Praha - Počet nezaměstnaných Romů v posledních letech výrazně vzrostl. Úřady práce v krajích kromě Prahy jich loni podle svých odhadů evidovaly téměř 48.000, o rok dřív to bylo zhruba o pětinu méně. Proti roku 2008 se minulý rok v některých krajích množství romských mužů a žen bez místa zvedlo přibližně o polovinu. Vyplývá to ze zpráv o plnění desetiletého programu k začleňování Romů, takzvané dekády. Hodnocení za rok 2012 dostala vláda. Podle expertů situaci zhoršila krize, uplatnění Romů brání jejich nízká kvalifikace a někdy i nezájem firem o romské pracovníky.
Na konci prosince 2011 bylo podle statistik ministerstva práce bez zaměstnání v Česku celkem 481.500 lidí. V prosinci 2012 byl počet vyšší o 5200, tedy asi o procento. Romských uchazečů loni proti předloňsku přibylo podle zprávy o plnění dekády 9400. V roce 2011 jich ve 13 krajích kromě Prahy bylo podle odhadů úřadů 38.500, loni už 47.900. Úřady práce zdůrazňují, že národnost nezaměstnaných nesledují a počty jen odhadují.V Česku je podle expertů asi čtvrt milionu Romů. Zhruba třetina z nich žije v takzvaných ghettech. V těchto chudinských čtvrtích a domech bývá většina dospělých bez práce. Rodiny jsou pak závislé na dávkách. Děti končívají ve "zvláštních školách", obvykle se jim tak uzavírá cesta k lepšímu vzdělání a budoucímu uplatnění.Cílem dekády bylo přitom od roku 2005 do roku 2015 mimo jiné zvýšit každý rok o deset procent počet Romů, kteří se vyučí řemeslu. Průměrná doba nezaměstnanosti romských žen a mužů se měla zkrátit o polovinu. V oblastech s ghetty se měla za desetiletí zaměstnanost zvýšit o polovinu. Úřady práce měly romským uchazečům efektivněji zprostředkovávat práci, účinnější měly být i rekvalifikace či podpora vzdělávání, chráněných míst a firem, které Romům a Romkám dají práci.Podle zpráv o plnění úkolů dekády je důvodem neúspěchu mnohých Romů na trhu práce jejich nízká kvalifikace, nedocenění vzdělání či případná horší přizpůsobivost potřebám zaměstnavatelů i závislost na dávkách. Kvůli nedostatku peněz nemohou třeba za prací dojíždět. Jsou tak prý "odsouzeni k výkonu nekvalifikované manuální práce". Řada firem navíc o romské uchazeče nemá zájem. Mnozí Romové a Romky při pobírání dávek ale pracují načerno.Podle ochránců lidských práv a expertů na sociální záležitosti patří Romové mezi nejohroženější skupiny na trhu práce. Navíc často žijí v regionech s vysokou nezaměstnaností, kde je nabídka míst malá.Do rekvalifikací, veřejně prospěšných prací a dalších programů se zapojilo podle zprávy 15 procent romských uchazečů o práci, tedy přes 7100 lidí. Více než třetině nezaměstnaných Romů a Romek úředníci připravili individuální plán kroků, které by měly vést k získání práce. Tyto plány mívají lidé, kteří jsou přes pět měsíců bez místa. "Dokládá to, že romští uchazeči čelí ve vyšší míře dlouhodobé nezaměstnanosti," uvedli autoři zprávy.Veřejně prospěšné práce vykonávalo loni 1640 lidí, rekvalifikovalo se 643 mužů a žen. "Počet rekvalifikačních kurzů, jejichž absolventi by měli garantovaný i nástup na pracovní místo, byl bohužel omezený. I z tohoto důvodu se řada romských absolventů rekvalifikací následně na trhu práce neuplatní," stojí ve zprávě.V roce 2011 se rekvalifikace, veřejně prospěšné práce a další opatření využila u 18 procent tehdejších romských uchazečů. Polovina získala individuální plán. Veřejně prospěšné práce vykonávalo 2400 osob, rekvalifikovalo se 1730 lidí.
Související
Romové nesouhlasí se zproštěním Ukrajince v případu tragédie u brněnské přehrady
Policie řeší VIDEA nejen z Brna, Romové vykřikovali protiukrajinská hesla
Romové , nezaměstnanost / nezaměstnaní
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák