Čechy kosí infarkty víc než rakovina. Jak poznat první příznaky?

Statistiky ukazují, že akutní srdeční infarkt ročně v Česku dostane 40 000 lidí. Většina z nich umře v první hodině od objevení prvotních příznaků. Toto číslo je tak vysoké, protože jim včas není poskytnuta odborná lékařská péče. Téměř 40 % z nich umře dříve, než dojde k potřebnému prvnímu kontaktu se zdravotnickým systémem.

Statistika přitom jasně ukazuje, že každá minuta zpoždění zvyšuje riziko úmrtí nebo vede k trvalým zdravotním následkům. 8% jedinců v průzkumu dokonce uvedlo, že by v případě infarktu záchranku vůbec nevolalo a vydalo by se hledat pomoc na vlastní pěst.

Přitom veškerá účinnost léčby srdečního infarktu závisí na tom, jak rychle od prvních příznaků bude zákrok proveden. Včasné rozpoznání infarktu a odborný lékařský zákrok je rozhodující.

Volat 155

ČR má jeden z nejlépe propracovaných systémů kardiovaskulární péče na světě. Celkem 22 kardiocenter poskytuje pacientům s infarktem nepřetržitou péči 24 hodin, 7 dní v týdnu. Síť stanovišť sanitek je vytvořena tak, že do všech běžně dostupných míst v Česku od aktivace záchranného týmu přijede sanitka k pacientovi v přímém ohrožení života do patnácti minut, přestože zákon ukládá minimální čas minut 20. Ve velkých městech je průměrný dojezdový čas dokonce jen 8 minut.

Posádky sanitek jsou perfektně vycvičeny a vybaveny k rozpoznání infarktu a zajistí rychlý a přímý převoz do nejbližšího kardiocentra.

Při včasném poskytnutí odborné pomoci v kardiocentru se procento možnosti úmrtí na srdeční infarkt snižuje (ze 40%) na pouhé 3%.

„Jednou z hlavních překážek při léčbě srdečního infarktu je pozdní přivolání záchranné zdravotnické služby samotným pacientem nebo jeho okolím", vysvětluje MUDr. Petr Kala, vedoucí lékař kardiologického oddělení Fakultní nemocnice v Brně - Bohunicích, a dodává:„Veřejnost musí pochopit, že včasné přivolání záchranné služby je rozhodující pro každého, kdo dostane srdeční infarkt. Jedině rychlé posouzení infarktu a převezení nemocného do nejbližšího kardiocentra mu může zachránit život. Při podezření na infarkt je třeba okamžitě vytočit číslo 155 - tísňovou linku zdravotnické záchranné služby. Pokud se k nám pacient dostane včas, umíme ucpanou tepnu rychle zprůchodnit."

Příznaky srdečního infarktu

Bolest na hrudi je nejběžnějším příznakem infarktu. Je často popisována jako pocit tísně, tlaku nebo svírání. Dalšími příznaky mohou být bolesti v jiných částech těla (obvykle v levé paži, krku nebo čelisti), dušnost, nevolnost, zvracení, nepravidelný srdeční tep, pocení a pocit úzkosti.

Ženy mohou mít méně „typické" příznaky srdečního infarktu než mají muži. Mezi nejčastější příznaky u žen patří dušnost, slabost, nevolnost a vyčerpanost.

Léčba srdečního infarktu

Nejúčinnější metoda léčby akutního infarktu se nazývá perkutánní koronární intervence (známá také pod zkratkou PCI). Je to neinvazivní zákrok, při kterém lékař – kardiolog zprůchodňuje zúženou nebo ucpanou věnčitou tepnu, která vyživuje - okysličuje srdeční sval. Cílem zákroku je obnovit průtok krve směrem k srdečnímu svalu. Pokud je poskytnuta včas, je tato metoda velice účinná, pacient většinou do tří dnů po prodělaném infarktu může odejít z nemocnice.

Jak vznikne srdeční infarkt

Srdce je sval, který vyživují - okysličují dvě koronární tepny, které jsou přibližně stejně silné a dále se větví. Jednotlivé větve však nemají žádné spojky s větvemi okolními. Když se jedna koronární tepna ucpe, neexistuje žádná přirozená cévní spojka, kterou by mohla být příslušná oblast srdce vyživována. Za těchto okolností začne postižená část svaloviny odumírat. Dochází tak k srdečnímu infarktu.