Únor 1948 má cenu připomínat, když čelíme fake news, říká historik

Analogii vidí v šíření lživých zpráv, ale také v neschopnosti demokratických politických stran adekvátně reagovat na situaci a jejich uzavřenost v sociálních bublinách.

Podle Šebka je znalost dějin 20. století důležitá, ale opomíjená součást vzdělání. Ze zlomových období, na které ukazují letos připomínané "osmičkové" roky, je možné čerpat porozumění současné situaci. Platí to i o převzetí moci komunisty v roce 1948. "Jsou tam některé momenty blízké tomu, co jsme zažívali a zažíváme v současnosti. Hovoříme-li o lživé propagandě, kterou používali komunisté v roce 1948 - a samozřejmě i před Únorem a v ještě větší míře po něm, je to do jisté míry analogie s různými fake news, které se cíleně šíří, aby lidem zobrazovaly naprosto lživou realitu," řekl Šebek.

Spojitost vidí také v neschopnosti demokratických sil účinně reagovat na komunistickou sílu a touhu po moci. "Souviselo to s tím, že žili v určité sociální bublině, která jim neumožnila, aby se dokázali podívat reálně na situaci," uvedl historik o politicích z demokratického spektra za třetí republiky. Podobné trendy, byť v modifikované podobě, spatřuje Šebek i dnes.

Pohled na 25. únor 1948 podle něj dodnes není uzavřená záležitost, což dokazuje i šíře diskuzí, které budí. Podle Šebka je potřeba zdůrazňovat i nedemokratické postupy, které převzetí moci předcházely, zejména ty nátlakové a násilné. "To znamená vytvoření akčních výborů, Národní fronty, použití ozbrojených Lidových milicí jako hrozby a násilné odstranění funkcionářů nekomunistických stran, kteří nebyli ochotni spolupracovat s komunisty, a jejich nahrazení mnohem loajálnějšími lidmi. Na tohle bychom pořád neměli zapomínat," řekl historik.