Zaměstnavatelé jsou k návrhu kompenzačního bonusu kritičtí

Hospodářská komora ČR (HK ČR) má výhrady k navrhovanému příspěvku k nemocenské pro lidi v karanténě. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by podle zástupců zaměstnavatelů znamenal další tlak na rozpočet. Sporný je podle komory předpokládaný efekt větší motivace lidí k testování a trasování. O stanovisku komory dnes informoval její mluvčí Miroslav Beneš. Ministryně sociálních věcí Jana Malačová (ČSSD) tento týden ČTK řekla, že bonus by mohl platit i pro nemocné s covidem v izolaci. O návrhu bude v pondělí jednat tripartita.

Zaměstnancům, kteří se po kontaktu s nakaženým dostanou do karantény, by podle MPSV zaměstnavatel připlácel k náhradě mzdy až 250 korun za den, a to nejvýš po deset dnů. Výdaje by si pak firma či instituce odečetla ze sociálních odvodů. Úřad vychází z toho, že lidé budou díky příspěvku ochotnější nechat se testovat na koronavirus a hlásit rizikové kontakty, protože jim v případě karantény nebude hrozit tak výrazný propad přijmu.

Hospodářské komoře vadí, že návrh vytváří tlak na státní rozpočet. "Příspěvek totiž bude celý financován z rostoucího státního dluhu, který v rámci budoucích konsolidačních opatření zřejmě svými daněmi zaplatí podnikatelé a zaměstnanci privátního sektoru," obává se komora.

Zástupci zaměstnavatelů také upozorňují na souběh kompenzačního bonusu s takzvaným balíčkem poslední záchrany pro firmy, o kterém jednají s ministerstvy financí a průmyslu. Ten má pomoci podnikatelům, kteří dosud neměli nárok na žádnou podporu, případně se jich kompenzační programy týkaly jen okrajově. Prezident HK ČR Vladimír Dlouhý se obává, že souhlas zaměstnavatelů s příspěvkem pro pracovníky v karanténě by vláda mohla vydávat za argument, proč už na další podporu podnikatelů nejsou peníze.

Komora má k návrhu i obecnější připomínky. Otázkou podle ní je, proč se příspěvek má týkat pouze lidí v karanténě, kteří by tak dostávali větší podporu než skutečně nemocní s covidem-19. "Diskutabilní je také předpokládaný efekt větší motivace obyvatel k testování a trasování v případě podezření na nákazu koronavirem," domnívá se komora. Dodává, že systém může svádět k zneužití. Za lepší řešení by Dlouhý považoval bezplatné PCR testování lidí i bez doporučení lékaře. Dosud je z veřejného zdravotního pojištění hrazeno pouze méně citlivé antigenní testování.

Přestože komora má k návrhu kompenzačního bonusu výhrady, vidí v něm i některá pozitiva. Oceňuje, že předpokládá využití zápočtu vyplaceného příspěvku proti pravidelným sociálním odvodům zaměstnavatele. Firma tak jednoduše odvede státu pojistné snížené o příspěvky vyplacené zaměstnancům. Dalším plusem je podle Dlouhého také to, že návrh pamatuje i na lidi pracující na dohodu a že nebude zatížen zaměstnavatelským pojistným.

Kolik lidí by mohlo příspěvek v případě schválení návrhu dostat, není z návrhu zákona úplně jasné. Česká správa sociálního zabezpečení evidovala za první letošní měsíc k 24. lednu 61.800 karanténních e-neschopenek. Podle údajů ministerstva zdravotnictví přibylo v Česku za tu dobu ale 207.900 nakažených s potvrzeným koronavirem. Ministryně Maláčová v pondělí zmínila, že v Česku je v průměru 50.000 karantén měsíčně a průměrné měsíční výdaje na bonus by činily 125 milionů korun.

Související

Tomáš Prouza, zakladatel webu penize.cz

Zaměstnavatelé plánují omezit zaměstnanecké benefity, hlavně ty méně rozšířené

V reakci na konsolidační balíček dvě pětiny zaměstnavatelů sníží výši poskytovaných zaměstnaneckých benefitů nebo omezí jejich počet. Omezovat se budou hlavně víceúčelové programy a méně rozšířené benefity, jako jsou finanční příspěvky při výročích, odchodu do důchodu nebo svatbě, ale i různé vzdělávací programy. Vyplývá to ze šetření, které mezi podniky napříč obory a regiony realizovala Hospodářská komora. Ta má také obavu, aby omezováním benefitů v podnicích nebyl ohrožen rozvoj tzv. zdravotních benefitů, které díky své preventivní funkci dosud přispívaly ke snižování nákladů zdravotního systému.
Ilustrační fotografie.

Zaměstnavatelé budou i v roce 2024 zvyšovat mzdy, podle HK až o 10 procent

Po několikaměsíčních propadech reálných mezd se karty začínají obracet. Zaměstnavatelé již letos zvyšovali mzdy a budou v tom pokračovat i v roce 2024, kdy se inflace bude blížit 2% inflačnímu cíli ČNB, vyplývá z nových dat Hospodářské komory. Mzdy by se nejčastěji měly zvednout o 5 až 10 %, díky čemuž by měly růst i v reálném vyjádření. 

Více souvisejících

zaměstnavatelé hospodářská komora Ministerstvo práce a soc. věcí

Aktuálně se děje

včera

Film Rivalové

RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu

Česká kina pohostí rozhodující tenisový zápas, který v závěru není ani tak důležitý ze sportovního hlediska, jako z toho osobního. Stojí proti sobě dva muži, jejichž mladistvé přátelství skrečovala společná láska k jedné ženě. Rivalové v melodramatických konturách konstruují milostný trojúhelník, jehož exekuce je jedna z těch nejlepších za poslední dobu. 

včera

Harvey Weinstein

Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem

Nejvyšší soud amerického státu New York ve čtvrtek zrušil rozsudek nad hollywoodským producentem Harveym Weinsteinem z roku 2020, ve kterém byl uznán vinným ze sexuálních trestných činů. Nařídil zároveň nový proces v případě.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ve středu obvinila dvojici příslušníků policie, kteří v únoru v opilosti napadli několik osob před barem na pražském Smíchově. Policie v dubnu zprostila muže zapojeného do incidentu výkonu služby, už dříve označila jeho jednání za neakceptovatelné a neomluvitelné.

včera

včera

včera

včera

včera

Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy