Alespoň jednu dávku vakcíny dostalo v Česku 39 procent zdravotníků

Alespoň jednu dávku vakcíny proti koronaviru dostalo 39 procent zdravotníků, očkováno též k čtvrtku bylo 71.878 lidí starších 80 let. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Registraci k očkování provedlo přes 200.000 lidí této věkové kategorie, tedy téměř polovina. Skoro 80.000 osob nad 80 let má rezervovaný termín.

Zdravotničtí a sociální pracovníci tvoří zhruba 63 procent všech dosud očkovaných lidí. Alespoň jednu dávku dostalo zhruba 39 procent všech zdravotnických pracovníků, v nemocnicích podíl činí téměř 60 procent, řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Proočkováno je zhruba 2,5 procenta populace.

Očkování proti covidu-19 začalo v Česku loni 27. prosince. Celkem bylo zatím podáno zhruba 251.000 dávek vakcín. Potřebnou druhou dávku zatím dostalo přes 28.000 lidí. Ve čtvrtek bylo podle webu ministerstva očkováno 11.374 lidí, což je nejnižší počet podaných dávek vakcín za všední den od 11. ledna. Některé kraje musely v posledních dnech kvůli nedostatku vakcín přerušit očkování.

Česká republika podle Blatného bude mít v průběhu února dostatek vakcín od společností Pfizer a BioNTech na podání druhé dávky, povede to ale ke zpomalení dávek prvních. Zároveň podle ministra bude nutná redistribuce mezi kraji. "Předpokládám s ohledem na informace, které máme, že potřeba bude největší v druhém únorovém týdnu," řekl Blatný. Ve čtvrtek po jednání vlády ministr řekl, že Praha a Jihočeský kraj získají několik plat vakcíny společností Pfizer a BioNTech od ostatních krajů, aby mohly dokončit očkování druhou dávkou. Náhradou poskytnou krajům vakcínu Moderny, aby regiony mohly pokračovat s očkováním dalších lidí první dávkou.

Blatný také připustil, že jedním z důvodů, proč je v Evropě méně vakcíny, než se čekalo, je rozhodnutí získávat z lahvičky šest místo pěti dávek vakcíny firem Pfizer a BioNTech. "Striktně právnicky je to opravdu tak, smlouva je na dávky a není porušená, pakliže dokompenzují nedostatky, ke kterým v distribuci došlo v tomto měsíci, což asi dokompenzují. Ale v reálu dostaneme méně plat, než jsme si mysleli podle původních smluv," řekl ministr.

O to, aby Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila možnost očkovat z jedné ampule šest dávek namísto původních pěti, požádal na konci prosince předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou premiér Andrej Babiš (ANO). Ministerstvo zdravotnictví to schválilo 30. prosince, EMA to povolila také.

Společnosti Pfizer/BioNTech trvají na tom, že smlouvy jasně hovoří o počtu dávek, nikoli o počtu lahviček. Pokud se z lahvičky nyní oficiálně získává šest dávek, společnosti dodávky podle tohoto omezují. "Je to z mého pohledu nešťastné řešení a jeden z důvodů, proč je v Evropě méně vakcín, než jsme si mysleli, že bude," dodal Blatný.

S covidem se ke čtvrtku léčilo 4047 zdravotníků, počet klesá

Zdravotníků, kteří se aktuálně léčí s covidem-19, bylo podle dat ke čtvrtku 4047, z toho 639 lékařů a 1783 sester. Počet oproti úterý klesl zhruba o 250. Na dnešní tiskové konferenci data představil náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Na začátku listopadu byl počet nakažených zdravotníků dvojnásobný, na začátku prosince jich ale bylo zhruba o 1000 méně.

Celkově pracuje ve zdravotnictví téměř 270.000 lidí. Podle dat Českého statistického úřadu je v Česku 50.000 lékařů a přes 117.000 zdravotníků bez lékařského vzdělání.

Z krajů je nejvíc nakažených zdravotníků v Praze (661), druhý je Královéhradecký (431) a třetí Středočeský kraj (423). Naopak nejméně jich je ve Zlínském kraji (124) a na Vysočině (132).

Klesá i počet lidí, kteří s covidem-19 skončili v nemocnici. Za poslední tři dny ubylo hospitalizovaných zhruba o čtyři stovky na čtvrtečních 5856. Ve vážném stavu je podle dat, které Černý prezentoval, 1001 z nich. Zátěž nemocnic je tak podle něj stále na limitu možností. Nejvíce hospitalizovaných je v Praze (725), dále v Jihomoravském (687) a Moravskoslezském kraji (601). V některých krajích je počet volných lůžek velmi nízký, někteří pacienti se proto stále přesouvají do jiných zařízení.

Nejvíc pacientů s covidem je ve Fakultní nemocnici v Hradci králové (195), v pražské Thomayerově nemocnici (149) a ve Fakultní nemocnici Plzeň (140).

Počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19 neumožňuje podle Černého plošně obnovit odkladnou péči. Zároveň zmínil, že informace o účelových hospitalizacích pacientů s covidem z důvodu vyšší úhrady nejsou podložené. "Považuji to za znevažování práce všech zdravotníků," poznamenal.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) upozornil na to, že od nového roku se změnily úhrady za pacienty s koronavirem. Standardní lůžka bonifikována nejsou, pouze ta na jednotkách intenzivní péče, jež jsou odstupňována podle intenzity péče. Znamená to jiný bonus za pacienta na umělé plicní ventilaci a bez ní. "Tento bonus je poskytován jen po dobu 20 dnů od prokázání nemoci, od pozitivního testu," řekl. "Toto samo o sobě vylučuje zájem na tom, aby někdo nechával pacienta na jednotce intenzivní péče déle," dodal Blatný.

Související

Více souvisejících

lékaři očkování Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

před 59 minutami

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

před 4 hodinami

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

před 5 hodinami

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

před 6 hodinami

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

před 9 hodinami

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

před 10 hodinami

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

před 10 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

před 12 hodinami

včera

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

včera

Donald Trump

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

včera

Andrij Sybiha

Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přinesl nové zprávy o vyjednávání s Ruskou federací, které by mohlo vést k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Rozhovory, které byly zahájeny v Abú Zabí, se podle něj vyvíjejí slibným směrem a obě strany se shodují na konání dalšího důležitého kola příští týden v Ženevě. Z předloženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dořešit již jen poslední tři body, přičemž Sybiha doufá v konstruktivní debatu o konkrétních krocích namísto prázdného řečnění.

včera

Olympijské hry v Miláně a Cortině jsou minulostí. V římském amfiteátru ve Veroně je ukončila předsedkyně MOV

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d´Ampezzo už jsou definitivně za námi. Po šestnácti soutěžních dnech je totiž ukončila předsedkyně Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Kirsty Coventryová během nedělního slavnostního zakončení Her konajícího se v římském amfiteátru ve Veroně. Došlo zde také k tradičnímu předání olympijské vlajky pořadatelům Her příštích, které se v roce 2030 pořádají ve Francouzských Alpách.

Zdroj: David Holub

Další zprávy