Novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance bude stávající nizozemský premiér Mark Rutte. Rozhodly o tom dnes podle agentury Reuters členské země NATO.
Rutteho jmenování se stalo formální záležitostí poté, co jeho jediný konkurent, rumunský prezident Klaus Iohannis, odstoupil z kandidatury, protože nezískal dostatečnou podporu.
"Severoatlantická rada rozhodla jmenovat nizozemského premiéra Marka Rutteho generálním tajemníkem NATO, který nahradí Jense Stoltenberga," uvedla Aliance ve svém prohlášení. "Rutte se ujme funkce 1. října 2024, kdy Stoltenberg po deseti letech ve funkci skončí," dodala.
Stoltenberg v reakci na Rutteho jmenování uvedl: "Přeji mu mnoho úspěchů v dalším posilování NATO při řešení současných i budoucích výzev. Vím, že NATO zanechávám v dobrých rukou."
Americký prezident Joe Biden oficiálně přivítá nového generálního tajemníka NATO na summitu Aliance ve Washingtonu, který se bude konat od 9. do 11. července.
Rutte, který po téměř 14 letech na postu předsedy vlády oznámil odchod z nizozemské politiky, převezme vedení NATO v klíčovém období. Jako šéf Aliance bude muset řešit důsledky ruské války na Ukrajině a případně i návrat Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA, uvedla agentura AFP.
Mark Rutte je nizozemský politik, který byl premiérem Nizozemska od října 2010 až do svého oznámení o odchodu z politiky v roce 2024. Narodil se 14. února 1967 v Haagu. Před svou politickou kariérou působil v podnikatelském sektoru, konkrétně v oblasti lidských zdrojů a vzdělávání.
Rutte je členem Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), která je konzervativně-liberální. V roce 2006 se stal lídrem této strany. Pod jeho vedením VVD několikrát zvítězila ve volbách, což mu umožnilo sestavit několik koaličních vlád.
Jako premiér se Rutte zaměřoval na ekonomické reformy, rozpočtovou kázeň a evropskou integraci. Během jeho vlády se Nizozemsko vypořádávalo s následky globální finanční krize a hospodářským oživením. Rutte byl také známý svým pragmatickým přístupem k politice a schopností vytvářet široké koalice.
Kromě domácí politiky hrál Rutte významnou roli i na mezinárodní scéně, zejména v rámci Evropské unie a NATO. Jeho zkušenosti a diplomatické dovednosti byly oceňovány v kontextu evropských záležitostí a transatlantických vztahů.
Po téměř 14 letech ve funkci premiéra oznámil svůj odchod z nizozemské politiky a následně byl vybrán jako nový generální tajemník NATO, kde bude čelit výzvám spojeným s globální bezpečností, včetně důsledků ruské války na Ukrajině.
Rutte si rychle získal širokou podporu a od počátku byl preferovaným kandidátem Spojených států, nejdůležitějšího partnera v NATO.
Rutteho jako nového generálního tajemníka NATO veřejně podpořilo několik zemí, včetně Británie, Francie, Německa a Turecka. Jako poslední podporu vyjádřilo i Slovensko a Maďarsko.
Získání podpory Maďarska nebylo jednoduché. Maďarský premiér Viktor Orbán na začátku června uvedl, že by mohl podpořit Rutteho, pokud se omluví za urážlivá vyjádření o maďarské vládě a pokud Rutte souhlasí, že Maďarsko nebude muset účastnit žádné vojenské mise NATO na Ukrajině proti Rusku.
Nizozemská televize RTL ale nedávno uvedla, že Orbán na setkání nepožadoval omluvu od Rutteho za jeho kritické poznámky vůči maďarské vládě, které Orbán v květnu označil za "problematické".
Omluva byla jednou ze dvou podmínek, které Budapešť stanovila pro podporu Rutteho kandidatury na post šéfa NATO po Jensi Stoltenbergovi. Druhou podmínkou byla záruka, že Maďarsko nebude muset poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině.
Stoltenberg tuto záruku poskytl před několika dny, což vedlo Orbána k závěru, že Maďarsko nebude blokovat související rozhodnutí Aliance. Podle Orbána Mark Rutte tuto dohodu podporuje v případě svého zvolení.
I Slovensko podpoří kandidaturu Rutteho. Uvedl to prezident SR Peter Pellegrini po skončení mimořádného zasedání Evropské rady.
Funkční období současného generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga skončí 1. října 2024. Jeho mandát byl již čtyřikrát prodloužen členskými zeměmi, vzhledem k vojenské invazi Ruska na Ukrajinu.
Související
OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš
OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš
včera
Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu
včera
Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance
včera
OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích
včera
Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise
včera
Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla
včera
EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři
včera
Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře
včera
Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit
včera
Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko
včera
Opozice kvůli chování vlády svolává mimořádnou schůzi Sněmovny. Chystá se na masivní obstrukce
včera
Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla
včera
Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu
včera
Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu
včera
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Nejméně 12 mrtvých
včera
Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku
včera
Počasí čeká o víkendu zlom. Do Česka se přižene déšť
15. dubna 2026 21:20
Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico
15. dubna 2026 20:13
Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí
15. dubna 2026 19:51
Je to v rozporu se závěry schůzky s Klempířem, reaguje ČT na návrh mediální novely
Česká televize se poprvé vyjádřila k představenému návrhu na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od příštího roku by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. ČT dala najevo, že preferuje pokračování poplatků.
Zdroj: Jan Hrabě