Ropná krize vyvolaná válkou odeznívá. Kdo na ni vydělal nejvíce?

Evropský lídr v oblasti energetiky, společnost Shell, pravděpodobně oznámí slabší zisky za loňský rok. Již dříve varovala investory, že výsledky za poslední čtvrtletí budou nižší kvůli oslabení obchodování s ropou a zkapalněným zemním plynem (LNG). Očekává se, že roční upravený zisk Shellu dosáhne zhruba 24 miliard dolarů, což je pokles oproti 28,25 miliardám dolarů z roku 2023 a výrazně méně než rekordních 40 miliard dolarů dosažených během prvního roku války na Ukrajině.

Podobné problémy čelí i americký ropný gigant ExxonMobil. Společnost, která v roce 2022 vykázala rekordní zisk 56 miliard dolarů, varovala před poklesem ziskovosti rafinerií a celkovým oslabením všech svých odvětví. Analytici předpovídají, že letošní finanční výsledky ExxonMobilu budou rovněž nižší, píše The Guardian.

Navzdory podpoře fosilního průmyslu ze strany bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který po svém nástupu do úřadu opětovně vyzýval k větší těžbě ropy a nižším cenám, zůstává otázkou, zda se ropné společnosti mohou vrátit k rekordním ziskům. Trumpova výzva k Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) na zvýšení těžby byla zaměřena na snížení příjmů Ruska, které financuje svou válku. Tento krok by mohl přinést nižší ceny pro spotřebitele, avšak pro ropné společnosti, které do Trumpovy kampaně investovaly miliony dolarů, by znamenal nižší zisky.

Pokles cen je patrný na všech frontách. Průměrná cena plynu v USA v roce 2023 činila 2,57 dolaru za milion britských termálních jednotek (MMBtu), což je o 62 % méně než v roce 2022. V roce 2024 cena klesla na 2,33 dolaru za MMBtu. Podobný vývoj sledujeme i na trhu s ropou. Cena ropy Brent, která v roce 2022 přesáhla 100 dolarů za barel, v roce 2023 klesla na 82,60 dolaru a v závěrečném čtvrtletí loňského roku dosáhla průměrné ceny 74,40 dolaru za barel.

Tento pokles odráží změnu dynamiky na evropském trhu, kde země úspěšně nahradily dodávky ruské ropy a plynu importem z USA a Blízkého východu. Současně však vyvstává otázka, zda svět nadále potřebuje rostoucí množství fosilních paliv. Mezinárodní energetická agentura (IEA) upozorňuje, že nové projekty na těžbu fosilních paliv nejsou slučitelné s globálními klimatickými cíli a že současný růst těžby může způsobit nadbytek nabídky a nižší ceny až do konce této dekády.

Trumpova rétorika o snížení cen ropy vyvolává otázky ohledně jeho postojů. Podle analytika Bjarneho Schieldropa se zdá, že Trump lavíruje mezi zájmy spotřebitelů, kteří chtějí nižší ceny pohonných hmot, a bohatým ropným průmyslem, který těží z omezené nabídky a vyšších cen. Tato nejasná politika může nadále destabilizovat trh a ztížit prognózy pro ropné společnosti v příštích letech.