Vyšinutí nebo zoufalí? Politolog prozradil, jak vznikají radikálové

Podle politologa často útočí lidé, kteří se radikalizují na vlastní pěst, aniž by měli konexe na teroristické skupiny. Mnohým prý stačí například pouhé sledování džihádistických videí na internetu.

"Tito lidé pocházejí z nejrůznějších společenských vrstev: chudí, bohatí. Mohou být frustrovaní životem, potýkat se s méně nebo více vážnými osobními problémy, mohou být lépe nebo hůře integrováni do majoritní společnosti. Většina z nich je do okamžiku seberadikalizace na hony vzdálena spiritualitě obecně a islámu zvláště: mnozí pijí alkohol, konzumují vepřové, užívají drogy, vedou nespoutaný sexuální život," upozornil na webu aktualne.cz politolog a sám sebe se ptá, co tyto lidi nutí k tomu, aby se vzdali svých normálních životů a spáchali násilný útok.

Jako nejčastější důvody se podle něj uvádí neschopnost integrovat se do majoritní společnosti, což je zdrojem významné osobní frustrace. "Pocit diskriminace – ať již osobní nebo skupinové, což s prvně uvedeným faktorem často souvisí – může rovněž hrát roli. Také finanční problémy, rozvod, žal nad smrtí blízkého člověka, to vše může přimět člověka k tomu, aby – ve snaze vypořádat se se stresem – hledal příčinu svých problémů a pokusil se je radikálně vyřešit, utnout," vysvětlil.

Mnozí jedinci, kteří se pro teroristický útok nakonec rozhodli, prý čelili psychickým problémům. "Pravděpodobnost ozbrojeného násilí u nich zvyšují například sklony k násilnému jednání, nuda, ale i snaha přimknout se ke skupině bratří ve zbrani, a získat tak pocit spolupatřičnosti, často motivovaný přítomností charismatického vůdce. Samotný teroristický útok je často motivován snahou získat v očích nové „rodiny" kýžený respekt a uznání, někdy posmrtně. Obzvlášť velký problém představují radikální imámové, působící na řadě legálních a nelegálních mešit a modliteben. Někteří budoucí džihádisté se radikalizují ve snaze zvrátit svůj hříšný život, a získat si tak místo v ráji. U některých hrají důležitou roli i politické faktory, například kritický pohled na působení Západu na Blízkém východě," dodal.

Podotkl, že někteří frustrovaní a psychicky labilní jedinci z řad muslimské komunity, kteří by svůj osobní problém před pár desítkami let řešili alkoholem, sebevraždou, přimknutím k některé z ultralevicových či ultrapravicových skupin nebo tvrdou prací na sobě za účelem návratu do normálního života, nyní mají k dispozici nenávistnou ideologii, která jim dává vysvětlení a nástroje pro snadné vyřešení jejich osobních problémů.