Jak Evropa bojuje se změnami počasí? Emise rapidně klesají, ani zdaleka to ale nestačí

Evropská unie učinila v oblasti snižování emisí skleníkových plynů významný krok, když v roce 2023 došlo k poklesu o osm procent. Údaj zveřejněný Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a ukazuje, že emise jsou nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Nicméně dosažený pokles stále zaostává za ambiciózními cíli, které si Unie stanovila.

Podle zprávy EEA je hlavním důvodem tohoto poklesu výrazné snížení používání uhlí v energetickém mixu. Uhlí, které je tradičně jedním z nejvíce znečišťujících zdrojů energie, bylo nahrazeno obnovitelnými zdroji. V roce 2023 podíl energie z obnovitelných zdrojů vzrostl na 24 procent celkové spotřeby energie v Evropě, zatímco v roce 2005 to bylo pouze 10,2 procenta. Tento trend ukazuje na postupný, ale stabilní přechod k čistějším a udržitelnějším energetickým zdrojům.

Důležitým faktorem pro pokles emisí byla také snížená spotřeba energie v celé Evropě, která je částečně důsledkem změn v chování spotřebitelů a zvýšené energetické efektivity.

Ačkoli se EU podařilo dosáhnout významného poklesu emisí, prognózy naznačují, že na základě stávajících opatření dojde do roku 2030 pouze k 43procentnímu snížení emisí ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Tento cíl je nižší než ambiciózní 55procentní cíl, který byl stanoven v rámci Zelené dohody pro Evropu. Tento rozdíl v cílech naznačuje, že je třeba urychleně zavést další opatření, aby se dosáhlo požadovaného poklesu emisí.

Zpráva EEA také uvádí, že 22 členských zemí již předložilo dodatečné předpovědi, které zahrnují plánovaná, ale dosud nezrealizovaná opatření. Podle těchto předpovědí by mohla tato opatření přispět k dalšímu snížení emisí v EU o 49 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. EEA varuje, že bez urychlení těchto plánovaných iniciativ zůstane cíl EU nedosažitelný.

Pokles emisí skleníkových plynů o osm procent v roce 2023 je pozitivním signálem, že EU se ubírá správným směrem k dosažení svých klimatických cílů. Avšak pro zajištění trvalého pokroku a splnění ambiciózních cílů do roku 2030 je nezbytné, aby členské státy aktivně pracovaly na realizaci plánovaných opatření a hledaly další cesty, jak zefektivnit energetické využívání a podporovat obnovitelné zdroje. Tím se zajistí nejen ochrana životního prostředí, ale i udržitelná budoucnost pro evropské obyvatelstvo.

Politika Evropské unie zaměřená na přizpůsobení se změnám klimatu přesto nemusí být dostatečně rychlá a efektivní, aby držela krok s rostoucími extrémy počasí. Vlny veder, sucha a záplavy jsou stále častější a závažnější, což má značné ekonomické důsledky. Evropský účetní dvůr (EÚD) ve své zprávě upozornil na nedostatky v zavádění adaptačních opatření.

Auditoři potvrdili, že i když EU disponuje robustním rámcem pro řešení dopadů klimatických změn, problémy nastávají při jeho implementaci. Počet klimatických katastrof v EU v posledních dvou desetiletích prudce vzrostl, což se odrazilo i na výši škod. Například ekonomické ztráty způsobené extrémními projevy počasí dosahují v průměru více než 26 miliard eur ročně, a tato částka nadále roste.

Podle EÚD by globální oteplení o 1,5 až 3 °C oproti předindustriální úrovni vedlo k hospodářským ztrátám v EU v rozmezí 42 až 175 miliard eur ročně. Klaus-Heiner Lehne, člen EÚD odpovědný za audit, varoval, že pokud se provádění adaptačních politik nezlepší, EU nebude schopna čelit dopadům změn klimatu efektivně.

Auditoři zkoumali národní adaptační strategie ve Francii, Estonsku, Rakousku a Polsku. I když tyto plány odpovídají strategii EU, v některých případech byly zastaralé nebo podcenily náklady na opatření. Průzkum mezi 400 obcemi ukázal, že mnoho z nich není obeznámeno s klimatickými adaptačními plány.

Příklady nesprávných adaptačních opatření zahrnovaly investice do náročného zavlažování nebo zasněžování, zatímco dlouhodobější řešení, jako přechod na méně náročné plodiny nebo rozvoj celoročního turismu, zůstaly opomíjeny. Také podávání zpráv o pokrocích v oblasti adaptace bylo kritizováno za nedostatek kvantitativních údajů, což brání efektivnímu hodnocení.

Financování klimatických adaptačních opatření je zajištěno z různých zdrojů EU, včetně fondů pro zemědělství, soudržnost a výzkum, ale jak zpráva upozorňuje, lepší koordinace a sledování těchto zdrojů jsou nezbytné pro dosažení skutečných výsledků.

Evropa je přitom jako nejrychleji se oteplující kontinent vystavena rostoucím teplotám a úmrtím v důsledku veder, za což mohou i města. Vyplývá to ze zprávy "Urban Insight" architektonické společnosti Sweco, na kterou v pondělí upozornil deník The Brussels Times.

Přes 70 procent Evropanů v současnosti žije ve městech. Očekává se, že do roku 2050 toto číslo stoupne na 84 procent. Teploty na kontinentu rostou dvakrát rychleji než celosvětový průměr. V Bruselu se situace považuje za kritickou, upřesnil The Brussels Times.

Společnost Sweco prozkoumala plány 24 evropských měst v oblasti regulace tepla a zjistila "významné nedostatky" v jejich klimatických plánech.

"Extrémní oteplení představuje značné riziko pro veřejné zdraví, energetickou infrastrukturu a ekonomickou produktivitu v městských oblastech," zdůrazňuje se ve zprávě, podle níž počet úmrtí souvisejících s horkem za posledních 20 let vzrostl asi o 30 procent.

Takzvaný efekt městského „tepelného ostrova“ přispívá k rychlejšímu celkovému nárůstu teplot v Evropě. V Bruselu jsou teploty až o osm stupňů Celsia vyšší než v okolních venkovských oblastech. Očekává se, že počet dní se "středním tepelným stresem" (od 26 °C do 32 °C) ve městě mezi lety 2020 a 2100 vzroste o 150 procent, čili každý rok přibude devět dalších dní veder.

V severoevropských městech jako Kodaň, Stockholm a Oslo se podle zprávy nárůst vln veder mezi lety 2020 a 2100 odhaduje nejméně o 140 procent.

Zpráva upozornila i na výrazné prodloužení trvání vln veder, které představují ohrožení veřejného zdraví, infrastruktury a zdrojů. Počet dní s horkem v Bruselu, kterých bylo v roce 2020 osmnáct, by se do roku 2100 více než zdvojnásobil - na 40.

Brusel ve svém klimatickém plánu představil řešení založená na zvelebování přírodních podmínek, například rozšiřování zelených ploch.

"Klimatické plány evropských měst se musí více zaměřit na ochranu zranitelných skupin zlepšením klimatizace v předškolních zařízeních, centrech asistovaného bydlení a pečovatelských domech," uvedla Séverine Hermandová, expertka na plánování odolnosti vůči klimatu ve společnosti Sweco.

Související

Ilustrační foto

Počasí v Evropě se otepluje nejrychleji na světě a EU s tím nic nedělá, varují auditoři

Politika Evropské unie zaměřená na přizpůsobení se změnám klimatu nemusí být dostatečně rychlá a efektivní, aby držela krok s rostoucími extrémy počasí. Vlny veder, sucha a záplavy jsou stále častější a závažnější, což má značné ekonomické důsledky. Evropský účetní dvůr (EÚD) ve své středeční zprávě upozornil na nedostatky v zavádění adaptačních opatření.

Více souvisejících

Klimatické změny emise globální oteplování Smog

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Kamala Harrisová a Tim Walz

Budoucnost NATO i války na Ukrajině? Ve volbách v USA se rozhodne

Blížící se prezidentské volby v USA mohou výrazně ovlivnit budoucnost transatlantické spolupráce v rámci NATO a přístup k podpoře Ukrajiny, která od roku 2022 čelí ruské agresi. Jak uvádí Simon Miles, odborník z Dukeovy univerzity, kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump představují odlišné vize v těchto klíčových otázkách.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Severokorejští vojáci bojují na Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko prostřednictvím kanálů západních tajných služeb potvrdilo nasazení severokorejských vojáků ve válce proti Ukrajině. Podle serveru CNN už tam navíc bojují.

před 2 hodinami

Smog

Jak Evropa bojuje se změnami počasí? Emise rapidně klesají, ani zdaleka to ale nestačí

Evropská unie učinila v oblasti snižování emisí skleníkových plynů významný krok, když v roce 2023 došlo k poklesu o osm procent. Údaj zveřejněný Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a ukazuje, že emise jsou nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Nicméně dosažený pokles stále zaostává za ambiciózními cíli, které si Unie stanovila.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie

Jak sledovat volby prezidenta USA 2024?

Americké prezidentské volby každé čtyři roky přitahují pozornost z celého světa, ať už jde o kandidáty, kampaně nebo samotný volební den. Přinášíme vám přehled, jak sledovat volby, co očekávat a na co se zaměřit, aby vám nic důležitého neuteklo.

před 4 hodinami

Válka v Izraeli

Ve válce mezi Izraelem a Hamásem se schyluje k zásadnímu zvratu

Diplomatická snaha o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, dostává konkrétnější obrysy. Zprostředkovatelé z USA, Kataru a Egypta připravují návrh měsíčního příměří, který by zahrnoval i výměnu rukojmí a zvýšení humanitární pomoci pro obyvatelstvo v Pásmu Gazy. Tento diplomatický plán přichází v době, kdy je konflikt v oblasti na nebezpečné úrovni, a naděje na zlepšení vztahů jsou křehké.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Volby v USA: Nastane zvrat v zahraniční politice? Přední expert Jirušek pro EZ odhalil možné scénáře

Americké prezidentské volby se neúprosně blíží, předčasné hlasování už probíhá. Možné dopady zvolení republikánského exprezidenta Donalda Trumpa nebo demokratické viceprezidentky Kamaly Harrisové na zahraniční vztahy Washingtonu exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal přední český expert na mezinárodní vztahy Martin Jirušek z brněnské Masarykovy univerzity.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Kamala Harrisová

Kamala nebo Trump? Expert prozradil, kdo by byl pro Česko výhodnější

Pro malé státy jako Česko nebo Slovensko by bylo výhodnější, kdyby v amerických prezidentských volbách zvítězila Kamala Harrisová. Podle amerikanisty a vedoucího Katedry severoamerických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Jana Hornáta by totiž Harrisová více dbala na multilateralismus a mezinárodní právo. „Z dlouhodobého hlediska by to bylo výhodnější pro malé státy, a tedy i pro Českou republiku,“ uvedl Hornát v rozhovoru pro TASR.

před 8 hodinami

Dmitrij Peskov

Rusko skrývá nervozitu? Kvůli Tomahawkům se vysmívá Ukrajině

Kyjev se obrací na USA s žádostí o rakety dlouhého doletu Tomahawk, což podle Kremlu odráží nervozitu ukrajinského vedení z aktuálního vývoje na frontové linii. S prohlášením přišel mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, jak informovala agentura Reuters. Podle něj jsou ukrajinské kroky reakcí na ruský postup, který byl v posledních měsících nejrychlejší od začátku konfliktu před více než dvěma lety.

před 10 hodinami

Pásmo Gazy

Situace v Pásmu Gazy je kritická. Statisícům lidí hrozí hladomor

Světový potravinový program (WFP) vyzval k okamžitým opatřením, aby se zabránilo hrozícímu hladomoru v Pásmu Gazy, kde humanitární krize stále narůstá. WFP upozornil na zhoršující se situaci, která je způsobena i přísnými omezeními na dovoz humanitární pomoci. Podle zprávy agentury Reuters varoval WFP, že kvůli vojenským operacím v regionu se přístup k pomoci dále komplikuje, což může mít katastrofální následky. 

před 10 hodinami

Pentagon

Pentagon: Do Kurské oblasti míří tisíce severokorejských vojáků

Americké ministerstvo obrany oznámilo, že do Kurské oblasti na západě Ruska se přesouvá několik tisíc příslušníků severokorejské armády. Pentagon se obává, že tyto jednotky budou nasazeny proti ukrajinské armádě, která si v Kurské oblasti udržuje kontrolu nad významným územím od srpnové ofenzívy.  

před 10 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Kruhliakivka padla. Rusko obsadilo město osvobozené ukrajinskou armádou

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ve středu obsadilo vesnici Kruhliakivka v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, která se nachází zhruba 20 kilometrů jižně od města Kupiansk. Toto město se Moskva podle všeho snaží obklíčit. Před ruskou invazí žilo v Kruhliakivce kolem tisíce obyvatel, a vesnice se tak stala strategickým bodem pro obě strany konfliktu.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

OSN

Rusko se v OSN poprvé vyjádřilo k nasazení severokorejských vojáků

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Nebenzia odmítl tvrzení, že v Rusku působí severokorejští vojáci, a obvinil Spojené státy a Spojené království ze šíření "dezinformací". Moskva podle něj jedná v souladu s mezinárodním právem a v interakci se Severní Koreou neporušuje žádné závazky.

před 11 hodinami

Lloyd J. Austin III

Austin popsal, jak mohou severokorejští vojáci změnit válku na Ukrajině

Vyslání severokorejských vojáků do Ruska na podporu tamních sil ve válce proti Ukrajině může podle amerického ministra obrany Lloyda Austina konflikt nejen prodloužit, ale i zapojit další státy. Austin sdělil své obavy po setkání s jihokorejským ministrem obrany Kim Jong-hjunem ve středu v Pentagonu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Předpověď počasí na víkend: Ochladí se, přituhne hlavně v noci

Nadcházející víkend, který bude prvním listopadovým, opravdu přinese avizované ochlazení. To však nebude až tak dramatické, jak se v jednu chvíli mohlo zdát. Teploty klesnou jen o několik stupňů, přičemž trend počasí z víkendu bude pokračovat i v příštím týdnu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy