EPH miliardáře Křetínského přesune EP Commodities kvůli dani z neočekávaných zisků do zahraničí

Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou dnes schválila Sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. ČTK o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

EP Commodities (EPC) podle Častvaje v předchozích letech vybudovalo v Praze centrum svého evropského obchodování s komoditami, přestože elektřina vyrobená v ČR má na objemech obchodů firmy podíl asi jedno procento. "Na základě tohoto strategického a do značné míry patriotistického rozhodnutí jsme v ČR dobrovolně platili daně, dávali mimořádně kvalifikované pracovní příležitosti a využívali různé služby českých firem. Naše činnost má silnou dynamiku rozvoje, loni jsme dosáhli tržby 357 miliard korun, letos předpokládáme překročení hranice 500 miliard korun. Očekávaná daň z příjmů právnických osob za rok 2022 by mohla vysoce přesáhnout miliardu korun. Zdanění těchto zahraničních příjmů českou windfall daní je naprosto nesmyslné. Vládu jsme o situaci informovali, přesto rozhodla zahraniční příjmy z windfall daně nevyjmout,“ uvedl Častvaj.

Podle něj holding souhlasí s tím, aby v současné situaci byla část zisků z vysokých cen energií, které jsou generovány v českých energetických firmách, využita na částečné snížení negativních dopadů energetické krize. Schválená legislativní úprava jde podle holdingu v případě obchodu s energetickými komoditami výrazně dál, a nedává tak smysl.

"Vláda se zřejmě rozhodla podle hesla, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Náš evropský trading se bude proto rozvíjet v jiné jurisdikci, státní rozpočet přijde o miliardové příjmy a Česká republika o ekonomickou aktivitu s mimořádně vysokou přidanou hodnotou, o kterou musí u zahraničních investorů jinak složitě bojovat," dodal Častvaj.

O místě, kde bude společnost nově působit, zatím podle něj rozhodnuto není.

Sněmovna daň z neočekávaných zisků schválila v takzvaném daňovém balíčku. Dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.

EP Commodities je členem skupiny EPH, v níž drží majoritní podíl Křetínský a skupina manažerů. EP Commodities se specializuje na obchodování s energetickými komoditami a také s tranzitními a skladovacími kapacitami. V současnosti firma zaměstnává zhruba stovku lidí.

Související

Britská královská pošta (Royal Mail)

Křetínský kupuje britskou poštu Royal Mail

Vláda Spojeného království dnes oficiálně schválila prodej společnosti Royal Mail českému miliardáři Danielu Křetínskému. Obchod v hodnotě 5,3 miliardy liber, uzavřený mezi vládou a Křetínského EP Group, zahrnuje řadu záruk týkajících se pracovních práv zaměstnanců, daňového sídla a struktury společnosti. Uvedl to server SkyNews.

Více souvisejících

Daniel Křetínský firmy EuroZprávy.cz

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Chceme-li chránit demokracii, musíme chránit i její jazyk. S označením „dezolát“ by se mělo šetřit

Označení „dezolát“ se z okrajového výrazu stalo běžnou nálepkou i ve vážně míněné publicistice. Když ho v titulku použije nejčtenější české médium, nejde už jen o slang nebo bezpředmětné urážky napříč běžnými občany, ale o dehonestaci. Případ filmu Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří Čechů na Ukrajinu, ukazuje, jak se jazyk může stát nástrojem rozdělování. A jak největší médium v zemi, místo ochrany svobodné diskuse, podkopává její základy.

Aktualizováno před 2 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Anonym vyhrožoval bombou v obchodních centrech v Praze

Zatím neznámý anonym se rozhodl zkomplikovat poslední červencovou sobotu lidem, kteří se v Praze vydali na nákupy. Policie prověřovala výhrůžku týkající se několika obchodních center v hlavním městě. Na místech zasahovali pyrotechnici. Bomba se nenašla.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

V Gaze umřeli hladem další lidé. Pomoc by mohla přijít ze vzduchu

Téměř třetina lidí v Pásmu Gazy se potýká s nedostatkem jídla, varovali pracovníci OSN. Izrael popírá, že by bránil dodávkám humanitární pomoci na palestinské území. Z problémů viní hnutí Hamás. Úřady jím vedené v pátek potvrdily úmrtí dalších několika podvyživených osob.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

včera

Tanky ABRAMS, ilustrační fotografie

Na Ukrajinu dorazily americké tanky M1A1 Abrams

Austrálie potvrdila dodávku první várky amerických tanků M1A1 Abrams, které byly darovány Ukrajině jako součást širšího balíčku vojenské pomoci. Z celkového počtu 49 tanků jich většina již dorazila na ukrajinské území, přičemž zbývající kusy mají být dodány v následujících měsících. 

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Formace i klamné cíle pro rakety. Jak ruské útoky dronů ničí odhodlání Ukrajiny?

Noc co noc se obloha nad Ukrajinou plní těžko odrazitelnými roji ruských dronů, řízených střel a balistických raket. Moskva zintenzivnila své nálety na konkrétní města, přičemž cíle jako Lutsk se ocitají pod opakovaným tlakem. Zatímco dříve mezi masivními útoky ubíhalo klidně i deset dní, nyní je interval zkrácen na tři až pět dní. Ukrajinská protivzdušná obrana je přetížená, a civilní ztráty dosáhly v červnu nejvyššího počtu za poslední tři roky: 232 obětí.

včera

Prezident Trump

Má Putina za přítele nebo protivníka? Trumpovy snahy ukončit válku selhaly na všech frontách

Po hrozbách, že přeruší vojenskou pomoc Ukrajině, se zdá, že prezident USA Donald Trump změnil svůj postoj. Původně se administrativa domnívala, že její proruská rétorika, signály a diplomacie vyvolají reciprocitu v Moskvě a otevřou cestu k ukončení rusko-ukrajinské války. Nyní se však zdá, že Trump pochopil, že tento přístup není jen slepou uličkou, ale že vedl k opačnému efektu — ruské útoky na ukrajinská města a vesnice jen eskalovaly.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Můžeme být mrtví, ale až do smrti zůstaneme svobodní, říká Zolotukhin. Ukrajinci i během války nastavují prezidentovi červené čáry

Ukrajinský expert na národní bezpečnost a bývalý náměstek ministra informační politiky Dmytro Zolotukhin v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz okomentoval kontroverzní krok prezidenta Volodymyra Zelenského a parlamentu, kteří se rozhodli podřídit nezávislé protikorupční agentury generální prokuratuře. „Z mého osobního pohledu – co je rozbité, nemůže být ještě více rozbité,“ říká. Upozorňuje přitom na sílu občanské společnosti, která podle něj dává najevo své hranice. „Ukrajinci mají svobodu a demokracii v krvi. Nemohou jednat jinak.“

včera

včera

Ukrajina usiluje o deset systémů Patriot, zatím má zajištěny pouze tři

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že jeho země zajistila dodávku tří nových systémů protivzdušné obrany Patriot. Celkově však Kyjev požádal o deset těchto systémů, které jsou životně důležité pro obranu proti narůstajícím ruským leteckým útokům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy