Pracovníkům na kurzarbeitu by měla firma za neodpracovanou dobu platit nejméně 80 procent jejich výdělku. Stát by jí poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, a to nejvýš rok. Kurzarbeit by při ohrožení zaměstnanosti spustila vláda po projednání v tripartitě. V nařízení by stanovila přesné podmínky. Vyplývá to z kompromisního koaličního návrhu, který dostala Sněmovna. Odbory a zaměstnavatelé tuto verzi podpořili.
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy stát přispívá na výdělek za neodpracovanou dobu. Podle plánu mělo mít Česko tento nástroj od loňského listopadu. Vláda se na novele o zaměstnanosti s kurzarbeitovými pravidla dlouho nedokázala shodnout a schválila ji až koncem září. Odboráři a podnikatelé výsledek kritizovali. Poslanci navrhli desítky změn. Proti sobě pak stály i dva ucelenější koaliční návrhy - jeden předložil poslanec ČSSD Roman Sklenák, druhý poslankyně ANO Jana Pastuchová a KSČM Hana Aulická Jírovcová. Kompromisní verzi předkládají teď všichni tři společně. Dohoda se našla po dlouhém vyjednávání.
Podle nové předlohy by zaměstnavatel pracovníkovi za neodpracovaný čas platil nejméně 80 procent jeho průměrného výdělku. Stát by z toho uhradil 80 procent i se sociálními a zdravotními odvody, nejvýš ale do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího roku. Podle podkladů k návrhu by se podpora vyřizovala stejně jako dosavadní příspěvky na mzdy z programu Antivirus. Peníze od státu by ale podnik nemusel dostávat až po vyplacení výdělků. "Příspěvek v době částečné práce nemusí být refundací vynaložených nákladů na náhrady mzdy. Zaměstnavatel může nejprve podat měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců, získat příspěvek a až poté vyplatit náhradu mzdy," uvádí autoři ve zdůvodnění.
Nárok na podporu by byl u zaměstnanců, kteří jsou ve firmě aspoň tři měsíce. Doma by mohli zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, tedy 20 až 80 procent pracovní doby. Výpadek by se posuzoval za celou firmu, nebo za její závod. V době bez práce by lidé mohli chodit do kurzů či na rekvalifikace od úřadu práce. Na příspěvek by nebyl nárok u pracovníků s kontem pracovní doby. Nedostali by ho ani podnikatelé, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání, a to tři roky po jejím přiznání.
Přechod na zkrácenou práci by podnik elektronicky oznámil úřadu práce. Zavázal by se také, že tyto pracovníky nepropustí ani při kurzarbeitu, ani po určitou dobu po něm. Tento čas by měl trvat polovinu času, po který člověk dostával příspěvek při zkrácené práci. Firma by také v posledním měsíci před vyhlášením kurzarbeitu při něm či rok po jeho skončení nesměla vyplatit dividendy, mimořádné podíly na zisku či předčasně splatit úvěr. Při nesplnění pravidel by se příspěvky vracely.
Kurzarbeit by mohla spustit vláda při ohrožení zaměstnanosti po projednání v tripartitě. Přikročit by k němu mohla po přírodní pohromě či kyberútoku, v epidemii i ohrožení ekonomiky. V nařízení by stanovila pro jaké území, odvětví či okruh zaměstnavatelů by zkrácená práce se státním příspěvkem byla. Kabinet by určil ukazatele pro posouzení a také rozsah výpadku pracovní doby. Kurzarbeit by vyhlašoval nejvýš na půl roku a opakovaně by ho mohl prodloužit nejvýš o tři měsíce, ale maximálně na rok.
Podle podkladů k návrhu by využití kurzarbeitu při plošném uzavření provozů stálo měsíčně asi 2,6 miliardy korun. Z Antiviru se vyplácela částka zhruba 3,8 miliardy Kč. Pokud by v době recese přešlo na zkrácenou práci 150.000 lidí, výdaje by se měsíčně pohybovaly kolem 2,9 miliardy korun. Autoři podotkli, že částka by závisela na tom, kolik pracovníků by na kurzarbeitu bylo.
Související
Jurečka se domnívá, že vláda může schválit kurzarbeit do dvou či tří týdnů
Co bude, pokud dojde plyn? Ministerstvo připravuje kurzarbeit
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
včera
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
včera
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
včera
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
včera
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno včera
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
včera
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
včera
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
včera
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
včera
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
včera
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
včera
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
včera
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.
Zdroj: Libor Novák