Čistý zisk energetické skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku dosáhl stejně jako loni za stejné období 13,6 miliardy korun. Tržby ČEZ meziročně stouply zhruba o pět procent na 155,5 miliardy. Prodeje elektřiny, plynu i tepla skupině meziročně klesly.
Vyplývá to z údajů, které dnes skupina zveřejnila. Po očištění o mimořádné nepeněžní vlivy však čistý zisk meziročně vzrostl o 27 procent na 18,7 miliardy, což je podle ČEZ ukazatel relevantní pro dividendovou politiku.
Provozní zisk před odpisy (EBITDA) skupiny ČEZ dosáhl za první tři čtvrtletí vzrostl oproti loňsku o 14 procent na 50,9 miliardy. "Celoroční EBITDA i očekávaný čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy potvrzujeme na horní hranici dosud udávaného rozpětí - EBITDA na úrovni 64 miliard korun a čistý zisk očištěný 23 miliard korun," sdělil člen představenstva a ředitel divize finance ČEZ Martin Novák.
I přes pandemii COVID jsme dosáhli za 3Q solidních výsledků. Potvrzujeme tak očekávku zisku za rok 2020 na horní hranici dosud udávaného rozpětí. EBITDA na úrovni 64 mld. Kč a čistý zisk očištěný na 23 mld. Kč. pic.twitter.com/4S0yTjjNDm
— Martin Novák (@novak__martin) November 10, 2020
Firma uvedla, že její výsledky pozitivně ovlivnila mimo jiné vyšší cena, kterou si společnost zajistila za vyrobenou elektřinu na velkoobchodním trhu a stabilní provoz jaderných elektráren, jejichž výroba meziročně vzrostla o dvě procenta na 4,4 terawatthodiny (TWh). Prodeje elektřiny, plynu i tepla skupině meziročně klesly.
"Daří se nám naplňovat klíčovou prioritu - bezpečný a stabilní provoz jaderných elektráren. A navíc jsme o čtyři megawatty navýšili výkon druhého bloku v Temelíně díky instalaci nových separátorů páry v nejaderné části elektrárny," uvedl dnes generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
"K rychlejšímu naplnění ambice snižovat uhlíkovou stopu skupiny ČEZ přispěje navíc uzavřená dohoda o prodeji elektrárny Počerady o tři roky dříve. Průměrné emise oxidu uhličitého na vyrobenou elektřinu celé skupiny v roce 2021 díky tomu očekáváme téměř o pětinu nižší, než činí měrné emise nových paroplynových zdrojů," dodal Beneš.
Čistý zisk ve čtvrtém čtvrtletí bude sice podle Nováka zatížen opravnými položkami kvůli prodeji rumunských aktiv ČEZ, ty ale nejsou peněžním výdajem. Prodejem naopak podle Nováka získá ČEZ významnou částku, která přispěje ke snížení dluhu, rozvoji a vyšší dividendě pro akcionáře. Aktuální odhad negativního dopadu pandemie covid-19 na celoroční hospodaření činí podle firmy přibližně tři miliardy Kč.
Výroba elektřiny skupině ČEZ za tři čtvrtletí klesla o šest procent na 42,4 TWh u tradičních zdrojů, které se na celkové výrobě elektřiny podílejí z naprosté většiny. Důvodem poklesu byly podle skupiny zejména růst cen emisních povolenek, pokles cen elektřiny vlivem pandemie nemoci covid-19 a načasování odstávek výrobních zdrojů.
K meziročnímu snížení výroby přispěl také útlum dosluhujících uhelných elektráren, zejména uzavření elektrárny Prunéřov 1, uvedl ČEZ. Výrazně poklesla také těžba uhlí - meziročně o 28 procent na 10,7 milionu tun.
U takzvané nové energetiky, tedy u obnovitelných zdrojů, výroba elektřiny o sedm procent vzrostla na 1,7 TWh, podle ČEZ zejména díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu i Rumunsku.
Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ za tři čtvrtletí meziročně klesla o 4,6 procenta, hlavně kvůli nižší spotřebě firem. Důvodem poklesu byla podle ČEZ situace kolem covidu-19. Spotřeba u velkých podniků se snížila o 8,9 procenta, zatímco spotřeba domácností vzrostla o 4,3 procenta.
Prodej elektřiny koncovým zákazníkům se snížil o šest procent na 24,3 TWh. Prodej plynu koncovým zákazníkům klesl o sedm procent na 6,2 TWh. Také prodej tepla poklesl, a to o tři procenta na 15.700 terajoulů (TJ).
ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Počet zaměstnanců skupiny ČEZ činil ke konci třetího čtvrtletí letošního roku zhruba 31.900, což bylo meziročně zhruba o procento méně.
Související

Dva nové bloky v Dukovanech postaví Korejci. Vláda s nimi podepsala smlouvu

Co čeká trh s energiemi? Zeptali jsme se dodavatelů, jak se budou měnit ceny elektřiny
ČEZ , Energetika , Ekonomika , Daniel Beneš (ČEZ)
Aktuálně se děje
před 12 minutami

Na Českokrumlovsku řádily falešné lékařky. Hrozí jim až pět let ve vězení
před 57 minutami

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník
před 1 hodinou

Metro opět začne stavět na Staroměstské. Má to ale háček
před 2 hodinami

Sto let od vydání knihy, která byla základem nacistické ideologie. V Česku je zakázaná
před 3 hodinami

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje
před 3 hodinami

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci
před 4 hodinami

V Motole s meningokokem leží nezletilý student. Merxbauerová pro EZ řekla, na co si dávat pozor
před 4 hodinami

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady
před 6 hodinami

14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování
před 6 hodinami

Británii dochází trpělivost. Izraeli zaslala důrazné varování
před 6 hodinami

USA opouští UNESCO, oznámil Trump
před 8 hodinami

EU žaluje Francii za to, že lidem říká, jak recyklovat
před 8 hodinami

V Motole je hospitalizován mexický student s potvrzenou nákazou meningokokem
před 9 hodinami

Francii dochází trpělivost. Tlačí EU k tvrdšímu postupu vůči Trumpovi
před 10 hodinami

Trump je zaskočen izraelskými útoky v Gaze a Sýrii, v Bílém domě sílí odpor k Netanjahuovi
před 11 hodinami

Manévry záchranářů v Roztokách u Prahy: Kvůli meningitidě vyšetřili stovku lidí
před 11 hodinami

Nejtragičtější letecké neštěstí v historii Bangladéše: Letadlo se zřítilo na školu, desítky mrtvých
před 13 hodinami

Počasí o víkendu: Očekává se déšť, hrozí i další bouřky
včera

Chodíte rádi na koupaliště? Pak pro vás vědci nemají moc dobré zprávy. Popsali, co vše můžete chytit
včera
Putin stupňuje agresivní hybridní útoky proti Německu
Německo čelí rostoucí vlně hybridních útoků ze strany Ruska. Podle šéfky německé vojenské kontrarozvědky Martiny Rosenbergové se letos dramaticky zvýšil počet případů špionáže a sabotážních operací, za nimiž s vysokou pravděpodobností stojí Moskva.
Zdroj: Libor Novák