Praha - Kam nám paměť sahá, téměř k jakémukoli životnímu jubileu si přejeme „hlavně zdraví“. A jak nám opravdu slouží? Čtvrtina Čechů v roce 2013 neprostonala ani jeden den. Další třetina lidí v loňském roce strávila stonáním v posteli nejvýše 7 dnů. Celkem je mezi námi tedy více než polovina zdravotně velmi odolných jedinců, které hned tak nějaká nemoc neskolí. Na druhé straně jsou tu 2 % dlouhodobě nemocných, kteří v součtu strávili v roce 2013 v posteli kvůli nemocem déle než 3 měsíce, informuje server factum.cz.
V dnešní uspěchané době je řada lidí, kteří říkají, že si vlastně nemohou dovolit být nemocní. Proto výzkum ppm factum záměrně odhlédl od „oficiální" nemocnosti prokazované neschopenkami, ale soustředil se na reálnou situaci, kdy lidé skutečně leželi a léčili se, protože se cítili oslabení nemocí, tj. bez ohledu na to, jestli měli neschopenku nebo ne. A protože jsme se chtěli zaměřit na celkovou zdravotní kondici české populace, tedy to, jak náš organismus odolává různým virům, resp. bakteriím či civilizačním nemocem, vyloučili jsme také pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku úrazů a jejich léčení či rehabilitace.
Čtvrtina Čechů říká, že v roce 2013 neprostonala ani jeden den. Z celkového počtu cca 8 milionů a 890 tisíc lidí ve věku 15-85 let řádově 1 milion a 170 tisíc mužů a 970 tisíc žen na tom za celý rok 2013 nebylo tak špatně, že by museli strávit byť jediný den ležením v posteli. Další zhruba 2 miliony a 670 tisíc Čechů strávilo kvůli marodění v posteli pouze 1-7 dnů. Dohromady tedy více než polovina Čechů (55 %) je zdravotně hodně odolných.
Mužská smrtelná choroba na sedm: rýmička
Z hlediska podílu těch, kdo v uplynulém roce nestrávili ani den léčením se v posteli, jsou na tom muži lépe (27 %) než ženy (21 %). A když rozšíříme záběr na ty, kteří nestonali vůbec nebo stonali maximálně 7 dnů, tak stále musíme mužům přiznat větší odolnost (60 %) než ženám (51 %). Je tedy evidentní, že ženy k vlastnímu stonání odolnější nejsou a uvedené rčení vychází spíše z toho, jak jednotlivá pohlaví vnímají vlastní oslabení a kolik tanečků kolem toho nadělají.
S rostoucím věkem jsou lidé k nemocem nepochybně náchylnější. Po překonání dětských chorob se dostáváme do období plné síly, která nám však s věkem ubývá a organismus postupně chřadne. Selský rozum říká ano, je to tak. Ale právě v tomhle případě nás prvoplánová logika klame. Je pravda, že odolnost se ve zralém věku (kolem šedesátky) významně snižuje, ale v rámci téměř čtyři desítky let trvajícího produktivního věku lidé deklarují téměř shodnou úroveň odolnosti.
V nejmladší věkové skupině 15-24 let je těch odolných, kteří nestonali vůbec nebo maximálně 1-7 dnů za celý rok, jedna polovina. Pak se odolnost zvýší a mezi lidmi ve věku 25-54 let jsou takto vůbec nebo jen minimálně stonající téměř dvě třetiny lidí. Více dnů strávených léčením se v posteli pak hlásí až šedesátníci a starší. Znamená to, že ve věkově poměrně dost široké etapě, kterou označujeme jako „produktivní věk" podléháme nemocem v podstatě všichni stejně? Nikoli. Jen to, co primárně ovlivňuje míru naší nemocnosti, není jenom postupující věk, ale i něco jiného.
Celkem 78 % živnostníků říká, že v roce 2013 nebyli nemocní ani jeden den (46 %) nebo maximálně 1-7 dnů (32 %). Jen o málo nižší odolnost vůči nemocem vykazují lidé, jejichž zaměstnání obsahuje především duševní, kreativní, řídicí nebo manažerskou činnost (72 %). Následují zaměstnanci vykonávající manuální činnost (66 %). Nejvíce dnů strávených v posteli kvůli nemoci přiznávají lidé, kteří aktuálně nemají práci a administrativní pracovníci.
S úsměvem jde všechno líp
Role výše příjmu je z hlediska nemocnosti také významná. Zatímco mezi lidmi s čistým příjmem do 12 tisíc Kč měsíčně je 39 % odolných jedinců, kteří v roce 2013 nebyli nemocní vůbec (19 %) nebo jen 1-7 dnů (20 %), mezi lidmi s příjmem 12-15 tisíc Kč čistého to je už více než polovina (54 %) a z těch, co vydělávají přes 28 tisíc Kč čistého měsíčně, jsou to už tři čtvrtiny.
Výsledky lze určitě interpretovat tak, že pracovně úspěšnější lidé a lidé s vlastními firmami si marodění kvůli svému pracovnímu vytížení nebo kvůli výpadku příjmu vlastně nemohou dovolit, a že třeba některé lehčí nemoci či obtíže raději přecházejí. Je to ale opravdu tak? Zkuste se porozhlédnout po svém okolí. Pokud by tito lidé své potíže přecházeli častěji než druzí, tak bychom museli podnikatele či střední a vyšší management ve firmách, kde pracujeme, celkem často vídat s nosem odřeným od rýmy, slýchat je mluvit zastřeným či chraplavým hlasem kvůli bolesti v krku či je přistihnout, jak se unaveně plouží, protože je špatný zdravotní stav oslabuje. Tak to ale v realitě není.
Spojíme-li tuto zkušenost ještě s dalšími výsledky této studie mimo dosud popisovanou pracovní sféru, například že jednu z nejvyšších odolností mají rodiče, kteří se starají o své nezletilé děti, nebo že naopak jednu z nejnižších odolností k nemocem mají rodiče, kterým jejich děti právě vylétly z hnízda, nabízí se i jiná hypotéza:
Není to tak, že primárním zdrojem rozdílů v nemocnosti právě v produktivním věku je pocit vnitřního naplnění, naše schopnost vnímat, vidět a prožívat hlavně pozitivní momenty?
Říká se „S úsměvem jde všechno líp" – v práci i doma. Co když je to tak, že lidé na vyšších postech či s vlastními firmami, jsou prostě jen více zažraní do své práce, protože v ní nacházejí podstatné osobní uspokojení. Pohled na děti nebo uvědomění fungujícího vztahu zase může vyvolávat výraznější pocit vnitřního naplnění.
Z toho, co tato studie ukazuje, se jako skvělá strategie prevence nemocnosti jeví opravdové uspokojení z vykonávané práce ideálně v kombinaci s uspokojením prožívaným v osobním životě. Pokud tedy není výjimkou, že si na konci pracovního dne spokojeně mnete ruce nad tím, co všechno jste zařídili, prosadili, vytvořili, máte mnohem nadějnější vyhlídky na to, že v následujících měsících neulehnete churaví na lůžko, uzavřela svůj průzkum agentura ppm factum.
Související
Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde
Klíčové státy pro Harrisovou, ukazuje nový průzkum. Rozhodnuto ale není
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Co Nassraláhova smrt udělá s Blízkým východem? Hrozí „svatá válka“ na obranu Libanonu
před 1 hodinou
Pravda je na naší straně, blouzní Putin. Moskva prý dosáhne všech svých cílů na Ukrajině
před 2 hodinami
Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali
před 2 hodinami
Ve věku 88 let zemřela legenda country Kris Kristofferson
před 3 hodinami
MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody
před 4 hodinami
Předpověď počasí na týden: Žádné výkyvy, ale maxima budou spíše nižší
včera
Svobodní poprvé vyhráli volby v Rakousku. Kickl ale nemá jistotu, že bude kancléřem
včera
Počasí, jaké způsobilo povodně, se může opakovat. Musíme změnit optiku, nabádá expert
včera
Pro předčasný důchod se od úterý mění podmínky. ČSSZ upozornila na novinku
včera
Ničivé povodně v našich zemích napříč historií
včera
Rakouské volby poprvé vyhraje FPÖ, ukazuje exit poll. Kickl má šanci být kancléřem
včera
Premiér Fiala přiznal chybu ODS v zářijových volbách
včera
Západ potřebuje změnit rétoriku ohledně Ukrajiny. Jde o Donbas a Krym
včera
Škoda státu z povodní činí nejméně 30 miliard korun. Vláda začne řešit kompenzace
včera
Záhada smrti Hasana Nasralláha. Tělo se našlo v nečekaném stavu
včera
Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde
včera
Bartoš potvrdil konec Pirátů ve Fialově vládě. Už je stanovený termín
včera
Fiala chce mít do středy jasno o pokračování vládního projektu. Piráty opět kritizoval
včera
Ficovi chce část Slováků zatnout tipec. Referendum by mohlo zkrátit vládě mandát
včera
Izraelci nejspíš vtrhnou do Libanonu. Půjde o operaci omezeného rozsahu
Izraelská armáda se po likvidaci šéfa hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha nezastaví. Podle informací americké stanice ABC News se očekává, že armáda vstoupí na území Libanonu, aby zlikvidovala pozice Hizballáhu podél hranice.
Zdroj: Lucie Podzimková