V pátek 29. března mělo dojít k dělení Evropské unie. Na základě referenda opustí Velká Británie Unii v takzvaném brexitu, i když se nyní zdá, že k tomu dojde o pár měsíců později. Ekonomy a odborníky ale mnohem víc trápí jiná otázka - jak bude vypadat Evropa a hlavně Česká republika po brexitu?
Americký deník The New York Times vypracoval velkou analýzu, v níž se zabývá dopadem brexitu na jednotlivé evropské státy. Zatímco Česko dělení EU nijak výrazně nezasáhne, jednou ze zemí, která bude ovlivněna nejvíce, je Slovensko.
"Pokud Británie odejde bez dohody, schytá tvrdou ránu. Predikce ukazují, že by ztratila 9,3 procenta svého hrubého domácího produktu, ceny bydlení by mohly klesnout o 30 procent a libra by mohla klesnout oproti dolaru na 1,10. Nyní se pohybuje kolem 1,29 dolaru," uvádí analýza.
"Bylo by to ale bolestné i pro 27 členských států v Evropské unii. I když je blok jednotným trhem, každá země má s Británií jedinečný vztah, co se týče pohybu zboží, služeb, lidí a kapitálu," dodává.
Některé země by tak mohly potkat problémy týkající se výpadků obchodu nebo nárůst nákladů spojených s roztříštěním dodavatelské sítě a omezením služeb.
Nejohroženější zemí je z tohoto pohledu Irsko. Téměř 14 procent jeho vývozu směřuje do Británie a dva z jeho největších vývozních artiklů - masné a mléčné výrobky - čelí nejvyšším sazbám.
Druhou zemí, která by brexitem bez dohody utrpěla nejvíce, je Slovensko. Téměř polovinu vývozu do Británie totiž tvoří automobily, které podporují slovenskou ekonomiku. Tato ztráta by se u našich sousedů velmi negativně promítla do celé ekonomiky.
I Německo vyváží do Velké Británie širokou škálu průmyslových výrobků včetně 800 000 vozů ročně. I ono by utrpělo, i když ne tak silně jako Slováci. Pro Německý export je sice Británie důležitá, země ale na ní není závislá.
I nizozemský obchod s Velkou Británií je pro region významný, zejména díky zboží, které prochází největším přístavem v zemi. Stejnou ránu by utrpěla i Belgie, Španělsko a Dánsko.
Brexit by tvrdě dopadnul i na tamní přistěhovalce. V Británii žije a pracuje téměř jeden milion Poláků a v zemi tvoří neuvěřitelné obraty. Jen v roe 2017 tamní pracující Poláci poslali domů více než 1 miliardu dolarů. Stejně na tom jsou i migranti z Francie a Německa.
Nejméně se rozpad Unie projeví v zemích, jako je Estonsko, Finsko nebo Slovinsko, které s Británií téměř neobchodují. Dopad na Česko by nebyl tak markantní jako v případě jiných států. Česká republika sice s Británií obchoduje a vyváží do ní určitě artikly, kupříkladu takové Rumunsko by ale tvrdým brexitem utrpělo více.
Malý neznamená žádný
Přesto že by se brexit Česka zásadně nedotknul, nelze říci, že by na nás neměl vliv. Brexit může pro Česko znamenat zdražení přepravy zboží nebo oslabení pozice zastánců jaderné energie v Evropské unii. Tuzemští vývozci mají z odchodu Velké Británie z EU obavy a vývoz z Česka do Spojeného království loni poprvé klesnul.
U českých firem zaměřených na export také podle odborníků stoupl v souvislosti s brexitem zájem o zakládání společností přímo v Británii, která je pátým největším obchodním partnerem Česka.
Problémem může být situace s celním odbavováním, pokud Británie nezůstane členem celní unie. Z dlouhodobého hlediska lze očekávat prodloužení čekacích dob na hranicích, a tím i růst doby a ceny přepravy.
Na listopadovém Exportním fóru uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk, že je situace kolem plánovaného odchodu Británie z EU nepřehledná a tuzemští vývozci velmi zvažují své rozvojové aktivity na britských ostrovech.
Británie ale dále zůstává pro Česko významným exportním trhem. Zboží za více peněz než do Británie Česko vyváží v posledních letech většinou jen do čtyř států - Německa, Slovenska, Polska a Francie.
Faktem zůstává, že přesný stav Evropy a České republiky po brexitu nikdo nezná. Vše záleží na tom, jaké dohody se povede vyjednat a uzavřít. Zvyšování cen za dovoz zboží a delší čekací lhůty tak mohou být tím nejhorším, co Česko potká, ale také může jít jen o začátek. Ostatně podle odborníků bude i samotné zdzražení značné a citelné.
Související
Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Aktuálně se děje
včera
Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech
včera
Další změny v Plzni. Krčík odchází do Pardubic, Boháč posílí Artis Brno
včera
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
včera
Prezidenta Pavla čeká cesta do Norska. Bude zastupovat Česko na pohřbu krále
včera
Policisté dokončili exhumaci ostatků Masaryka. Právo informovat si vyhradili žalobci
včera
Babiš se popasoval s kritikou návrhu rozpočtu. Je čas investovat, tvrdí premiér
včera
Německo nám v podstatě vyhlašuje válku, reaguje Lavrov na obvinění
včera
Postup do Evropské ligy a ještě tři posily. Do Plzně přišli Gabriel, Vavro a Pališčák
včera
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
včera
Babiš považuje Rusko za hrozbu. Premiér ujistil, že se lidé nemusí bát
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET
včera
Krakatoa se probudila. Letadla v Indonésii nemohou do vzduchu
včera
Za Brity se s norským králem rozloučí princ William. Dodrží se konvence
včera
Napětí v Íránu opět roste. Američané a Íránci na sebe opět útočili
včera
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
včera
Výhled počasí na další víkend. V Česku by mělo zapršet
5. září 2026 21:57
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
5. září 2026 20:58
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
5. září 2026 19:51
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.
Zdroj: Jan Hrabě