Je rozhodnuto. Generálním tajemníkem NATO bude nizozemský premiér Mark Rutte, nahradí Stoltenberga

Novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance bude stávající nizozemský premiér Mark Rutte. Rozhodly o tom dnes podle agentury Reuters členské země NATO.

Rutteho jmenování se stalo formální záležitostí poté, co jeho jediný konkurent, rumunský prezident Klaus Iohannis, odstoupil z kandidatury, protože nezískal dostatečnou podporu.

"Severoatlantická rada rozhodla jmenovat nizozemského premiéra Marka Rutteho generálním tajemníkem NATO, který nahradí Jense Stoltenberga," uvedla Aliance ve svém prohlášení. "Rutte se ujme funkce 1. října 2024, kdy Stoltenberg po deseti letech ve funkci skončí," dodala.

Stoltenberg v reakci na Rutteho jmenování uvedl: "Přeji mu mnoho úspěchů v dalším posilování NATO při řešení současných i budoucích výzev. Vím, že NATO zanechávám v dobrých rukou."

Americký prezident Joe Biden oficiálně přivítá nového generálního tajemníka NATO na summitu Aliance ve Washingtonu, který se bude konat od 9. do 11. července.

Rutte, který po téměř 14 letech na postu předsedy vlády oznámil odchod z nizozemské politiky, převezme vedení NATO v klíčovém období. Jako šéf Aliance bude muset řešit důsledky ruské války na Ukrajině a případně i návrat Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA, uvedla agentura AFP.

Mark Rutte je nizozemský politik, který byl premiérem Nizozemska od října 2010 až do svého oznámení o odchodu z politiky v roce 2024. Narodil se 14. února 1967 v Haagu. Před svou politickou kariérou působil v podnikatelském sektoru, konkrétně v oblasti lidských zdrojů a vzdělávání.

Rutte je členem Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), která je konzervativně-liberální. V roce 2006 se stal lídrem této strany. Pod jeho vedením VVD několikrát zvítězila ve volbách, což mu umožnilo sestavit několik koaličních vlád.

Jako premiér se Rutte zaměřoval na ekonomické reformy, rozpočtovou kázeň a evropskou integraci. Během jeho vlády se Nizozemsko vypořádávalo s následky globální finanční krize a hospodářským oživením. Rutte byl také známý svým pragmatickým přístupem k politice a schopností vytvářet široké koalice.

Kromě domácí politiky hrál Rutte významnou roli i na mezinárodní scéně, zejména v rámci Evropské unie a NATO. Jeho zkušenosti a diplomatické dovednosti byly oceňovány v kontextu evropských záležitostí a transatlantických vztahů.

Po téměř 14 letech ve funkci premiéra oznámil svůj odchod z nizozemské politiky a následně byl vybrán jako nový generální tajemník NATO, kde bude čelit výzvám spojeným s globální bezpečností, včetně důsledků ruské války na Ukrajině.
 
 

Rutte si rychle získal širokou podporu a od počátku byl preferovaným kandidátem Spojených států, nejdůležitějšího partnera v NATO. 

Rutteho jako nového generálního tajemníka NATO veřejně podpořilo několik zemí, včetně Británie, Francie, Německa a Turecka. Jako poslední podporu vyjádřilo i Slovensko a Maďarsko.

Získání podpory Maďarska nebylo jednoduché. Maďarský premiér Viktor Orbán na začátku června uvedl, že by mohl podpořit Rutteho, pokud se omluví za urážlivá vyjádření o maďarské vládě a pokud Rutte souhlasí, že Maďarsko nebude muset účastnit žádné vojenské mise NATO na Ukrajině proti Rusku.

Nizozemská televize RTL ale nedávno uvedla, že Orbán na setkání nepožadoval omluvu od Rutteho za jeho kritické poznámky vůči maďarské vládě, které Orbán v květnu označil za "problematické".

Omluva byla jednou ze dvou podmínek, které Budapešť stanovila pro podporu Rutteho kandidatury na post šéfa NATO po Jensi Stoltenbergovi. Druhou podmínkou byla záruka, že Maďarsko nebude muset poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině.

Stoltenberg tuto záruku poskytl před několika dny, což vedlo Orbána k závěru, že Maďarsko nebude blokovat související rozhodnutí Aliance. Podle Orbána Mark Rutte tuto dohodu podporuje v případě svého zvolení.

I Slovensko podpoří kandidaturu Rutteho. Uvedl to prezident SR Peter Pellegrini po skončení mimořádného zasedání Evropské rady.

Funkční období současného generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga skončí 1. října 2024. Jeho mandát byl již čtyřikrát prodloužen členskými zeměmi, vzhledem k vojenské invazi Ruska na Ukrajinu.

Související

Donald Trump

Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO

Americký prezident Donald Trump se opět pustil do členských zemí NATO kvůli jejich neochotě pomoci se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Trump obvinil spojence ze zbabělosti. Podle jeho slov se nechtějí zapojit ani v okamžiku, kdy je válka na Blízkém východě v podstatě vyhraná. 

Více souvisejících

NATO Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Robert Mueller (exšéf FBI)

Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád

Americký prezident Donald Trump si neodpustil velmi jízlivou reakci na nejnovější smutnou zprávu. Ve věku 81 let zemřel někdejší šéf FBI a bývalý zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, jenž se zabýval otázkou ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016, kdy se Trump stal poprvé prezidentem. 

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích

I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí. 

včera

včera

Policie vyšetřuje požár v Pardubicích pro podezření z terorismu.

Policie prozradila novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích

Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu. 

včera

Pravda o íránské odvetě. Američané utrpěli škody za stamiliony dolarů

Íránské odvetné útoky na americké vojenské základny na Blízkém východě způsobily škodu za přibližně 800 milionů dolarů, ukazuje zveřejněná analýza. Informovala o tom britská stanice BBC. Americká armáda zároveň přišla o jedenáct vojáků. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy