Výdaje na platy zaměstnanců státu loni vzrostly o 13 miliard korun

Výdaje na platy zaměstnanců státu loni vzrostly meziročně o 13 miliard korun na téměř 246 miliard Kč. Ve státním sektoru přibylo 7677 přepočtených zaměstnanců a jejich průměrný plat vzrostl o 1633 korun na 41.380 Kč. Počet zaměstnanců státu tak loni vzrostl o 1,7 procenta na celkových 471.325 lidí.

Například v resortu školství přibylo více než 400 míst v regionálním školství. Úřad práce zvýšil počet míst o 120 kvůli vyplácení náhradního výživného. Stojí to ve státním závěrečném účtu za loňský rok.

V celé ekonomice se přitom loni průměrná hrubá mzda zvýšila podle březnových údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) o 6,1 procenta na 37.839 korun. Zaměstnanci ve státním tak pobírali v průměru o 3541 korun víc. Vláda vyšší průměrné platy ve státním sektoru vysvětluje například vyšším podílem vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, délkou praxe zaměstnanců, nižší fluktuací a také vyšší podporou regionálního školství v posledních letech. Na růst platů ve státním měly vliv i mimořádné odměny vyplácené v souvislosti s boji proti covidu.

Průměrný hrubý plat v regionálním školství byl proti průměrnému platu ve státní sféře o 1508 korun nižší a představoval 39.808 Kč. Meziročně se zvýšil o 1646 korun. Vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů byli naproti tomu nad průměrem a pobírali v průměru 47.861 korun hrubého. Státní zástupci (a od nich odvozené profese) pobírali dokonce 129.286 korun. Ve státním závěrečném účtu také stojí, že průměrný plat například v Kanceláři prezidenta republiky vzrostl na 56.799 Kč, plat zaměstnance sněmovní kanceláře představoval 55.199 Kč, plat zaměstnance v Senátu naopak klesl o 2652 korun na 52.617 Kč. Zaměstnanci úřadu vlády pobírali v průměru 56.582 Kč hrubého.

Do výdajů na platy zapojily loni úřady i své rezervní fondy, a to v objemu přes 300 milionů Kč. Přes tři miliardy korun na platy šlo z nevyčerpaných peněz z dřívějších let. V čele čerpání stálo ministerstvo spravedlnosti, které takto využilo 656 milionů korun.

Do platového vývoje loni zasáhla i pandemie covidu. Bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) například loni v červenci schválila mimořádné odměny hasičům, policistům a vojákům za celkem 1,4 miliardy korun. Z toho jen ministerstvo obrany dostalo na platy 237 milionů korun. Na platy hasičů a policistů šlo tehdy navíc 677 milionů Kč. Ministerstvo práce dostalo navíc 32 milionů korun na platy zaměstnanců příspěvkových organizací působících v sociální péči a sociální práci.

Související

Vít Rakušan a Petr Fiala v Poslanecké sněmovně

Vládní poslanci si zvýšili platy. Proti byla opozice, Senát i prezident

Poslanecká sněmovna hlasy vládních poslanců v úterý přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a schválila zákon, který zvyšuje platy vrcholných politiků o 6,95 procenta. Plat řadového poslance nebo senátora se tak zvýší o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, premiér si polepší o 20 tisíc korun a bude pobírat 294 tisíc korun. Plat prezidenta republiky vzroste o necelých 24 tisíc na 365 tisíc korun měsíčně. 
Senát ČR

Senát odmítl zvýšení platů politiků

Po intenzivní dvouhodinové debatě Senát odmítl novelu zákona, která měla zvýšit platy ústavních činitelů o téměř sedm procent. Tento krok způsobil komplikace při výpočtu lednových výplat soudců, státních zástupců a vrcholných politiků, neboť od 1. ledna chybí mechanismus upravující jejich výši v důsledku zásahu Ústavního soudu. Prezident dostane novelu k podpisu až 16. února, po uplynutí tzv. marné lhůty.

Více souvisejících

mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

včera

včera

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

včera

včera

Žena v armádě, ilustrační fotografie.

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

včera

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová

Elon Musk zvažuje vznik nové politické strany, tzv. America Party, která by podle něj cíleně zasáhla do několika klíčových volebních obvodů a mohla ovlivňovat rozhodování v Kongresu. Podle expertky Zuzany Ringlerové z brněnské Masarykovy univerzity je ale pro nový subjekt ve většinovém systému USA extrémně obtížné uspět. Přesto by Musk mohl narušit rovnováhu mezi republikány a demokraty.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy