Trpíte cukrovkou? Studie IKEM vám změní život, čtěte pozorně

V náhodném pořadí začali dodržovat režim šesti jídel, nebo dvou jídel denně, po 12 týdnech se obě skupiny prohodily. Oba režimy měly podle lékařky pozitivní účinky na tělesnou hmotnost i kontrolu krevního cukru, ale výraznější byly u režimu dvou jídel denně.

"Na režimu dvou jídel denně pacienti za tři měsíce více zhubli, v průměru o 1,4 kilogramu víc než v režimu šesti jídel, a také obvod pasu se jim v průměru o čtyři centimetry více zmenšil," upřesnila. Podle ní se měřil i obsah tuku v játrech, více klesl rovněž při režimu dvou jídel denně.

"Také kontrola krevního cukru se zlepšila více při režimu dvou jídel denně, i hodnoty inzulínu a hormonu glukagonu, které regulují krevní cukr. Zvýšila se také citlivost k inzulínu. Celkově tedy metabolické parametry se sice zlepšily v obou režimech, ale pozitivní účinky byly výraznější při dvou jídlech denně," shrnula výsledky Kahleová.

Nová zjištění se zdají dost odlišná od toho, co se nyní doporučuje, podle lékařky rozpor ale tak zásadní není. Klíčovou roli hraje složení stravy. Jídelníček obsahoval velké množství vlákniny, 30 až 40 gramů za den, což umožňovalo rozdělit stravu i jen na dvě porce, aniž se rozkolísala hladina krevního cukru. Pacienti, kteří se dvakrát denně pořádně najedli, nepociťovali hlad, na rozdíl od těch, kteří se při menších dávkách nikdy do sytosti nenajedli.

Klíčové bylo i rozložení jídel během dne. Je potvrzeno, že lidé, kteří pravidelně snídají, mají nižší BMI, jsou tedy štíhlejší než ti, kteří pravidelně snídani vynechávají, a to i přesto, že celkově přijmou za den více energie. "Navíc z toho samého jídla, které sníme ve formě snídaně, oběda nebo večeře, se ukládá v různou denní dobu jiné množství tuku. Největší ukládání po tom samém jídle je ve večerních hodinách, naopak nejmenší v dopoledních," řekla. Ve studii proto šlo i o načasování jídel, aby těžiště příjmu bylo v dopoledních a časně odpoledních hodinách.

Příznaky jsou podobné chřipce

O cukrovku se jedná v případě, že hladina glukózy v krvi přesáhne hodnotu 10mmol/l. Zvýšená hladina cukrů v krvi může mít 2 příčiny a podle nich rozdělujeme diabetes mellitus na 2 typy.

Diabetes 1. typu vzniká z důvodu nedostatečné produkce inzulinu (hormon slinivky břišní) a diabetes 2. typu je zapříčiněn sníženou citlivosti tkání vlastního těla k inzulinu. (Hormon inzulin je pro celý organismus nezbytně důležitý, protože vychytává cukr z krve a přivádí ho do orgánů a tkání celého těla. Tedy zajišťuje přísun hlavního energetického zdroje.)

Psali jsme: Ta, která řeže lidem nohy: Primářka o diabetu, amputacích a protézách +FOTO jen pro otrlé  

Diabetes mellitus 1. typu propuká nejčastěji v dětství nebo v mládí a jedná se vlastně o autoimunitní chorobu, kdy vlastní imunitní systém ničí buňky slinivky břišní, které produkují inzulin. Jedná se o onemocnění náhlé a někdy bývá označováno z důvodu raného výskytu jako juvenilní diabetes. Odhaduje se, že v současné populaci trpí touto nemocí 0,4% lidí.

Diabetes mellitus 2. typu se vyskytuje spíše u dospělých, a to hlavně obézních jedinců. Propuká pozvolna většinou po 30. roce života, avšak v poslední době se neobvykle často vyskytuje i u obézních dětí s nedostatkem pohybu. Vlohy k tomuto onemocnění jsou často přenášeny dědičně z generace na generaci a v současnosti touto poruchou trpí asi 7% populace.

Nejčastějšími příznaky pro diabetes 1. typu je předrážděnost, časté močení spojené s abnormální žízní, dále zvracení, tělesná slabost, hubnutí a neobvykle silný pocit hladu.

Diabetes 2. typu má příznaků podstatně více, avšak o to méně jsou jeho projevy specifické. Časté bývá zamlžené vidění, snížení vnímání sladké chuti, svědění, neobvyklá žízeň, ospalost, únava, kožní infekce, pomalé hojení ran, bolesti nohou a mravenčení chodidel.

Mnohdy jsou přítomny také příznaky podobné chřipce či nachlazení, možná je i ztráta ochlupení na nohou nebo žluté hrbolky (xantomy) po těle. Časté denní a noční močení není také neobvyklé, informuje Vitalion.cz.