Polsko nebude chránit Ukrajince, kteří se vyhýbají odvodům do armády

Ukrajina se po více než dvou letech ruské invaze potýká i s nedostatkem vojáků. Nedávno schválila mobilizační zákon, kterým se mají zvýšit mobilizační kapacity a zpřísnit tresty pro ty, kteří se odvodu vyhýbají.

Kyjev také minulý týden oznámil, že v zahraničí přestane vydávat pasy některým mužům v mobilizačním věku. Pozastavil také konzulární služby pro muže ve věku 18 až 60 let žijících mimo Ukrajinu, což podnítilo rozhořčení mezi ukrajinskými emigranty. Podle OSN se v Polsku nacházejí desítky tisíc Ukrajinců, kterých se týká branná povinnost.

V Polsku "rozhodně nebudeme chránit ty, kteří se vyhýbají odvodům," uvedl Szejna pro televizi TVP. Dodal však, že Varšava nedostala od Ukrajiny žádnou oficiální žádost týkající se mužů v mobilizačním věku. Pokud se tak stane, Polsko bude podle něj jednat v souladu se státním i evropským právem.

Ministři obrany Polska a Litvy minulý týden prohlásili, že by mohli pomoci s návratem mužů na Ukrajinu, pokud o to sama požádá. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v úterý vyzval k nalezení řešení na úrovni Evropské unie. "Vím, že mezi Kyjevem a Bruselem se o tom jedná," řekl polský ministr.

Poté, co Rusko v roce 2022 napadlo svého západního souseda, uprchly před válkou stovky tisíc Ukrajinců, většinou přes Polsko. K únoru letošního roku v Polsku zaregistrovali celkem více než 950.000 ukrajinských uprchlíků, z nich přibližně 150.000 byli muži v odvodovém věku, vyplývá z údajů OSN.

Polsko a Litva už dříve uvedly, že jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.

"Už dlouho říkáme, že můžeme ukrajinské straně pomoci zajistit, že lidé podléhající (povinné) vojenské službě půjdou na Ukrajinu," řekl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz pro televizi Polsat. Neupřesnil, jaký postup by mohla Varšava využít.

Podobné kroky by mohla podniknout i Litva, uvedl jeho litevský resortní kolega Laurynas Kasčiunas. "Ukrajina má velmi málo mobilizačních rezerv... Není to fér vůči občanům, kteří bojují za svou zemi," prohlásil.

Ve středu ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že pozastavuje konzulární služby pro muže podléhající odvodu, kteří žijí v zahraničí. Podle nových pravidel bude možné mužům ve věku od 18 do 60 let vydat cestovní pasy jen na území Ukrajiny.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba pro Guardian řekl, že je nepřijatelné, aby ukrajinští muži v zahraničí "seděli v restauracích", zatímco jiní umírají. Důvodem zpřísnění předpisů je podle něj zčásti férovost vůči vojákům na frontě. "Nechápou, proč se vláda nesnaží zapojit více lidí do válečného úsilí," uvedl.

Ukrajina se potýká s velkým deficitem vojenské techniky a vojáků v porovnání s ruskými jednotkami na frontové linii. V Kyjevě nedávno přijali nový zákon o mobilizaci, který snížil věk odvodu do armády z 27 na 25 let.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také podepsal zákon o mobilizaci zaměřený na zvýšení počtu vojáků ukrajinské armády, informovala agentura AFP. Hlavním úkolem zákona je posílit mobilizační procesy. Vojenští pozorovatelé si tím ale nejsou jisti.

Zákon o mobilizaci zpřísňuje pravidla vojenské registrace, zpřísňuje sankce pro osoby, které se službě v armádě vyhýbají, specifikuje ustanovení o odkladu mobilizace a ukládá mužům povinnost aktualizovat údaje o vojenské registraci na úřadech.

Vlnu rozhořčení na sociálních sítích vyvolal fakt, že pod tlakem armády z návrhu zákona vypadl bod o demobilizaci již bojujících bojovníků ukrajinských obranných sil, jakož i povinná rotace vojenského personálu na frontové linii.

Zelenskyj vyhlásil všeobecnou mobilizaci hned první den ruské invaze - 24. února 2022.

Od té doby Nejvyšší rada každé tři měsíce prodlužuje platnost tohoto prezidentského výnosu, čili z formálního hlediska mobilizace na Ukrajině pokračuje nepřetržitě již třetí rok, ozřejmila BBC.

Ve třetím roce války je nábor do armády v systémové krizi. Zatímco v prvních týdnech a měsících po ruské invazi lidé stáli v řadách na odvod do armády, přičemž odvodová centra si s tolika dobrovolníky ani neuměla poradit a lidi bez vojenských zkušeností často posílali domů, časem tento zájem klesl.

Armáda však potřebuje nahrazovat ztráty a verbovat nové vojáky, proto byla nucena přejít na klasické metody mobilizace branců. Objevily se však nedokonalosti registračního systému, díky čemuž se odvodu vyhnuly stovky mužů.