svým pragmatickým přístupem k politice a schopností vytvářet široké koalice.
Kromě domácí politiky hrál Rutte významnou roli i na mezinárodní scéně, zejména v rámci Evropské unie a NATO. Jeho zkušenosti a diplomatické dovednosti byly oceňovány v kontextu evropských záležitostí a transatlantických vztahů.
Po téměř 14 letech ve funkci premiéra oznámil svůj odchod z nizozemské politiky a následně byl vybrán jako nový generální tajemník NATO, kde bude čelit výzvám spojeným s globální bezpečností, včetně důsledků ruské války na Ukrajině.
Rutte si rychle získal širokou podporu a od počátku byl preferovaným kandidátem Spojených států, nejdůležitějšího partnera v NATO.
Rutteho jako nového generálního tajemníka NATO veřejně podpořilo několik zemí, včetně Británie, Francie, Německa a Turecka. Jako poslední podporu vyjádřilo i Slovensko a Maďarsko.
Získání podpory Maďarska nebylo jednoduché. Maďarský premiér Viktor Orbán na začátku června uvedl, že by mohl podpořit Rutteho, pokud se omluví za urážlivá vyjádření o maďarské vládě a pokud Rutte souhlasí, že Maďarsko nebude muset účastnit žádné vojenské mise NATO na Ukrajině proti Rusku.
Nizozemská televize RTL ale nedávno uvedla, že Orbán na setkání nepožadoval omluvu od Rutteho za jeho kritické poznámky vůči maďarské vládě, které Orbán v květnu označil za "problematické".
Omluva byla jednou ze dvou podmínek, které Budapešť stanovila pro podporu Rutteho kandidatury na post šéfa NATO po Jensi Stoltenbergovi. Druhou podmínkou byla záruka, že Maďarsko nebude muset poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině.
Stoltenberg tuto záruku poskytl před několika dny, což vedlo Orbána k závěru, že Maďarsko nebude blokovat související rozhodnutí Aliance. Podle Orbána Mark Rutte tuto dohodu podporuje v případě svého zvolení.
I Slovensko podpoří kandidaturu Rutteho. Uvedl to prezident SR Peter Pellegrini po skončení mimořádného zasedání Evropské rady.
Funkční období současného generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga skončí 1. října 2024. Jeho mandát byl již čtyřikrát prodloužen členskými zeměmi, vzhledem k vojenské invazi Ruska na Ukrajinu.
Související
V NATO nikdy nebudeme, míní bývalý šéf ukrajinské armády Zalužnyj
Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci
Aktuálně se děje
včera
Páral nebude mít veřejný pohřeb. Rodina se chce rozloučit jinak
včera
Situace se stabilizuje, hlásí ministerstvo. Jde o důležitý lék na rakovinu
včera
Bývalý šéf České pošty Knap podlehl vážné nemoci
včera
Policie vyšetřuje pondělní tragickou zkoušku potrubí v Praze
včera
Houbaři už pamatují lepší časy. Zelená místa na mapě vesměs chybějí
včera
Padlo obvinění kvůli útoku v Tanvaldu. Útočníka poslal soud do vazby
včera
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
včera
Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?
včera
Trump označuje globální oteplování za podvod. Američané mu to ale vůbec nevěří
včera
36 hodin po ničivém zemětřesení v Kolumbii záchranáři stále nachází živé
včera
Vance potají jednal se Zelenským. Požaduje, aby se Ukrajina vyhnula útokům na klíčovou trasu pro vývoz ropy
včera
MAPA: Kde pozorovat zatmění Slunce? Najděte si místo přímo ve vašem okolí
včera
Zatmění Slunce nás v příštích letech čeká ještě několikrát. Z Česka jej opět uvidíme už za rok
včera
Zatmění Slunce vám může poškodit oči i zničit mobil. Jak jej sledovat a fotit bez speciálních brýlí?
včera
Počasí se zde zhoršuje dvakrát rychleji než kdekoliv jinde. Proč se Evropa otepluje nejrychleji na světě?
včera
Zákaz sociálních sítí nefunguje. Většina mladých jej už obešla
včera
Zelenskyj: Ukrajina předala USA konkrétní návrhy na ukončení války
včera
Trump potvrdil, že ze summitu NATO odjel v kontejneru na jídlo. Rubio a Bessent zůstali v ohroženém letadle
včera
Počasí dnes bude na pozorování zatmění Slunce a Perseid ideální
11. srpna 2026 21:58
Trump změnil názor. Licenci k výrobě raket systému Patriot Ukrajině neudělí
Americký prezident Donald Trump přehodnotil svá původní prohlášení a ustoupil od plánu udělit Ukrajině licenci k domácí výrobě rakety systému Patriot. Bílý dům k tomuto kroku vedou především obavy z možného úniku vysoce citlivých vojenských technologií, které by v budoucnu mohly skončit v ruských rukách. Rozhodnutí tak opět prohlubuje nejistotu ohledně ukrajinské protivzdušné obrany před očekávanými zimními útoky ze strany Ruska.
Zdroj: Libor Novák