Hamás a Hútijové mají nové politické kanceláře v Bagdádu. Vliv Íránu sílí

Teroristická hnutí Hamás a Hutíjové otevřeli nové politické kanceláře v iráckém Bagdádu. Podle amerického listu New York Times to značí výrazný nárůst íránského vlivu v zemi, která je klíčovou mocností na půl cesty mezi Teheránem a Izraelem. 

Děje se tak v době, kdy Washington oznámil stažení své armády z iráckého území, informovaly o tom také EuroZprávy.cz.  Podle plánu, který byl všeobecně odsouhlasen, ale ještě vyžaduje konečné schválení obou vlád, by mělo několik stovek vojáků opustit Irák do září 2025, přičemž zbytek by odešel do konce roku 2026. „Dohoda je hotová, otázkou zůstává, kdy ji oznámíme,“ uvedl vysoce postavený americký představitel.

Íránci uvnitř Iráku udržují rozsáhlou síť sympatizujících sil, rozšiřuje zde nábor a takzvané zástupné jednotky (proxy) financuje. Moc Teheránu zasahuje až do Sýrie prostřednictvím Íránských revolučních gard (IRGC), Libanonu skrze Hizballáh a Pásma Gazy za pomoci Hamásu. Proíránské milice Hutíjů působí i v Jemenu, kde se už dlouho táhne občanská válka. 

Irák už na íránský nátlak legalizoval různé šíitské milice v zemi, některé z nich se dokonce zformovaly do politických stran. A aby toho nebylo málo, tak právě tyto síly dokázaly získat ve volbách roku 2021 dostatek křesel pro výběr premiéra. 

Šíitské strany dokázaly po sesazení režimu Saddáma Husajna vytvořit v Iráku dominantní politickou sílu, což Teheránu umožňuje prosazovat jeho vliv. „Dochází k rostoucí institucionalizaci vztahů mezi íránskými partnery v Ose odporu,“ upozornil profesor mezinárodních vztahů Thomas Juneau z Ottawské univerzity. 

„Teherán vytvořil společné operační místnosti a pořádá pravidelná setkání, na nichž se setkávají jejich vedoucí představitelé, přičemž toto úsilí zesílilo od doby, kdy Hamás a jeho spojenci zaútočili na Izrael a začala válka v Gaze,“ vysvětlil Juneau. 

Dále existují obavy, že se irácké frakce budou spojovat s těmi íránskými a zvládnou tak časovat útoky proti Izraeli společně. K takové souhře už mělo v minulosti dojít – konkrétně osmkrát v červnu a třikrát v červenci. Irácké militantní skupiny se tehdy při útoku na Izrael přidaly k jemenským Hutíjům.

Rostoucí vliv Íránu v Iráku, stejně jako šíření jeho mocenských zájmů prostřednictvím proíránských milic, vytváří novou dynamiku ve středovýchodním regionu. Spojené státy zůstávají v rozhodovací fázi, kdy a jakým způsobem ukončí svou vojenskou přítomnost v zemi, což bude mít zásadní dopad na další vývoj v celém regionu Blízkého východu. 

V současnosti také probíhají intenzivní jednání mezi Spojenými státy a jejich spojenci ohledně dalšího postupu v regionu, zejména v souvislosti s nedávno zkrachovalými rozhovory o příměří mezi Hamásem a Izraelem.

Přílišný vliv Íránu v Iráku může vést k destabilizaci regionu, posílení šíitských milic a prohloubení sektářského napětí. Írán skrze své proxy síly může manipulovat iráckou politiku, což by oslabovalo suverenitu země a narušovalo rovnováhu moci. To by mohlo vyvolat konflikty s dalšími regionálními hráči, jako je například Saúdská Arábie, a rovněž zvýšit riziko širšího vojenského střetu.