Jak Evropa bojuje se změnami počasí? Emise rapidně klesají, ani zdaleka to ale nestačí

Podle zprávy EEA je hlavním důvodem tohoto poklesu výrazné snížení používání uhlí v energetickém mixu. Uhlí, které je tradičně jedním z nejvíce znečišťujících zdrojů energie, bylo nahrazeno obnovitelnými zdroji. V roce 2023 podíl energie z obnovitelných zdrojů vzrostl na 24 procent celkové spotřeby energie v Evropě, zatímco v roce 2005 to bylo pouze 10,2 procenta. Tento trend ukazuje na postupný, ale stabilní přechod k čistějším a udržitelnějším energetickým zdrojům.

Důležitým faktorem pro pokles emisí byla také snížená spotřeba energie v celé Evropě, která je částečně důsledkem změn v chování spotřebitelů a zvýšené energetické efektivity.

Ačkoli se EU podařilo dosáhnout významného poklesu emisí, prognózy naznačují, že na základě stávajících opatření dojde do roku 2030 pouze k 43procentnímu snížení emisí ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Tento cíl je nižší než ambiciózní 55procentní cíl, který byl stanoven v rámci Zelené dohody pro Evropu. Tento rozdíl v cílech naznačuje, že je třeba urychleně zavést další opatření, aby se dosáhlo požadovaného poklesu emisí.

Zpráva EEA také uvádí, že 22 členských zemí již předložilo dodatečné předpovědi, které zahrnují plánovaná, ale dosud nezrealizovaná opatření. Podle těchto předpovědí by mohla tato opatření přispět k dalšímu snížení emisí v EU o 49 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. EEA varuje, že bez urychlení těchto plánovaných iniciativ zůstane cíl EU nedosažitelný.

Pokles emisí skleníkových plynů o osm procent v roce 2023 je pozitivním signálem, že EU se ubírá správným směrem k dosažení svých klimatických cílů. Avšak pro zajištění trvalého pokroku a splnění ambiciózních cílů do roku 2030 je nezbytné, aby členské státy aktivně pracovaly na realizaci plánovaných opatření a hledaly další cesty, jak zefektivnit energetické využívání a podporovat obnovitelné zdroje. Tím se zajistí nejen ochrana životního prostředí, ale i udržitelná budoucnost pro evropské obyvatelstvo.

Politika Evropské unie zaměřená na přizpůsobení se změnám klimatu přesto nemusí být dostatečně rychlá a efektivní, aby držela krok s rostoucími extrémy počasí. Vlny veder, sucha a záplavy jsou stále častější a závažnější, což má značné ekonomické důsledky. Evropský účetní dvůr (EÚD) ve své zprávě upozornil na nedostatky v zavádění adaptačních opatření.

Auditoři potvrdili, že i když EU disponuje robustním rámcem pro řešení dopadů klimatických změn, problémy nastávají při jeho implementaci. Počet klimatických katastrof v EU v posledních dvou desetiletích prudce vzrostl, což se odrazilo i na výši škod. Například ekonomické ztráty způsobené extrémními projevy počasí dosahují v průměru více než 26 miliard eur ročně, a tato částka nadále roste.

Podle EÚD by globální oteplení o 1,5 až 3 °C oproti předindustriální úrovni vedlo k hospodářským ztrátám v EU v rozmezí 42 až 175 miliard eur ročně. Klaus-Heiner Lehne, člen EÚD odpovědný za audit, varoval, že pokud se provádění adaptačních politik nezlepší, EU nebude schopna čelit dopadům změn klimatu efektivně.

Auditoři zkoumali národní adaptační strategie ve Francii, Estonsku, Rakousku a Polsku. I když tyto plány odpovídají strategii EU, v některých případech byly zastaralé nebo podcenily náklady na opatření. Průzkum mezi 400 obcemi ukázal, že mnoho z nich není obeznámeno s klimatickými adaptačními plány.

Příklady nesprávných adaptačních opatření zahrnovaly investice do náročného zavlažování nebo zasněžování, zatímco dlouhodobější řešení, jako přechod na méně náročné plodiny nebo rozvoj celoročního turismu, zůstaly opomíjeny. Také podávání zpráv o pokrocích v oblasti adaptace bylo kritizováno za nedostatek kvantitativních údajů, což brání efektivnímu hodnocení.

Financování klimatických adaptačních opatření je zajištěno z různých zdrojů EU, včetně fondů pro zemědělství, soudržnost a výzkum, ale jak zpráva upozorňuje, lepší koordinace a sledování těchto zdrojů jsou nezbytné pro dosažení skutečných výsledků.

Evropa je přitom jako nejrychleji se oteplující kontinent vystavena rostoucím teplotám a úmrtím v důsledku veder, za což mohou i města. Vyplývá to ze zprávy "Urban Insight" architektonické společnosti Sweco, na kterou v pondělí upozornil deník The Brussels Times.

Přes 70 procent Evropanů v současnosti žije ve městech. Očekává se, že do roku 2050 toto číslo stoupne na 84 procent. Teploty na kontinentu rostou dvakrát rychleji než celosvětový průměr. V Bruselu se situace považuje za kritickou, upřesnil The Brussels Times.

Společnost Sweco prozkoumala plány 24 evropských měst v oblasti regulace tepla a zjistila "významné nedostatky" v jejich klimatických plánech.

"Extrémní oteplení představuje značné riziko pro veřejné zdraví, energetickou infrastrukturu a ekonomickou produktivitu v městských oblastech," zdůrazňuje se ve zprávě, podle níž počet úmrtí souvisejících s horkem za posledních 20 let vzrostl asi o 30 procent.

Takzvaný efekt městského „tepelného ostrova“ přispívá k rychlejšímu celkovému nárůstu teplot v Evropě. V Bruselu jsou teploty až o osm stupňů Celsia vyšší než v okolních venkovských oblastech. Očekává se, že počet dní se "středním tepelným stresem" (od 26 °C do 32 °C) ve městě mezi lety 2020 a 2100 vzroste o 150 procent, čili každý rok přibude devět dalších dní veder.

V severoevropských městech jako Kodaň, Stockholm a Oslo se podle zprávy nárůst vln veder mezi lety 2020 a 2100 odhaduje nejméně o 140 procent.

Zpráva upozornila i na výrazné prodloužení trvání vln veder, které představují ohrožení veřejného zdraví, infrastruktury a zdrojů. Počet dní s horkem v Bruselu, kterých bylo v roce 2020 osmnáct, by se do roku 2100 více než zdvojnásobil - na 40.

Brusel ve svém klimatickém plánu představil řešení založená na zvelebování přírodních podmínek, například rozšiřování zelených ploch.

"Klimatické plány evropských měst se musí více zaměřit na ochranu zranitelných skupin zlepšením klimatizace v předškolních zařízeních, centrech asistovaného bydlení a pečovatelských domech," uvedla Séverine Hermandová, expertka na plánování odolnosti vůči klimatu ve společnosti Sweco.