V souvislosti se šířením koronaviru vyhlásily země řadu přísných opatření, mnohde byla vyhlášena celostátní karanténa, uzavřeny školy a obchody, zakázány veřejné akce a zaveden nouzový stav. Několik států včetně ČR zavedlo povinnost nosit roušku. Zrušena či odložena byla řada kulturních a sportovních akcí. Letos se neuskuteční například tenisový Wimbledon a odloženy o rok byly i olympijské hry v Tokiu či mezinárodní výstava EXPO 2020.
V ČR vyhlásila vláda kvůli koronaviru 12. března nouzový stav na 30 dnů, který byl poté dvakrát prodloužen a skončil 17. května. Vláda nejprve zakázala akce s účastí nad 30 osob a vstup na sportoviště, postupně bylo omezeno cestování a zaváděna přísnější opatření. Vláda také 15. března aktivovala Ústřední krizový štáb.
Řada zemí nejen v Evropě nyní postupně zmírňuje restrikce a chystá se na letní turistickou sezonu. ČR pokračuje v uvolňování protikoronavirových opatření, které začalo 11. května, ale v platnosti zůstávají zvýšená hygienická opatření, omezeno je také fungování základních a středních škol a nadále platí i omezení pro cestování.
Dopady:
Krize způsobená šířením koronaviru již citelně zasáhla celosvětovou ekonomiku. Podle většiny odhadů bude ekonomika postižena mnohem hůře, než tomu bylo za hospodářské krize v letech 2007 až 2009. Světové hospodářství podle Mezinárodního měnového fondu směřuje k nejhlubší recesi od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Řada zemí už schválila nebo očekává rekordní deficity státních rozpočtů.
Mezinárodní organizace práce (ILO) už v polovině března varovala, že epidemie a s ní spojená globální ekonomická krize by mohla na celém světě vést k zániku až 25 milionů pracovních míst. Později uvedla, že míst zanikne "podstatně více". Jen ve Spojených státech od poloviny března do začátku května přišlo o práci přes 33 milionů lidí.
MMF v dubnu předpověděl propad globální ekonomiky v letošním roce o tři procenta, novou předpověď revidovanou zřejmě směrem dolů MMF zveřejní v červnu. Pokles hrubého domácího produktu (HDP) již hlásí většina hlavních světových ekonomik, řada z nich zaznamenala v letošním prvním čtvrtletí nejhlubší propad od globální finanční krize z roku 2009. Britská centrální banka koncem května uvedla, že ekonomika Spojeného království by letos mohla vykázat nejhlubší propad za více než 300 let a HDP by mohl klesnout až o 14 procent. Velký pokles ekonomik očekává také Itálie, Španělsko, Německo či USA.
V ČR se kvůli koronavirové krizi již dvakrát měnil letošní státní rozpočet. Původně schválený schodek 40 miliard korun vzrostl na 200 miliard a následně na 300 miliard korun. Ekonomové letos očekávají propad ekonomiky za celý rok v rozmezí od 6,5 do 11 procent. Nejvíce zasaženým sektorem v souvislosti s koronavirem je cestovní ruch, velmi postižena byla také osobní a nákladní doprava. Některé velké cestovní kanceláře již zrušily letní zájezdy, výrobu přerušila například Škoda Auto či automobilky TPCA u Kolína a Hyundai v Nošovicích.
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christina Lagardeová koncem května uvedla, že se propad hospodářství eurozóny přiblíží spíše pesimističtějšímu odhadu ECB a klesne o osm až 12 procent. Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. ČR má z unijního fondu dostat téměř 20 miliard eur (skoro 550 miliard korun).
Související
Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo
Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?
Ekonomika , Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) , ecb , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák