PŮVODNÍ ZPRÁVA | Volby v USA: Nastane zvrat v zahraniční politice? Přední expert Jirušek pro EZ odhalil možné scénáře

Podle něj bude panovat „relativní kontinuita“ ve vztazích s Pekingem. „Čínu obě strany považují za systémového vyzyvatele a zahraniční politika USA se dlouhodobě zaměřuje právě na tuto mocnost jako největší zahraničněpolitickou výzvu,“ vysvětlil Jirušek pro EuroZprávy.cz.

Naopak v případě Ruska lze předpokládat „kontinuitu v případě Kamaly Harrisové a nepředvídatelnost Donalda Trumpa“. „Dá se předpokládat, že Trump by se snažil od konfliktu (na Ukrajině) rétoricky a zřejmě i materiálně distancovat,“ naznačil expert s poznámkou, že může jít například o menší podporu Ukrajiny.

„Jeho motivací je eliminovat i domnělý dopad na své voliče, což zahrnuje snížení zahraniční (finanční) podpory,“ dodal Jirušek.

Trumpova slova o tom, že ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin, označil za nerealistická. „Jednalo se zjevně pouze o rétorickou figuru, kterou sám Trump v poslední době změkčuje – prodlužuje – období, které by mu údajně stačilo k řešení problému,“ připomněl.

Kyjev ale bude muset počítat s něčím jiným. „Ukrajinu by jistě nicméně dostal pod tlak zastavením vojenské pomoci, což zcela jistě není v zájmu Západu, zejména ne Evropy,“ zdůraznil Jirušek.

Velkým otazníkem jsou také vztahy USA a Evropské unie. „V případě zvolení Trumpa je rozhodně potenciál spíše ke zhoršení, byť ani jeho minulé volební období neznamenalo obchodní válku,“ poznamenal expert.

Klíčovým problémem je podle něj pokračující energetická tranzice, v oblasti zelených technologií poskytuje lepší podmínky. „Trumpova administrativa může zvolit ochranářskou politiku kvůli svým firmám v tomto odvětví, případně v dalších oblastech, jako je automotive. Na druhou stranu i D. Trump si uvědomuje, že akce v tomto ohledu vyvolají reakci,“ popsal Jirušek.

Naopak v případě zvolení Harrisové je možné očekávat kontinuitu ve vztahu k administrativě současného prezidenta Joea Bidena. „Jistě bude také klást důraz na plnění spojeneckých závazků členů NATO, jistě však ne (rétorickým) vydíráním jako dříve Trump. V jejím případě by evropské země získaly předvídatelnějšího prezidenta než v jejím oponentovi,“ ujistil expert.

Oba kandidáti se zřejmě lépe „shodnou“ na přístupu k Íránu, i když je „těžko odhadovat“, jak přesně budou další vztahy mezi Washingtonem a Teheránem pokračovat. „Celá oblast Blízkého východu je výrazně rozkolísaná a situaci může zhoršit nepředvídaná událost. Ani u jednoho kandidáta se asi nedá předpokládat měkký přístup k Íránu,“ podotkl Jirušek.

Výrazný rozdíl mezi kandidáty existuje u Izraele – konkrétněji u válek, které židovský stát na Blízkém východě vede. „V případě Harrisové lze pravděpodobně čekat kritičtější přístup k Izraeli, pokud ten bude pokračovat ve svém současném postupu vůči Gaze. Pro demokraty je toto již nyní problém, protože mezi jeho voliče tradičně patří Američané, kteří podporují Palestince,“ vysvětlil.

To není případ republikánského kandidáta. „V případě Trumpa lze čekat spíše stabilní podporu Izraele, a to také proto, že to pro jeho voliče není téma,“ uzavřel Jirušek.