Proč si letos tolik připlatíme za rohlík, máslo a další potraviny? Vydejme se na „stopu zdražování“

Zemědělce napříč Evropou, i v Česku, teď trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba až na šestinásobek úrovně roku 2020 (viz graf). K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí. Informuje server Lukáš Kovanda.

Místo hnojiv se totiž loni z plynu, co byl k dispozici, ve velkém vyráběla elektřina. A to proto, že jí kvůli nepřízni počasí – v Německu málo foukalo, v Norsku málo pršelo – nevyrobily dost zelené zdroje typu větrníků či hydroelektráren. A kvůli překotnému odstavování ani elektrárny uhelné a jaderné.

Například evropští pěstitelé kukuřice či pšenice proto letos čelí vůbec poprvé „hnojivové krizi“. Hnojiva vyživující ozimé plodiny vycházející z vegetativního stádia jsou totiž výrazně dražší než kdykoli v minulosti, což sníží hektarový výnos už letošní jarní sklizně.

Dražší hnojiva znamenají, že jich zemědělci použijí citelně méně. Kvůli slabší výživě plodin tak bude výnos sklizně nižší, a to zvláště ještě přidá-li se v nejbližších týdnech a měsících nepříznivé počasí, například jarní sucha. Pokud třeba bude v dubnu a květnu panovat nadprůměrně suché počasí, bude nepříznivý dopad na úrodu ještě znatelnější, neboť dusíkatá hnojiva pomáhají plodinám též přežít právě suché dny.

Evropská „hnojivová krize“ tak letos přispěje skrze slabší úrodu obilovin či kukuřice a dalších plodin k citelnému zdražení potravin, a to i v ČR.

Jak velké zdražení bude? V období od roku 2000 rostly zatím ceny potravin v ČR nejvýrazněji v roce 2008, o 8,1 %. Při tehdejší celkové inflaci 6,3 %. Letošní celková inflace dle předevčírem zveřejněné prognózy ministerstva financí dosáhne celoročně průměrně úrovně 8,5 %. Potraviny přitom budou muset „dohánět“ to, že loni prakticky nezdražily, zatímco ve zbytku ekonomiky ceny často velmi výrazně rostly. Stoupají třeba i ceny potravinářských obalů, například lahví nebo kartónů, a to rovněž kvůli zdražujícím energiím a mezinárodní výrobní a logistické krizi, důsledku pandemie. A navíc se projeví právě „hnojivová krize“.

Dražší hnojiva zvedají ceny obilovin, tedy i mouky a nakonec třeba rohlíku. Pekárenské výrobky poměrně citelně zdražovaly už v prosinci a letos bude růst cen pokračovat. Pečivo tak může letos zdražit až o 15 %, někteří pekaři varují až před třetinovým růstem cen.

V podobném rozsahu, až o 15 %, zdražují či ještě podraží mléčné výrobky, jako je máslo. Řada výrobců mění své ceny až nyní v lednu. Drahá hnojiva totiž prodražují krmivo pro zemědělský dobytek. Méně krmiva či jeho horší kvalita a výživnost, způsobená také právě slabším hnojením, přispívají k nižšímu obsahu tuku v mléce. Cena takového tuku pak tedy nutně roste, pročež zdražují právě výrobky typu másla.

Sečteno, podtrženo, nelze vyloučit, že potraviny, i ty základní, pečivo či mléko, letos podraží nejvýrazněji v tomto miléniu, tedy za celou dobu od roku 2000. Jejich zdražení může činit celoročně v souhrnu až 10 %.

Související

Více souvisejících

ceny potravin zdražování potraviny jídlo

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Žhavá láva, ilustrační fotografie.

Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami

V Indonésii se během probíhajícího týdne probudila sopka Ruang. Úřady ve čtvrtek varovaly před hrozbou vln tsunami, kvůli sopečným erupcím nařídily evakuaci více než 11 tisíc lidí a uzavřely i mezinárodní letiště Kota Kinabalu, informovala zahraniční média. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem

Expremiér Andrej Babiš (ANO) označil unijní migrační pakt na čtvrteční mimořádné schůzi za největší zradu v novodobých českých dějinách, ze které obvinil premiéra Petra Fialu (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Dohoda podle Babiše obsahuje skryté uprchlické kvóty a zavazuje země k přijímání migrantů z afrických či blízkovýchodních zemí. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?

„V posledním roce česká koruna výrazně oslabuje vůči oběma světovým měnám, ovšem v posledním měsíci se tento vývoj začal značně lišit,“ říká analytik BHS Timur Barotov. Takže co se vlastně děje na finančních trzích?

před 5 hodinami

před 5 hodinami

V případě, že Putin vyhraje na Ukrajině, dostane se do bezprostřední blízkosti východní hranice NATO. Což Západ považuje za vojenskou hrozbu.

Hrozivý scénář pro Evropu. Analytici ISW varují, Rusové vítězstvím na Ukrajině obsadí pohraničí NATO

Lidé, kteří nerozumí, proč je nutné, aby Ukrajina v boji s ruským agresorem zvítězila, si musí uvědomit, co se stane, pokud se Rusku podaří prolomit všechny linie v napadené zemi? Pokud by tedy Rusko dosáhlo v tomto střetu vítězství, Evropu by mohla čekat temná perspektiva. Potenciálně by to mohlo otevřít dveře pro další konflikty ve všech zemích na východní hranici NATO, včetně Slovenské republiky. Ukrajině vážně chybí zbraně a munice, a proto je nezbytná podpora ze strany Spojených států. Nicméně dodávky pomoci z Washingtonu nyní čelí vážným problémům.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Francouzský prezident Emmanuel Macron a srbský prezident Aleksandar Vučič během společné tiskové konference před pracovní večeří v prezidentském Elysejském paláci v Paříži (Francie, 8. dubna 2024).

Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Princezna Kate zůstane doma sama. William učinil zásadní rozhodnutí

Poprvé od chvíle, kdy princezna Kate v březnu odhalila diagnózu, se princ William vrátí k povinnostem člena britské královské rodiny. Informují o tom zahraniční média. Kate přitom není jediným zástupcem monarchie, který omezil veřejná vystoupení ze zdravotních důvodů. S rakovinou se potýká také král Karel III. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy