Česko stále neplní požadavek energetických úspor, hrozí mu sankce

Česko stále neplní evropský požadavek na energetické úspory stanovený pro období let 2014 až 2020. Vyplývá to ze zprávy o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti, kterou v pondělí projedná vláda.

Předkládací zpráva materiálu podotýká, že závazek ČR v oblasti je stanoven na 204,4 petajoulů (PJ) kumulovaných úspor energie do roku 2020, avšak za období 2014 až 2019 bylo dosaženo zhruba 98 PJ. Plánováno bylo 153,3 PJ. Příští rok po zaslání závěrečné zprávy tak Česku hrozí od Bruselu sankce.

Materiál pro vládu připomíná, že Evropská komise (EK) by v takovém případě mohla zahájit s ČR řízení, které by mohlo dojít až před Soudní dvůr EU (SDEU). Ten může shledat, že Česko porušila povinnost, ke které se zavázala. "V takovém případě SDEU nařídí sjednat nápravu a ČR je povinna tento rozsudek implementovat," píše se v dokumentu. Aktuální sdělení EK podle něj stanovilo minimální jednorázovou paušální pokutu pro ČR na 1.341,000 eur (asi 34,9 milionu Kč).

Úspory energie v období 2014 až 2020 by měly podle směrnice odpovídat každoročnímu snížení konečné spotřeby energie o 1,5 procenta objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům. "ČR vznikl deficit v plnění ročních úspor energie kvůli pomalejšímu využívání opatření na realizaci úsporných opatření v letech 2014 a 2015, zejména investičních opatření," napsalo v materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které kabinetu zprávu předkládá. Připouští, že splnění stanovaného požadavku Bruselu nelze předpokládat.

Resort doporučuje, aby z důvodu neplnění evropského závazku byly navzdory pandemii koronaviru vyčerpány všechny peníze z příslušných dotačních programů, které jsou pro energetické úspory určeny, a nebyly přesunuty jinam. "I kdyby se nepodařilo pokrýt celý závazek ČR do konce roku 2020, je to signál vůči EU, že ČR využila všech dostupných možností ve snaze závazek naplnit," uvedlo ministerstvo.

"Je nezbytné, aby vláda ČR byla o situaci informována a rozhodla o dalším postupu, a to i s ohledem na skutečnost, že v roce 2021 bude zahájeno další závazkové období (2021 až 2030) s ještě většími ambicemi na snižování spotřeby energie a dekarbonizaci," dodalo.

Z dostupných zhruba 75 miliard korun na plnění směrnice energetických úspor pro současné programovací období byla podle materiálu zatím vyčerpána asi třetina. Čerpání peněz na energetické úspory v Česku vázne dlouhodobě. "Prvotní problém je v pozdním schválení programů, kdy Evropská komise schválila programy pro Českou republiku až v roce 2015, i když jde o programové období 2014 až 2020. Po schválení se připravovaly konkrétní podmínky poskytování dotací společně s výzvami pro podávání žádostí o dotace, které byly vyhlašovány až na konci roku 2015," řekl ČTK už v roce 2017 ředitel odboru energetické účinnosti a úspor MPO Vladimír Sochor.

Související

raketový systém Patriot

„Rusové se učí a upravují taktiku,“ říkají ukrajinští energetici. Firmám dochází peníze, žádají o Patrioty

Ukrajinští energetici se snaží opravit škody způsobené rostoucími ruskými vzdušnými útoky, které mají za cíl zničit ukrajinskou energetickou infrastrukturu, poškodit ekonomiku a podlomit morálku společnosti. Obávají se, že nedokáží zemi připravit na zimu, pokud spojenci Kyjevu neposkytnou systémy protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty, které by pomohly zastavit další útoky Rusů na již poškozené elektrárny.
Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

Více souvisejících

Energetika Vláda ČR Česká republika evropská komise ministerstvo průmyslu

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 48 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Izrael zůstane proti Hamásu osamocený, když bude muset

Izrael zůstane ve válce proti palestinskému hnutí Hamás "osamocený", pokud bude muset. Prohlásil to dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na varování prezidenta USA Joea Bidena v souvislosti s plánovanou operací izraelské armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Uvedla to agentura AP.

včera

Ilustrační foto

Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny

Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.  

včera

včera

včera

Polsko-běloruská hranice

Polsko posiluje kovovou bariéru na hranici s Běloruskem

Polsko posiluje kovovou bariéru na své hranici s Běloruskem, aby zabránilo nelegální migraci. Připravuje také plány na zvýšení ochrany hranice s Ruskem, uvedl ve čtvrtek polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle agentury AP.

včera

Izraelci se brání Bidenovu ultimátu: Pro dosažení svých cílů uděláme vše

Izrael podnikne všechny nezbytné kroky k tomu, aby v Pásmu Gazy dosáhl svých válečných cílů. Prohlásil to izraelský ministr obrany Joav Galant v reakci na tlak Spojených států zastavit izraelskou operaci ve městě Rafah, informuje agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy