Romka se vzepřela předsudkům. Nechce skončit jako její kamarádky

Devětadvacetiletá Horváthová si jasně vzpomíná na okamžik, kdy měla nastoupit do školy. "Když jsem měla jít na základní školu, chtěli mě dát automaticky do speciální třídy pro Romy. Kdybych tam šla, jsem teď někde na dávkách a neudělám v životě nic," řekla pro lidovky.cz.Začala chodit do klasické školy, ale zlom nastal, když skončila devátou třídu. Odmítla být jako její přítelkyně, které už v té době plánovaly rodinu a jak budou v domácnosti. Ona chtěla něco dokázat, vystudovat prestižní školu a dostat se z bludného kruhu romské komunity.Během studia na gymnáziu pracovala jako dobrovolnice v romském kulturním středisku a učila romštinu. Poté se rozhodla jít studovat na vysokou školu. Přihlásila se na dvě, na obě se dostala, ale nakonec si zvolila sociální antropologii."Je to obor, který se zabývá menšinami ze všech možných úhlů pohledu. Nejen z pohledu historika, etnologa, ale také politika. Myslím, že to byla dobrá průprava pro moje další aktivity," zhodnotila pro server.Radili mi, ať od toho dám ruce pryčHorváthová už při studiu nastoupila na pardubický magistrát jako romská poradkyně. Práce podle ní nebyla snadná, protože se často dostávala do střetů jak s úředníky, tak s romskými spoluobčany. Navíc jí prý nikdo nevysvětlil, co má dělat, neexistoval žádný jasný koncept. Vše si od základů musela vytvořit sama.Setkala se i s ústrky ze strany spolupracovníků. Někteří jí prý dokonce doporučovali, aby některých aktivit raději zanechala a nepouštěla se do nich. "Po třech letech jsem odešla. Už to bylo příliš vyčerpávající snažit se změnit zaběhané stereotypy fungování," svěřila se pro lidovky.cz.Díky nadaci Open Society Fund se poté dostala jako stážistka do Bruselu. V Evropské komisi tři měsíce pracovala v oddělení, které se zabývalo podmínkami pro vstup Bulharska a Rumunska do EU. Odstup od romské problematiky jí prý pomohl a dokázala se díky této praxi dívat na věci z většího nadhledu a odstupu.Po návratu do ČR začala pracovat pro Úřad vlády. Dostala na starost koordinaci Evropského roku rovných příležitostí. "Mým úkolem bylo prověřovat kulturní a vzdělávací projekty pro Romy a další menšiny. Mohla jsem ovlivnit to, co se podpoří a co není dostatečně připravené. Často jsem se totiž setkávala s tím, že jsou různé aktivity špatně zorganizované a pak vlastně postrádají smysl," cituje server úspěšnou Romku.Chtěla i do ParlamentuPřed loňskými parlamentními volbami se Horváthová dala dohromady se Stranou zelených. V Pardubicích za ni dokonce kandidovala do Poslanecké sněmovny, kam se ale strana vůbec nedostala."Negativních reakcí na moji kandidaturu bylo minimum. Spíš mi lidé psali, že mi fandí. Ještě teď mě zastavují na ulici lidé a říkají, že sice třeba nevolili tuhle stranu, ale že jim přijde skvělé to, co dělám. A to je pro mě důležité změnit: trochu pootočit ty zažité stereotypy," řekla Horváthová pro lidovky.cz.