Evropská unie učinila v oblasti snižování emisí skleníkových plynů významný krok, když v roce 2023 došlo k poklesu o osm procent. Údaj zveřejněný Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a ukazuje, že emise jsou nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Nicméně dosažený pokles stále zaostává za ambiciózními cíli, které si Unie stanovila.
Podle zprávy EEA je hlavním důvodem tohoto poklesu výrazné snížení používání uhlí v energetickém mixu. Uhlí, které je tradičně jedním z nejvíce znečišťujících zdrojů energie, bylo nahrazeno obnovitelnými zdroji. V roce 2023 podíl energie z obnovitelných zdrojů vzrostl na 24 procent celkové spotřeby energie v Evropě, zatímco v roce 2005 to bylo pouze 10,2 procenta. Tento trend ukazuje na postupný, ale stabilní přechod k čistějším a udržitelnějším energetickým zdrojům.
Důležitým faktorem pro pokles emisí byla také snížená spotřeba energie v celé Evropě, která je částečně důsledkem změn v chování spotřebitelů a zvýšené energetické efektivity.
Ačkoli se EU podařilo dosáhnout významného poklesu emisí, prognózy naznačují, že na základě stávajících opatření dojde do roku 2030 pouze k 43procentnímu snížení emisí ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Tento cíl je nižší než ambiciózní 55procentní cíl, který byl stanoven v rámci Zelené dohody pro Evropu. Tento rozdíl v cílech naznačuje, že je třeba urychleně zavést další opatření, aby se dosáhlo požadovaného poklesu emisí.
Zpráva EEA také uvádí, že 22 členských zemí již předložilo dodatečné předpovědi, které zahrnují plánovaná, ale dosud nezrealizovaná opatření. Podle těchto předpovědí by mohla tato opatření přispět k dalšímu snížení emisí v EU o 49 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. EEA varuje, že bez urychlení těchto plánovaných iniciativ zůstane cíl EU nedosažitelný.
Pokles emisí skleníkových plynů o osm procent v roce 2023 je pozitivním signálem, že EU se ubírá správným směrem k dosažení svých klimatických cílů. Avšak pro zajištění trvalého pokroku a splnění ambiciózních cílů do roku 2030 je nezbytné, aby členské státy aktivně pracovaly na realizaci plánovaných opatření a hledaly další cesty, jak zefektivnit energetické využívání a podporovat obnovitelné zdroje. Tím se zajistí nejen ochrana životního prostředí, ale i udržitelná budoucnost pro evropské obyvatelstvo.
Politika Evropské unie zaměřená na přizpůsobení se změnám klimatu přesto nemusí být dostatečně rychlá a efektivní, aby držela krok s rostoucími extrémy počasí. Vlny veder, sucha a záplavy jsou stále častější a závažnější, což má značné ekonomické důsledky. Evropský účetní dvůr (EÚD) ve své zprávě upozornil na nedostatky v zavádění adaptačních opatření.
Auditoři potvrdili, že i když EU disponuje robustním rámcem pro řešení dopadů klimatických změn, problémy nastávají při jeho implementaci. Počet klimatických katastrof v EU v posledních dvou desetiletích prudce vzrostl, což se odrazilo i na výši škod. Například ekonomické ztráty způsobené extrémními projevy počasí dosahují v průměru více než 26 miliard eur ročně, a tato částka nadále roste.
Podle EÚD by globální oteplení o 1,5 až 3 °C oproti předindustriální úrovni vedlo k hospodářským ztrátám v EU v rozmezí 42 až 175 miliard eur ročně. Klaus-Heiner Lehne, člen EÚD odpovědný za audit, varoval, že pokud se provádění adaptačních politik nezlepší, EU nebude schopna čelit dopadům změn klimatu efektivně.
Auditoři zkoumali národní adaptační strategie ve Francii, Estonsku, Rakousku a Polsku. I když tyto plány odpovídají strategii EU, v některých případech byly zastaralé nebo podcenily náklady na opatření. Průzkum mezi 400 obcemi ukázal, že mnoho z nich není obeznámeno s klimatickými adaptačními plány.
Příklady nesprávných adaptačních opatření zahrnovaly investice do náročného zavlažování nebo zasněžování, zatímco dlouhodobější řešení, jako přechod na méně náročné plodiny nebo rozvoj celoročního turismu, zůstaly opomíjeny. Také podávání zpráv o pokrocích v oblasti adaptace bylo kritizováno za nedostatek kvantitativních údajů, což brání efektivnímu hodnocení.
Financování klimatických adaptačních opatření je zajištěno z různých zdrojů EU, včetně fondů pro zemědělství, soudržnost a výzkum, ale jak zpráva upozorňuje, lepší koordinace a sledování těchto zdrojů jsou nezbytné pro dosažení skutečných výsledků.
Evropa je přitom jako nejrychleji se oteplující kontinent vystavena rostoucím teplotám a úmrtím v důsledku veder, za což mohou i města. Vyplývá to ze zprávy "Urban Insight" architektonické společnosti Sweco, na kterou v pondělí upozornil deník The Brussels Times.
Přes 70 procent Evropanů v současnosti žije ve městech. Očekává se, že do roku 2050 toto číslo stoupne na 84 procent. Teploty na kontinentu rostou dvakrát rychleji než celosvětový průměr. V Bruselu se situace považuje za kritickou, upřesnil The Brussels Times.
Společnost Sweco prozkoumala plány 24 evropských měst v oblasti regulace tepla a zjistila "významné nedostatky" v jejich klimatických plánech.
"Extrémní oteplení představuje značné riziko pro veřejné zdraví, energetickou infrastrukturu a ekonomickou produktivitu v městských oblastech," zdůrazňuje se ve zprávě, podle níž počet úmrtí souvisejících s horkem za posledních 20 let vzrostl asi o 30 procent.
Takzvaný efekt městského „tepelného ostrova“ přispívá k rychlejšímu celkovému nárůstu teplot v Evropě. V Bruselu jsou teploty až o osm stupňů Celsia vyšší než v okolních venkovských oblastech. Očekává se, že počet dní se "středním tepelným stresem" (od 26 °C do 32 °C) ve městě mezi lety 2020 a 2100 vzroste o 150 procent, čili každý rok přibude devět dalších dní veder.
V severoevropských městech jako Kodaň, Stockholm a Oslo se podle zprávy nárůst vln veder mezi lety 2020 a 2100 odhaduje nejméně o 140 procent.
Zpráva upozornila i na výrazné prodloužení trvání vln veder, které představují ohrožení veřejného zdraví, infrastruktury a zdrojů. Počet dní s horkem v Bruselu, kterých bylo v roce 2020 osmnáct, by se do roku 2100 více než zdvojnásobil - na 40.
Brusel ve svém klimatickém plánu představil řešení založená na zvelebování přírodních podmínek, například rozšiřování zelených ploch.
"Klimatické plány evropských měst se musí více zaměřit na ochranu zranitelných skupin zlepšením klimatizace v předškolních zařízeních, centrech asistovaného bydlení a pečovatelských domech," uvedla Séverine Hermandová, expertka na plánování odolnosti vůči klimatu ve společnosti Sweco.
Související
Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU
Trump zasadil boji s oteplováním smrtelnou ránu. Éra klimatických regulací je definitivně u konce
Klimatické změny , emise , globální oteplování , Smog
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Počasí o víkendu: Silné mrazy vystřídá výrazné oteplení
včera
OBRAZEM: Olympijská atmosféra v Miláně
včera
Vyvolávají sociální sítě závislost u dětí záměrně? Zuckerberg poprvé v historii skončil před soudem
včera
Česká ženská biatlonová štafeta bojovala o nečekanou medaili. Přišla o ni v posledním úseku
včera
Do čtvrtfinále olympijského hokejového turnaje postoupily Německo, Švýcarsko a Švédsko
včera
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
včera
Češi byli blízko nečekanému postupu do semifinále. S hvězdnou Kanadou prohráli až v prodloužení
včera
Metnar podpořil snížení hranice trestní odpovědnosti
včera
Rusko chce diktovat, které země mohou být v NATO
včera
Psychiatrickou léčebnu v Bohnicích zachvátil tragický požár. Jedna osoba zemřela
včera
Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty
včera
Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají
včera
Maďarsko a Slovensko se naléhavě obrací na EK. Chtějí výjimku z nákupu ruské ropy
včera
Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti
včera
Slovensko kvůli zastavení dodávek z Ruska vyhlásilo stav ropné nouze. Stoplo vývoz nafty na Ukrajinu
včera
Schillerová představila podrobný koncept systému EET 2.0
včera
Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění
včera
Žádné jídlo, žádná ropa. Trumpova blokáda odřízla Kubu od světa
včera
Trump vyvíjí na Kyjev nepřiměřený tlak, na Rusko ne, prohlásil Zelenskyj
včera
Tropická nemoc způsobující nesnesitelné bolesti se nyní může šířit ve většině Evropy, odhalili vědci
Bolestivé tropické onemocnění známé jako chikungunya se nyní může šířit prostřednictvím komárů ve většině zemí Evropy. Nová studie ukázala, že díky klimatické krizi a rostoucím teplotám je přenos této nemoci možný ve 29 evropských státech. Vědci varují, že v zemích jako Španělsko nebo Řecko jsou nyní infekce pravděpodobné po dobu více než šesti měsíců v roce. Riziko se však posouvá i dále na sever, přičemž v jihovýchodní Anglii jsou podmínky pro šíření vhodné po dva měsíce v roce.
Zdroj: Libor Novák