Kilokalorie a kilojouly, jak je převádět a o co vlastně jde?

Obě jednotky, kilokalorie i kilojouly, nám dávají informaci o energetické hodnotě přijímané do organismu. Běžně se s těmito hodnotami setkáváme na obalech různých potravin. Dozvídáme se tak o výživových údajích (bílkoviny, tuky, cukry aj.) a hodnotách energie již z obalů potravin.

Energetické hodnoty se tedy musí uvádět v jednotkách kJ (kilojoule) a v kcal (kilokalorie) a takové označení je povinné.

Jaký je v nich ale rozdíl a co každý z nich zaznamenává a ukazuje spotřebiteli?

Co jsou jouly?

Kilojoule se rovná tisícovce joulů a je jednotkou potravinové energie. Pro zajímavost: je pojmenován po anglickém fyzikovi Jamesi P. Jouleovi. Je to jednotka zaznamenávající působení síly 1 newtona na těleso po dráze dlouhé 1 metr. Je to také odvozenina SI v mezinárodní soustavě jednotek.

Co jsou kalorie?

Kalorie jako jednotky energie nejčastěji vidíme při vyjádření energetické hodnoty potravin. Jedná se o jednu z nejpoužívanějších jednotek, je-li třeba vyjádření množství denního příjmu potravy. Můžeme mluvit i o vyjádření množství tepla – nebo tedy lépe energie.

Kalorie totiž definuje množství energie potřebné ke zvýšení teploty 1 gramu vody ze 14,5 stupně Celsia o jeden stupeň. Původně kalorie takto definoval francouzský chemik Henri V. Regnault, a to v polovině 19. století. Jedná se o starší a používanější jednotku než v případě joulů.

Přepočet jednotek

Už tedy víme, že jedna kilokalorie (kcal) je tisíc kalorií a jeden kilojoul (kJ) se rovná tisíci joulů. Při převodu mezi těmito dvěma jednotkami používáme jednoduchý výpočet, který je založen na informaci, že 1 kilokalorie je 4,184 kilojoulů.

Bude to vypadat následovně:

●       1 kcal = 4,184 kJ

●       1 kJ = 0,2388 kcal

Příjem nelze přesně určit

Jaký by měl být tedy příjem energie u dospělých osob? Mělo by to být přibližně 1 799 kcal = 7 530 kJ až 2 402 kcal = 8 370 kJ, v závislosti na pohlaví a hmotnosti osoby.

Pokud jde o vyšší osoby s pevnou konstrukcí, zpravidla je tomu tak u mužů, měly by přijmout kolem 9 200 až 10 050 kJ = 2 198 až 2 402 kcal energie. U menších a útlých osob, typicky tedy u žen, by to měl být příjem přibližně 7 530–8 370 kJ = 1 799–2 000 kcal.

Ve zkratce by měla základní hodnota potřeby energie u člověka představovat asi 65 procent z celkového výdeje energie. V případě větších výkonů musíme přijmout i více energie. Stejně je tomu i v opačném případě – i kdybychom nic nedělali, musíme přijmout jisté množství energie.

Při redukčních dietách některé zdroje uvádějí, že bychom měli příjem kalorií omezit. Měli bychom prý přijmout o 500 kalorií méně, než naše tělo potřebuje. Podle této teorie by pak měl být úbytek váhy přibližně půl kila tělesné hmotnosti týdně. I v tomto případě je však třeba dávat pozor na všechny ostatní faktory, jako je váha, věk a způsob života.

Když už držíme dietu, měli bychom sledovat naše tělo, doplňovat nejnutnější vitamíny a minerály. Nejdůležitější je zachovat si organismus ve zdraví a neškodit si drastickými dietami a omezováním jídla.

Každý potřebuje příjem energie

Lidský organismus už od narození potřebuje pro svůj zdravý vývoj přijímat živiny a z nich energii. Již od vzniku plodu je nutný příjem energie pro růst a rozvoj.

Například děti potřebují přibližně 1 200 až 1 400 kalorií denně. Rovněž je zde nutné sledovat pestrost a rovnoměrné doplňování živin, hlavně vitamínů a minerálů podporujících zdravý vývoj a růst. U teenagerů jde o potřebu příjmu 2 000 až 2 800 kalorií. Aktivní teenageři přitom potřebují ještě více kalorií. Právě v tomto období je nutné přijímat množství zdravých potravin. Děti a mládež se totiž stále vyvíjejí, rostou a strava v tomto období může mít vliv na jejich další život.

I v případě zdánlivého šetření energie, tedy například pokud bychom jen leželi a spali, potřebuje náš organismus jistý příjem energie. Tu získáváme z potravy složené z bílkovin, tuků a cukrů.

Množství faktorů

Každý metabolismus také funguje jinak. Látková přeměna zahrnuje biochemické změny v buňkách a organismu. Jak rozklad a rozpad (katabolismus), tak anabolismus, syntézu – stavbu nových organických molekul.

Jelikož se může tato přeměna lišit u každého jednotlivce, měli bychom tomu přizpůsobit i příjem energie. Závisí to i na tom, kolik tuku chceme mít, jaké svalové hmoty chceme dosáhnout a jak moc se věnujeme sportu.

Rovněž je třeba poměr příjmu a výdeje energie přizpůsobit věku. Věk má také vliv na výkon metabolismu. Je proto poměrně náročné přesně stanovit počet kilokalorií, ať už přijatých, nebo vydaných.

V konečném důsledku to ale funguje tak, že pokud nedodáváme organismu dostatek energie, nemá ji odkud čerpat, a tím pádem nebude růst ani tělo. Naopak, pokud neprovádíme žádnou činnost, nevydáváme téměř žádnou energii a přijímáme množství kalorií, přibíráme.

Přesný přehled s výsledky

Pokud chceme mít přesný přehled, pomůže nám zapsat si hodnoty přijaté a vydané energie do tabulek. Případně v dnešní době máme už i různé aplikace, které nám s tím pomohou. Následně musíme sledovat i váhu, abychom věděli, jak se projevuje nastavení energetického výdeje a příjmu.

Nejlepší je vytrvat ve stejném režimu alespoň týden, abychom mohli vysledovat i výslednou hmotnost. Pokud něco nevychází, je třeba na jedné straně ubrat nebo přidat.

Během podrobného sledování přijdeme na to, co nám nejvíce vyhovuje, abychom docílili požadované postavy, protože není všechno o hmotnosti. Svaly totiž váží více než tuk, nemůžeme se tedy orientovat jen podle váhy. Důležité je správně se stravovat a adekvátně k tomu cvičit.

Pestrý a bohatý jídelníček

Důležitým faktorem při nastavení režimu má být pestrost. Není důležité snížit kalorie na minimum bez ohledu na potraviny. Právě naopak. Je nutné vybírat potraviny s vysokým obsahem výživných látek prospěšných pro zdraví. V tomto případě je výhodou i to, že nebudete dlouhodobě pociťovat hlad. Při dobře nastaveném jídelníčku byste neměli mít hlad, protože strava je vyvážená a plnohodnotná.

Zaměřovat byste se měli na bílkoviny, které jsou jednou z nejlepších výživných látek. Zlepšují metabolismus, a tak můžete dokonce zhubnout bez větší námahy. Vyvarovat byste se měli sladkých nápojů a džusů. Na tomto se shoduje velké množství odborníků.

Sladké nápoje nejsou vhodné a zvyšují riziko obezity. Namísto nich upřednostněte ovoce a zeleninu, klidně i ve formě smoothie. V nich se nenacházejí konzervanty, cukry ani umělá sladidla.

Na žízeň je nejlepší voda. Denně je nutno vypít minimálně 4 dcl vody na 10 kg hmotnosti. Během cvičení doplňujme další tekutiny, které cvičením spálíme.

Kalorické tabulky

Výbornou pomůckou jsou také kalorické tabulky. Ty vám pomohou při počítání kalorií, ať už během cvičení, diety, nebo jen pro zajímavost. V kalorických tabulkách také najdete přesná množství a obsah složek, jako jsou sacharidy, bílkoviny, tuky, vláknina nebo také vitamíny a minerály. Znát přesný obsah jídel je také důležité pro dodržení pestrosti a vyváženosti jídelníčku.

Právě pestrost a vyváženost potravin je velmi důležitá spolu s vyváženým příjmem a výdejem energie. Pokud byste sledovali jen kalorie, nebylo by to dobré. V takovém případě byste si mohli dát jednu kalorickou bombu za den a bylo by „vyřešeno“.

Je nutné rovněž přijímat dostatečný obsah bílkovin, sacharidů, minerálů a vitamínů, abyste byli zároveň i zdraví a silní.

Naše denní výživa má pokrývat nároky na energii. Jak jsme již zmiňovali, už jen samotný chod metabolismu, všechny tělesné pochody a procesy spotřebovávají určitou míru energie. A navíc její spotřeba stoupá s tělesnou, ale také duševní námahou.

Správnými stravovacími návyky a vyrovnaným poměrem mezi příjmem a výdejem energie posilujeme naše zdraví, a dokonce můžeme předcházet různým onemocněním.