ČNB podle odhadů opět sníží úrokové sazby. Možná až na technickou nulu

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek 7. května zřejmě sníží základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Vyplývá to z vyjádření většiny ekonomů oslovených ČTK. Důvodem by měla být reakce na další negativní vývoj ekonomiky kvůli dopadům šíření koronaviru. Někteří analytici ovšem nevylučují ani pokles základní sazby až na technickou nulu.

Rada naposledy snížila základní úrokovou sazbu na konci března, a to o 0,75 procentního bodu na jedno procento. Předtím již sazby snížila na mimořádném zasedání 16. března, a to o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta.

"Centrální banka s odstupem vyhodnotí přínos již provedených opatření a na základě aktualizované prognózy znovu sníží základní úrokovou sazbu,a to o půl procentního bodu. Ve zbytku letošního roku náš základní scénář počítá již se stabilitou úrokových sazeb," uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

I podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera ČNB bude pokračovat ve snižování sazeb. "Ty by tak patrně mohly poklesnout o dalších 50 bazických bodů a dostat se na úroveň půl procenta. Poté by ČNB mohla chvíli vyčkávat a ponechat sazby delší dobu na této úrovni. Vše se však bude odvíjet od dalšího ekonomického vývoje, který se velmi složitě odhaduje," uvedl.

Podle Seidlera nadále platí, že samotné snížení sazeb ze strany ČNB nebude příliš účinným lékem v boji s ekonomickými následky současných mimořádných opatření, a hlavní tíha je tak na opatřeních vlády. "Ta však alespoň z pohledu dodané likvidity a záruk nebyla prozatím příliš efektivní a záruční a úvěrové programy COVID zaostávají za očekáváním i potřebami ekonomiky," dodal.

Rada ČNB ve čtvrtek rovněž zveřejní novou makroekonomickou prognózu. "ČNB svou prognózou letošního HDP nebude vybočovat z názorového spektra, které se tvoří v intervalu minus pět až minus deset procent. Ale zajímavější než míra prvotního propadu HDP bude náhled ČNB na tvar a dynamiku následného oživení ekonomiky, protože to by mělo probíhat v době, kterou může ovlivnit měnová politika. Nejpodstatnější pro nastavení sazeb bude výhled inflace," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. I on očekává pokles základní úrokové sazby o půl procentního bodu.

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka ovšem není žádný důvod, aby ČNB váhala se snížením základní úrokové sazby na technickou nulu. "V ideálním případě by měla jít se sazbami ještě níže, tedy do záporných hodnot. Současný propad ekonomiky je bezprecedentní, reakce měnové politiky by měla být také výjimečná," uvedl.

"Zda si centrální bankéři budou chtít ponechat určitou rezervu, nebo zda zvolí již dříve využitý scénář technické nuly a kooperace s rozpočtovou politikou, se ukáže až ve čtvrtek. V každém případě to nebude inflace, která je jinak v centru pozornosti ČNB," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Dodal, že rada se bude rozhodovat nad sadou tragických čísel, která jí nepochybně přimějí k dalšímu snížení sazeb.

"Nepředpokládáme ovšem, že by bankéři již na květnovém zasedání využili veškerý arzenál a snížili sazby až na nulu," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ní si centrální bankéři ponechají půl procentního bodu v rezervě pro případ potřeby. "Pokud by se situace dále zdramatizovala, mohla by ČNB k poklesu na nulu nakonec též sáhnout, nicméně snížení do záporných hodnot po vzoru ECB neočekáváme," dodala.

"Na nulu, respektive technickou nulu, bankovní rada podle mě v květnu s hlavní sazbou nepůjde, protože si bude chtít ponechat v záloze prostor pro případné další uvolněné měnové politiky v nadcházejících měsících," uvedl i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Měnového zasedání bankovní rady ve čtvrtek 7. května se zúčastní všech sedm členů.

ČNB od 7. května trvale změnila čas zveřejňování informací z měnových jednání, na kterých bankovní rada rozhoduje o nastavení úrokových sazeb. Nově bude rozhodnutí bankovní rady o nastavení úrokových sazeb zveřejňovat ve 14:30 a následná tisková konference bude začínat v 15:45. Dosud banka zveřejňovala informaci o rozhodnutí rady ve 13:00 a tisková konference se konala zpravidla od 14:15 hodin.

Související

Ilustrační foto Původní zpráva

Zdražování se v Česku zastavuje, tvrdí ČNB. Co to ale znamená a co nás čeká dál?

Česká veřejnost, která je zvláště v poslední době ovlivněna zhusta často populistickými výkřiky o „šílené“ drahotě v tuzemsku, dostala od nejvyšší autority v zemi, která má hlídat cenovou a měnovou stabilitu, totiž centrální banky, jasnou odpověď na podobné pokřiky. Česká národní banka totiž během listopadu 2023 uvedla, že se zdražování zastavuje. Podle nejvyššího finančního regulátora se ceny v Česku v posledních devíti měsících zvedly minimálně. Co ale bude dál? 

Více souvisejících

ČNB Ekonomika

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300

Řecko nemůže poslat Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot nebo S-300. Uvedl to podle DPA řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy