Rekordní úbytek nemocných? Kvůli epidemii nechodí ani rizikoví pacienti, varují lékaři

Plicní lékaři každoročně zveřejňují čísla při Světovém dnu boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. březen, kdy přesně před 139 lety německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc zvanou tuberkulóza. „Kvůli současné situaci k nám nechodí ani rizikoví pacienti. Pak se setkáváme s případem, kdy k nám přišel Litevec s podezřením na koronavirus, a my místo toho objevili tuberkulózu ve velmi pokročilém stadiu. Na ni bohužel později i zemřel. Myslíme si, že se v dalších letech budeme setkávat s více případy pokročilých tuberkulóz,“ říká profesorka Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). 

Lékařka tvrdí, že virus covid-19  komplikuje péči o nemocné tuberkulózou i jinak. Kdo má podezření na tuberkulózu, musí zůstat oddělený od ostatních tuberkulózních pacientů do doby, než se u něj prokáže, že je covid negativní. „Vytváříme tak izolace v izolaci. Souběh covidu a tuberkulózy by mohl skončit špatně. Proto máme rozdělené i týmy sester,“ vysvětluje Vašáková.

Podle předběžných dat národního registru TBC loni onemocnělo 361 lidí, v roce 2019 jich bylo 464. „Tuberkulózu se díky pečlivé práci plicních lékařů daří držet pod kontrolou, ale u této nemoci platí, že byla před covidem a bude i po něm,“ říká primář Milan Sova, předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO). A stejně jako ostatní odborníci i on předčasně nejásá nad nízkými čísly. „Pokles vidíme u všech dalších chorob, lidé se nenechají vyšetřovat, bojí se nákazy v nemocnicích. Jejich choroby pak pokročí natolik, že v nemocnici stejně skončí , jen v mnohem hůře řešitelných stadiích,“ dodává.

Na pokles počtu případů má podle Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, vliv mix faktorů. Například omezení cestování a návštěv v rodinách, v nichž se tuberkulóza často přenáší. „Meziročně klesl počet nemocných cizinců o více než dvacet případů na 115, nejčastěji to byli Ukrajinci, Vietnamci a překvapivě Indové, kterých bylo loni šestnáct, převážně v Praze a na jižní Moravě,“ komentuje Wallenfels. Počet Indů v České republice v posledních letech obecně roste, ale výskyt tuberkulózy u nich vzrostl až loni. Dva roky předtím naopak klesl na čtyři a dva případy. Pneumologové si jejich nárůst vysvětlují tím, že  se pacienti z Indie, často zaměstnaní jako kuchaři v restauracích, na „tuberkulózních“ odděleních vyskytují pravidelně. Zatím nikdy se však na pomyslném žebříčku počtu nemocných cizinců nedostali mezi první tři národnosti, přední místa obvykle patří kromě Ukrajinců a Vietnamců, Slovákům, Rumunům či Mongolcům.

Pokles TBC byl podle Wallenfelse celosvětový, vliv na něj měla, jako u řady jiných respiračních infekčních nemocí, protiepidemická koronarovirová opatření či omezený vstup agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do země za prací. Ti bývají kvůli nedostatečným zdravotním kontrolám při příjezdu do republiky relativně častým zdrojem nákazy. Čísla do jisté míry deformuje zahlcenost hygien a lékařů, kteří mají případy tuberkulózy do registru hlásit. „Evidence nemocných do národního registru TBC je v některých krajích opožděná. Nicméně lze s jistotou čekat, že počet případů tuberkulózy na sto tisíc obyvatel za rok poprvé klesne pod čtyři případy,“ praví  Wallenfels, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou.

Mezi 361 nahlášenými případy převažují muži nad ženami v poměru asi 2,2 : 1, průměrný věk nemocných je 51 let, dva případy tuberkulózy našli lékaři u dětí do 15 let. Loni na onemocnění zemřelo 19 lidí.

Koronavirová pandemie zbrzdila v oblasti kontroly tuberkulózy řadu rozjednaných projektů. Plicní lékaři chtěli například otevřít diskuzi na téma délky hospitalizace a izolace lidí s tuberkulózou. A projednat, zda by pro zdravotní systém nebylo výhodnější některé pacienty nechat doma za dodržení protiepidemických opatření a pravidelných kontrol. Covid-19 zastavil také vyjednávání pneumologů s ministerstvem zdravotnictví o vzniku registru latentní tuberkulózy. „Registr měl zmapovat všechny rizikové pacienty, kterých se nebezpečí vzplanutí tuberkulózy v souvislosti s jinou léčbou mohlo týkat. Nyní jsou ale všichni zahlceni pandemií a na nic jiného nezbývá čas,“ dodává profesorka Vašáková.

Lea měla horečky, zimnici a pak přišla diagnóza

Za statistikami se hlavně ukrývají i lidské příběhy. Jeden z nich prožívá dvaadvacetiletá Lea, která s tuberkulózou leží už několik týdnu v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. „Bohužel jsem zde oslavila i své třiadvacáté narozeniny. Nikdy by mně nenapadlo, že onemocním tuberkulózou, zvláště když jsem proti TBC očkovaná,“ posteskla si pacientka. Diagnóza byla pro ni šokem.

Slovenská rodačka přijela do české metropole za studiem vysoké školy a aby si přivydělala, začala pracovat v jednom z pražských supermarketů. Kde se přesně nakazila, však zatím nikdo nezjistil, její rodina je zdravá, přátelé rovněž.

Tuberkulóza se ohlásila jako jakékoliv jiné respirační onemocnění, Lea měla zimnici a cítila slabost. Řekla si, že nemoc vyleží a strávila tak svoji čtrnáctidenní dovolenou v posteli s hektolitry čaje a vitamíny. Bolela ji jedna strana hrudníku a to natolik, že na ni nebyla schopna ležet. Když se po čtrnácti dnech dnech nic nelepšilo, zamířila k lékaři. „Bylo mně úplně jasné, že s 39stupňovými horečkami do práce nemůžu. Lékař mně naměřil CRP hodnotu 72 mg/l a nasadil na týden antibiotika. Udělalo se mi trochu lépe a zvládla jsem dokonce udělat tři zkoušky. CRP mi kleslo na 37, ale protože mě lékař poslal i na pneumologii, ukázalo se na rentgenu, že mám vodu na plicích. Při hrudní punkci mi odebrali litr tekutin,“ popisuje studentka.

Punkce jí ulevila a osm dní se cítila lépe a zdráva. Poté se jí opět přitížilo a vše začalo nanovo. Dostavila se zimnice, třes a slabost a horečka vystoupila až k 41 stupňům Celsia. Když svůj stav probírala s maminkou, ta jí donutila, aby si zavolala sanitku. V nemocnici Lee udělali kromě rentgenu i CT a sonografii a také bronchoskopii. Když rodina slyšela, jak je dceři zle, zpanikařila. Lea však věřila lékařům, že ať už bude verdikt jakýkoliv, dostanou ji z problémů. Diagnóze tuberkulózy nemohla téměř uvěřit, protože proti ní byla v dětství očkovaná.

Nyní se Lea nachází v poslední fázi léčby, rentgenové snímky vypadají dobře a také ložiska, kde se držely tekutiny, pomalu mizí. Několikaměsíční pobyt v nemocnici studentka zvládá s ohledem na okolnosti statečně. „Telefonáty, chaty i videohovory mně pomáhají se se situací vyrovnat, ale živý hovor samozřejmě nenahradí, a dvojitý plot kolem našeho oddělení také na atmosféře moc nepřidá,“ říká posmutnělým tónem v hlase.

 Paradoxně, kvůli pandemii koronaviru, může školu studovat dálkově a bez přerušení. „Abych se na oddělení nenudila, zapsala jsem si schválně co možná nejvíce předmětů, a tak čas běží rychle, horší to bude až mě propustí . Pak budu muset dokončit už v normálních podmínkách vše, k čemu jsem se v době nemoci upsala,“ pokračuje už s úsměvem. Nejvíce se po propuštění z nemocnice těší na dlouhou procházku.

Epidemiologická situace TBC v ČR v roce 2020

Vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiří Wallenfels z Fakultní nemocnice Bulovka přibližuje epidemiologickou situaci TBC v České republice za loňský rok. Jde o předběžná data k 12. 3. 2021 z národního registru TBC, který se uzavírá 30. dubna 2021. „Vzhledem k epidemiologické situaci s onemocněním covid-19 je hlášení TBC v některých krajích opožděné, a tak níže uvedená data je třeba při porovnání s daty za minulé roky posuzovat opatrně,“ upozorňuje Wallenfels.

 Z porovnání hlášení laboratoří a hlášení do registru TBC vyplývá, že dosud není do registru TBC nahlášeno 32 případů TBC za rok 2020. „Přesná predikce celkového počtu nahlášených TBC je v současné chvíli obtížná, nicméně je pravděpodobné, že poprvé bude v České republice hlášeno méně než 400 případů TBC za rok,“ dodává lékař.