Severní Korea schválila plán jaderného útoku, pokud dojde k atentátu na Kim Čong-una

Tento krok přichází jako přímá reakce na nedávné události v Íránu. Pchjongjang byl podle analytiků hluboce znepokojen efektivitou společných americko-izraelských útoků, při nichž byl zabit íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí i řada jeho nejbližších poradců. Severokorejský režim v tom vidí jasné varování, že strategie „stětí hlavy“ státu je pro Západ reálnou variantou.

Změna ústavního zákona byla přijata na březnovém zasedání Nejvyššího lidového shromáždění, ale podrobnosti vypluly na povrch až nyní díky briefingu jihokorejské zpravodajské služby (NIS). Klíčový je revidovaný článek 3 o jaderné politice. Ten stanovuje, že v případě ohrožení systému velení a řízení jaderných sil nepřátelským útokem musí být jaderný úder proveden bez prodlení.

Odborníci podle britského webu Telegraph poukazují na to, že ačkoliv Kim Čong-un má nad jaderným arzenálem absolutní kontrolu, nová legislativa poprvé jasně definuje postupy pro situaci, kdy by on sám byl neschopen velení nebo byl mrtev. Režim se tím snaží odradit jakékoliv pokusy o cílenou likvidaci vedení, protože útočník by musel počítat s automatickou nukleární apokalypsou.

Podle profesora Andreje Lankova z univerzity Kookmin v Soulu je Severní Korea z vývoje v Íránu doslova vyděšená. Zatímco dříve mohla být jaderná odplata nepsanou doktrínou, její včlenění přímo do ústavy má sloužit jako nejsilnější možný odstrašující prostředek. Teherán byl pro Pchjongjang drsným budíčkem, který ukázal zranitelnost i těch nejvyšších představitelů.

Provedení podobného útoku na Kim Čong-una by však bylo pro zpravodajské služby mnohem náročnější než v případě Íránu. Severokorejské hranice jsou neprodyšně uzavřené a cizinci jsou v zemi pod neustálým dohledem. To prakticky znemožňuje získání lidských zdrojů a informací přímo z terénu, které byly pro úspěch operace v Íránu klíčové.

V Íránu navíc izraelská rozvědka dokázala využít nabourání do sítě dopravních kamer v Teheránu k přesné lokalizaci cílů. Taková taktika je v Pchjongjangu nepoužitelná, protože město disponuje jen minimem CCTV systémů a využívá pouze uzavřený státní intranet. Kim Čong-un navíc úzkostlivě dbá na svou bezpečnost a místo letadel využívá výhradně silně opancéřovaný vlak.

Severokorejský vůdce se však i přes tato opatření obává především moderních satelitních technologií. Podle expertů věří, že právě eliminace vedení by byla v případném konfliktu rozhodujícím faktorem. Vzhledem k loajalitě armádních špiček se předpokládá, že důstojníci pověření odvetou by rozkaz k jadernému útoku bez váhání splnili.

Současně s ústavními změnami Severní Korea dál stupňuje napětí na hranicích se svým jižním sousedem. Státní média informovala o Kimově návštěvě zbrojovky, kde prověřoval výrobu nového typu 155milimetrových samohybných houfnic. Tyto zbraně mají mít dostřel přes 60 kilometrů, což by znamenalo, že v jejich dosahu bude i centrum Soulu a nejlidnatější jihokorejské oblasti.

Nové dělostřelecké jednotky mají být podél hranice nasazeny ještě v letošním roce. Pchjongjang v poslední době zcela změnil rétoriku vůči Soulu, kterého označuje za svého hlavního nepřítele, a dokonce z ústavy odstranil zmínky o usilování o sjednocení obou Korejí. Tato kombinace nové jaderné doktríny a posilování konvenční výzbroje u hranic staví Korejský poloostrov do jedné z nejnebezpečnějších situací za poslední desetiletí.