Žalostný stav české vědy? Na odborníky padá kritika

Vyplývá to z informací, které ČTK poskytl přední český fyzik z Akademie věd Tomáš Jungwirth, který je jedním z 22 členů rady. Granty ERC budou pro financování vědy po roce 2020 ještě důležitější než nyní, očekává se u nich totiž nárůst objemu financí, zatímco u ostatních evropských programů pro vědu nastane pokles, případně budou zcela ukončeny. V roce 2017 šlo do grantů ERC 1,8 miliardy eur (asi 46,8 miliardy Kč).

Důvody, proč se českých vědcům nedaří získávat granty ERC, jsou podle Jungwirtha dva. Prvním je nízký počet žádostí, zhruba třetinový oproti evropskému průměru. Druhým problémem je nízká kvalita projektů. Hodnocení žádostí je dvoukolové, z prvního kola do druhého postoupí jen nejlepší projekty. Ty kvalitní ze zbývajících projektů, které by mohly uspět příště, jsou ohodnoceny písmenem B, ty méně kvalitní a v podstatě bez šance pro financování získají C. Zatímco u vyspělých evropských států skončí jako C třetina projektů, v Česku je to zhruba polovina. "Není to tak, že by se přihlášky z ČR umísťovaly těsně pod čarou hodnocení," shrnul Jungwirth.

Výsledkem je, že Česko získává zhruba desetinu grantů, které by mělo získávat, aby bylo konkurenceschopné. "Máme 30 let po revoluci a já se domnívám, že bychom na tom měli být alespoň tak jako Rakousko, nebo lépe jako Nizozemí," řekl Jungwirth. Rakousko získalo téměř 200 grantů ERC, Nizozemsko zhruba 600. Vůbec nejlepší je Velká Británie se zhruba 1800 granty, následuje Německo s více než tisícovkou grantů.