Krize na ropném trhu, vyvolaná válkou Ruska na Ukrajině, pomalu odeznívá – a s ní i obří zisky ropných gigantů. Naznačují to finanční výsledky, které tento týden představí společnosti Shell a ExxonMobil. Tyto ropné velmoci zažily díky prudkému nárůstu cen energií během války nebývalou ziskovost, avšak současný pokles cen naznačuje, že éra rekordních příjmů se blíží ke konci.
Evropský lídr v oblasti energetiky, společnost Shell, pravděpodobně oznámí slabší zisky za loňský rok. Již dříve varovala investory, že výsledky za poslední čtvrtletí budou nižší kvůli oslabení obchodování s ropou a zkapalněným zemním plynem (LNG). Očekává se, že roční upravený zisk Shellu dosáhne zhruba 24 miliard dolarů, což je pokles oproti 28,25 miliardám dolarů z roku 2023 a výrazně méně než rekordních 40 miliard dolarů dosažených během prvního roku války na Ukrajině.
Podobné problémy čelí i americký ropný gigant ExxonMobil. Společnost, která v roce 2022 vykázala rekordní zisk 56 miliard dolarů, varovala před poklesem ziskovosti rafinerií a celkovým oslabením všech svých odvětví. Analytici předpovídají, že letošní finanční výsledky ExxonMobilu budou rovněž nižší, píše The Guardian.
Navzdory podpoře fosilního průmyslu ze strany bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který po svém nástupu do úřadu opětovně vyzýval k větší těžbě ropy a nižším cenám, zůstává otázkou, zda se ropné společnosti mohou vrátit k rekordním ziskům. Trumpova výzva k Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) na zvýšení těžby byla zaměřena na snížení příjmů Ruska, které financuje svou válku. Tento krok by mohl přinést nižší ceny pro spotřebitele, avšak pro ropné společnosti, které do Trumpovy kampaně investovaly miliony dolarů, by znamenal nižší zisky.
Pokles cen je patrný na všech frontách. Průměrná cena plynu v USA v roce 2023 činila 2,57 dolaru za milion britských termálních jednotek (MMBtu), což je o 62 % méně než v roce 2022. V roce 2024 cena klesla na 2,33 dolaru za MMBtu. Podobný vývoj sledujeme i na trhu s ropou. Cena ropy Brent, která v roce 2022 přesáhla 100 dolarů za barel, v roce 2023 klesla na 82,60 dolaru a v závěrečném čtvrtletí loňského roku dosáhla průměrné ceny 74,40 dolaru za barel.
Tento pokles odráží změnu dynamiky na evropském trhu, kde země úspěšně nahradily dodávky ruské ropy a plynu importem z USA a Blízkého východu. Současně však vyvstává otázka, zda svět nadále potřebuje rostoucí množství fosilních paliv. Mezinárodní energetická agentura (IEA) upozorňuje, že nové projekty na těžbu fosilních paliv nejsou slučitelné s globálními klimatickými cíli a že současný růst těžby může způsobit nadbytek nabídky a nižší ceny až do konce této dekády.
Trumpova rétorika o snížení cen ropy vyvolává otázky ohledně jeho postojů. Podle analytika Bjarneho Schieldropa se zdá, že Trump lavíruje mezi zájmy spotřebitelů, kteří chtějí nižší ceny pohonných hmot, a bohatým ropným průmyslem, který těží z omezené nabídky a vyšších cen. Tato nejasná politika může nadále destabilizovat trh a ztížit prognózy pro ropné společnosti v příštích letech.
Související

Ceny pohonných hmot klesají. Roli hrají i kroky prezidenta Trumpa

Konec ruského vydírání. Česko se zbaví závislosti na ropě z Družby, řekl Fiala
Aktuálně se děje
před 57 minutami

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika
před 1 hodinou

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč
před 1 hodinou

Trump mluvil s Putinem o válce na Ukrajině. Prý mají dobré vztahy
před 3 hodinami

Počasí bude mrazivé i příští týden
včera

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj
včera

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD
včera

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká
včera

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal
včera

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD
včera

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně
včera

Na Ukrajině zemřel osmnáctiletý chlapec z Británie. Byl jen potravou pro děla, svěřila se jeho matka
včera

Mafiánský Černák si podmanil celé Slovensko. Film obstojí jako temný thriller
včera

KLDR se na Ukrajině angažovat neměla. Režim kvůli tomu zeslábl, může hrozit i agrese ze Soulu
včera

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic
včera

Před sedmi lety vystřelil Musk do vesmíru Teslu. Až nyní vyšlo najevo, co tím vlastně způsobil
včera

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa
včera

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili
včera

Kyjev čekají rušné týdny. Zelenskyj chce získat Trumpa na svou stranu před možnými mírovými jednáními s Ruskem
včera

Hamás propustil další izraelské rukojmí
včera
Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři
Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.
Zdroj: Libor Novák