Inflace v eurozóně zrychlila, nezaměstnanost zůstává na minimech z roku 2008

Odborníci v průzkumu agentury Reuters očekávali růst cen o 1,6 procenta. Za nečekaně velkým zvýšením cen stojí především ceny energií, které stouply o 6,1 procenta, a také potravin, alkoholu a tabáku s růstem o 2,6 procenta. Ceny ve službách, které jsou největším sektorem ekonomiky eurozóny, se zvýšily o 1,6 procenta. Neenergetické průmyslové zboží zdražilo o 0,2 procenta.

Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, se zvýšila na 1,3 procenta z dubnových 1,1 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila pouze 1,1 procenta.

Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje meziměsíční srovnání ani žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní Eurostat 15. června.

ECB usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Od ledna však měsíční objem nákupů dluhopisů snížila o polovinu na 30 miliard eur (777 miliard Kč).

Nynější růst spotřebitelských cen tak podle tisku bance připravil půdu pro ukončení stimulačního programu. ECB ale stojí před náročným úkolem. Jakkoli stávající hospodářský růst eurozóny patří k nejvyšším v desetiletí, v letošním prvním čtvrtletí zpomalil na 0,4 procenta a byl nejslabší od třetího kvartálu 2016. Ukončení stimulačního programu by hospodářství dále oslabilo. Navíc region je na pokraji obchodní války se Spojenými státy a Itálií a Španělskem zmítá politická krize.

Nárůst výnosů z italských desetiletých vládních dluhopisů v tomto týdnu na čtyřleté maximum, a spolu s tím také španělských, portugalských a řeckých, může plánovaný konec stimulačních nákupů poznamenat. Představitelé ECB už delší dobu poukazují na to, že ECB má mandát dohlížet na inflaci a ne pomáhat problémovým zemím, uvedla agentura Reuters.

Je možné, že ECB se letos bude potýkat se situací, kdy vyšší ceny ropy a slabé euro, které zdraží dovoz, vyústí v růst inflace nad cíl dvou procent, což bude mít negativní dopad na kupní sílu obyvatelstva i na hospodářský růst. "Zvýšení inflace nastalo v době rostoucích obav z obchodní války a znepokojení z italské politické krize. V mnoha ohledech je to nejhorší noční můra centrální banky," poznamenal v rozhovoru s agenturou AP ekonom Moritz Degler z analytické firmy Oxford Economics.

Další jednání ECB se uskuteční 14. června, kdy zveřejní novou prognózu. Rozhodnutí, zda ukončí nákupy dluhopisů, ale učiní spíš až na schůzce 26. července, napsal Reuters.

Míra nezaměstnanosti ve 28 zemích Evropské unie i v 19členné eurozóně zůstala v dubnu na nejnižších hodnotách od roku 2008. V celé EU činila stejně jako v březnu 7,1 procenta, což je nejméně od září 2008. V zemích eurozóny proti březnu klesla z 8,6 na 8,5 procenta a byla nejníže od prosince 2008. 

Ve 28 zemích unie bylo v dubnu bez práce 17,462 milionu lidí, z toho 13,880 milionu v eurozóně. Proti březnu počet nezaměstnaných v unii klesl o 53.000 a v zemích platících eurem o 56.000.

Z jednotlivých členských zemí měla nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Česká republika, a to 2,2 procenta. Na Maltě činila 3,0 procenta a v Německu 3,4 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost mělo Řecko s 20,8 procenta (údaj za únor) a Španělsko s 15,9 procenta.

V meziročním porovnání se míra nezaměstnanosti snížila ve všech členských státech s výjimkou Itálie, kde se nezměnila, a Estonska, kde stoupla z 5,3 na 5,6 procenta. Největší snížení vykázal Kypr (z 11,7 na 8,6 procenta), Chorvatsko (z 11,5 na 9,1 procenta) a Portugalsko (z 9,5 na 7,4 procenta).

Míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let v EU meziročně klesla ze 17,2 na 15,3 procenta a v eurozóně z 19,3 na 17,2 procenta. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Německo, kde činila 6,0 procenta, Malta s 6,8 procenta a Nizozemsko s 6,9 procenta. Největší je naopak v Řecku (45,4 procenta - údaj za únor), Španělsku (34,4 procenta) a v Itálii (33,1 procenta).

Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které vycházejí z výběrového šetření pracovních sil a jsou mezinárodně srovnatelné. Nezaměstnanost sleduje také Úřad práce ČR. Ten vychází z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnaní. Podle jeho údajů podíl nezaměstnaných osob v České republice v dubnu klesl na 3,2 procenta z březnových 3,5 procenta a počet registrovaných uchazečů o práci byl nejnižší od srpna 1997.